Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

FERYACT píše:Buržousti dávali na elyty hodnotu max proudu.Běžně jsem dával do zdrojů
1000-2000mikro na 1A/TESLA/Západní hodnoty proudů byly cca 4* vyšší.

...teď ještě, jak dlouho ten proud vydržely Tesly a jak dlouho ten 4x větší proud vydržely ty západní.
Tím myslím podmínky, v jakých ten proud platil. Jestli jako trvale nebo krátkodobě atd.

No kluci,jak jsem četl Vaše názory,tak bych se nakonec asi přiklonil k tomu,že proudové zatížení kondenzátoru je možno počítat dle průřezu přívodů,protože je to asi nejslabší prvek u kondu,teda co se proudu týče.Myslím tím samozřejmě trvalé zatížení,impulzní provoz je o něčem jiném.

Štatně nadimensovaný elektrolyt se za rok či dva zničí protože začne vnitřními pochody hřát a ztratí kapacitu.Nedimensuj elyty podle průřezu
přívodu.

FERYACT píše:Štatně nadimensovaný elektrolyt se za rok či dva zničí protože začne vnitřními pochody hřát a ztratí kapacitu.Nedimensuj elyty podle průřezu
přívodu.

Fajn,tak konkrétní příklad Kondenzátor 100nF při kmitočtu 5MHz a napětí 3V ,upozorňuji,že při tomto kmitočtu daný kondenzátor vykazuje odpor 0,318Ohm.Takže tím kondem poteče cca10A.Jaký kondík mám použít? A žádné dohady.Celé tohle vlákno jsem začal kvůli nedostupnosti údaje zatižitelnosti kondíků,takže nevím kde mám ten parametr najít.

Vzhledem že nemáš konkretní zdroj 3V a 5MHz z proudem 10A nepotřebuješ
vědět jakým kondensátorem by jsi ho chtěl úspěšně zkratovat!
A o paralelním zapojování kondensátorů jsi slyšel?

To víš,že slyšel,ale který kondík to snese a u kterého musím použít paralerní zapojení?Asi jsi nepochopil o co mi jde,tak to veznem z druhé strany.Zrovna mám na stole třeba kondík 68nF v provedení TC 208.Kolik snese proudu?

Změř si to když máš kondík na svém stole.Já tvůj kond na svém stole nemám.

Takže podle Tebe ho mám zatěžovat v sérii s ampérmetrem až střelí? Asi to zkusím zdá se mi to vysoce profesionální. Nepochopil jsi problém.

Mozna je to blbost, ale co na to jit pres dU/dt ? Pro danou kapacitu a napeti je dany nejaky max. dU/dt. Treba 1 uF/100 V muze mit max 10 V/1 us (toto nevim, je to jen jako priklad). Max vybijeci/nabijeci proud muze byt prave takovy, aby napeti na kondiku rostlo/klesalo prave se strmosti 10 V/1 us.

pajosek2 píše:... tak bych se nakonec asi přiklonil k tomu,že proudové zatížení kondenzátoru je možno počítat dle průřezu přívodů,protože je to asi nejslabší prvek u kondu,teda co se proudu týče ...

S tím bych byl opatrný. Co kondenzátory s přívody pomocí oček nebo šroubků? Já si myslím, že největším zdrojem tepla u kondenzátorů, speciálně elytů, jsou ztráty v dielektriku. Přívody hrají roli v okamžiku zkratových proudů, aby nenastal pojistkový efekt, ale pro trvalou zátěž stř. proudem jde o dielektrikum. Pamatuji, že jsme do konců na zesilovačích dávali paralelně 4 x 500μF/35V namísto jediného 2000 μF, což je kapacita pro dolní mezní kmitočet asi 20 Hz pro zátěž 4Ω. Přitom mají drátové přívody a ten 2G měl očka.

forbidden píše:Mozna je to blbost, ale co na to jit pres dU/dt ? Pro danou kapacitu a napeti je dany nejaky max. dU/dt. Treba 1 uF/100 V muze mit max 10 V/1 us (toto nevim, je to jen jako priklad). Max vybijeci/nabijeci proud muze byt prave takovy, aby napeti na kondiku rostlo/klesalo prave se strmosti 10 V/1 us.

No to by mohlo být vodítko,ale kde njsi našel parametr strmosti nabíjení,pokud je to někde uvedeno,tak jsi vyřešil tento problém. Nikdy jsem si tohoto parametru nevšiml.

U kondiku, u kterych me to zajimalo tento parametr udavaji: http://www.wima.com/EN/mkp10.htm http://www.wima.com/EN/fkp1.htm
U elektrolytu jsem to zatim nikde nevidel. Hledal jsem treba v katalogu Nipponu a nic

Fajn,tak konkrétní příklad Kondenzátor 100nF při kmitočtu 5MHz a napětí 3V ,upozorňuji,že při tomto kmitočtu daný kondenzátor vykazuje odpor 0,318Ohm.Takže tím kondem poteče cca10A.Jaký kondík mám použít? A žádné dohady.

Až vyrobíš zdroj , který bude při 5MHz dávat 10A, tak budeš muset použít něco podobného:


http://www.es-ostrava.cz/pdf/Indukcniohrev.pdf

http://www.es-ostrava.cz/index.php?page=prod_03&lang=cz

Ako som uz pisal, zaujimavy problem. Je to kludne mozne, ze taketo udaje vyrobca dodava na inych kat. listoch, pripadne sa vyziadaju pre konkretne riesenie. Vsimol som si, ze niekde su za tymto ucelom pouzite C na vacsie napatie, nez je nutne. Ci to ma suvis s prudovym zatazenim, alebo kvalitou dielektrika (vacsinou su to elyty) neviem. Ale zda sa, ze konstrukteri s tym rataju. Na Tvoju otazku by som aj ja rad poznal fundovanu odpoved.

Nevím, proč furt řešíte proud kondenzátoru, ten tam poteče tak velký, jaká je jeho impedance při daném kmitočtu a jeho kapacita. Pro zajímavost se podívejte na zapojení ATX zdroje pro PC, tam teče celý výkon zdroje přes kondenzátor 1M/250V, třeba tady
http://home.zcu.cz/~ronesova/index.php?menuitem=ec200x
Jindra