Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Nechtěl jsem to zveřejňovat ale to tak,že kladná půlvlna je přesně o jeden elektron delší než záporná.Tím je způsobeno,že elektrony nejenom,že bloncají kousek tam a zpět,ale tam jdou o jeden elektron dál a proto se celý řetězec pomalu posouvá.Jde o to,že ty elektrony co jsou v zátěži se postupně dostanou zase do zdroje a tam dostanou nažrat aby měly dost síly až se zase dostanou k zátěži.Proto jsou největší ztráty na dlouhých vedeních,ty elektrony prostě na tak dlouhé cestě pozdechají hlady.

To mě připomíná Cimrmana a "bezmotorovej" výtah...

Elektrony se předáním energie scvrknou a nasají na svou pozici ty zdravý,nabitý a ty zas pro změnu silou svého pole vytlačí ty chcíplý.

mtajovsky píše:

Cust píše: ...ve vakuu nám elektrony jdou rychlostí světla ...

O tom lze S USPECHEM pochybovat.

Krom toho, není nic divného na tom, že proud jde opačným směrem než elektrony. To není dohoda, to je již důsledek. Protože proud je:

i = dq/dt

a elektrony mají záporný náboj, tak samozřejmě při okamžitém průchodu n elektronů za 1 sekundu proteče proud (n x e)/1s a bude záporný, protože e je zaporné. Vzat proud jako jednorozměrný vektor tedy bude směřovat opačným směrem, než pohyb elektronů, protože přítok elektronů znamená číselně úbytek náboje. Otázka tedy nezní, proč je směr proudu opačný než směr pohyb elektronů, ale proč byl zvolen náboj elektronů záporný.

k rychlosti: je to můj konkrtétní případ....
k polaritě proudu: jak už jsem v daném příspěvku psal, tak tomu rozumím

ZdenekHQ píše:To mě připomíná Cimrmana a "bezmotorovej" výtah...

Elektrony se předáním energie scvrknou a nasají na svou pozici ty zdravý,nabitý a ty zas pro změnu silou svého pole vytlačí ty chcíplý.

a to není nic proti tomu jak se scvrkávají proton neutronové páry v jádře a pak ještě mršky dokážou sežran ten scvrklý elektron....

K té rychlosti - ne tedy, že by to bylo v tento okamžik natolik důležité, ale rychlost světla může dosáhnout jen částice, jejíž klidová hmotnost je nulová (respektive taková částice musí mít ve všech souřadných systémech relativní rychlost světla). Což u elektronu není.

A mně to připomíná asi dost známý problém - když si v raketě, letící rychlostí světla, rozsvítím baterku, jakou rychlostí se vlastně budou pohybovat ty fotony, které z ní poletí ve stejném směru, jako raketa? Hodně lidí si myslí, že když se sčítají rychlosti u nosiče a z něj vrženého předmětu, že to platí i pro fotony...

No tak rýchlost světla vzroste na hodnotu (c+v1), ne ? když jdu ve vlaku ve směru jízdy rýchlosti 5 km/h a vlak fičí 100 km/h tak vůčí nehybnému okolí mám rýchlost 105 km/h, že ? Je to malá študácká recesu : známý faktor gama sčítání rýchnosti světla spolehlivě zabrání a (c) je stále konstantní. Ačkoli, tzv.selskej rozum hovoří jinak...

S tím světlem je to vůbec divné, existuje vlnová a kvantová teorie světla a obě teorie se nevylučují, ale doplňují.
Při zkoumání se světlo projevuje jako vlnění, jakmile ho přestanene zkoumat, začne se chovat v intencích kvantové teorie.
Einstein se nad tím podivoval, je známý jeho citát: Odmítám uvěřit tomu, že svět je jiný, protože se na něj dívá jedna malá myš.
Na tu nekompletnost kvantové teorie upzornil fyzik Erwin Schrödinger ve svém slavném hypotetickém pokusu - Schrödingerova kočka.

mtajovsky píše:K té rychlosti - ne tedy, že by to bylo v tento okamžik natolik důležité, ale rychlost světla může dosáhnout jen částice, jejíž klidová hmotnost je nulová (respektive taková částice musí mít ve všech souřadných systémech relativní rychlost světla). Což u elektronu není.

pravda, není to důležíté, ale pro upřesnění:
"můj" elektron má energii 25 MeV, tak si spočítej rychlost...
ono už okolo 1 MeV má téměř rychlost světla a pak už mu víceméně jen stoupá hmotnost....

Radix píše:S tím světlem je to vůbec divné, existuje vlnová a kvantová teorie světla a obě teorie se nevylučují, ale doplňují.
Při zkoumání se světlo projevuje jako vlnění, jakmile ho přestanene zkoumat, začne se chovat v intencích kvantové teorie.
Einstein se nad tím podivoval, je známý jeho citát: Odmítám uvěřit tomu, že svět je jiný, protože se na něj dívá jedna malá myš.
Na tu nekompletnost kvantové teorie upzornil fyzik Erwin Schrödinger ve svém slavném hypotetickém pokusu - Schrödingerova kočka.

řekl bych, že ta hláška o myši byla na klasická vs. relativistická fyzika (kvantovou mechaniku v tom nevidím)

Znáte knihu od Eduarda Rheina - Přítelkyně elektřina? Tam je to krásně popsaný jak pro děti. I s obrázkama Asi vám to odpoledne oskenuju, ať máte nad čím filozofovat...

To Cust: Ta hláška o myši souvisí s kvantovou teorií. Ten paradox ilustruje pokus Johna Wheelera. Citace z netu:
Jeho pokus se nazývá ”pokus s odloženou volbou” a je snad tím nejparadoxějším, co kdy bylo ve spojení s kvantovou teorií vytvořeno.
Jakmile první štěrbinou projde jeden foton, pozorovatel se rozhodne, zda nechá čočku č.2 zakrytou (a tudíž uvidí difrakční obrazec) nebo ji odkryje a zjistí, kterou šterbinou foton prošel, čili skutečnost závisí na tom co pozorujeme a jak to pozorujeme. A odtud lze dojít až k tomu,že vesmír dostal svou ”skutečnost” (tedy i historii a současnost) až v té chvíli, kdy ho začali pozorovat inteligentní pozorovatelé, a tito pozorovatelé určují i jeho další vývoj.

Pokud máte doma kočku, zkuste ten Schrödingerův pokus a napište, jak to dopadlo.

ok, nedeošla mi souvislost s inteligencí

No jo, nějak to s tou myší nejde dohromady.