Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

http://www.cliftonlaboratories.com/diod ... n_time.htm

http://www.atlas.uni-wuppertal.de/optol ... speed.html

http://www.qsl.net/n9zia/wireless/pdf/an929.pdf

atd. atd.

mimochodem, to měření náběžné hrany bude docela frajeřina na měřicí přístroje a generátory... ani si nebudu tipovat, kolik % z osazenstva bastlírny takovým vybavením disponuje
Ne nepodstatná část bastlírny, podle častých dotazů, je ráda když sežene 7QR20 a uplácá škopek na "změření" zesilovače

Tak jo, tak já příště rovnou napíšu těm bludopiscům, že jsou úplně blbý a píšou kraviny, stejně mě tu každej má za největší fůrii tak co, aspoň si upevním reputaci a nebudu si ji kazit nějakým podobným pokusem o slušné upozornění na bludy zde šířené.

Crifodo, ty mě snad vyprovokuješ k měření těch chujovin

To je spíš záležitost pro mezinárodní platformu, nejlíp by bylo poslat to jako námět do CERNu...

mně pořád uniká smysl vzneseného dotazu, resp. chvílema si myslím že ho chápu a chvílema zas že ani trochu

odborníků na technologii polovodičů tady viditelně moc není, lidí schopných (nejspíš v práci) změřit nanosekundové průběhy taky moc nebude...
a jinak si tu snad můžem nezávisle tlachat zrovna tak, jako třeba jak komu dělá doma stará bordel v šuplíčkách...

až budu potřebovat konstruovat výkonový směšovač na GHz, tak začnu shánět seriózní informace na seriozních místech

Crifodo to je pravda, ale stejně tě vždy omezí doba vypínací
a pokud budeš dělat GHz, tak budeš shánět schottky a bude tě zajímat mezní frekvence ...

No s tím spínáním diody je to tak: Bezprostředně po změně polarity napětí se vybíjí bariérová kapacita diody (z počátečního napětí Ur - to které bylo předtím reverzní) tak, že obvodem teče ještě větší proud než je pak ustálený ((Ur+U)/Ri). Proud se pak ustálí na hodnotě dané parametry obvodu. Dobu vybíjení bariérové kapacity určuje vnitřní odpor obvodu ve kterém dioda pracuje. Prakticky propustný proud teče okamžitě (byť prvně jde o vybíjecí proud bariérové kapacity.

tak vidíš marie, už to máš potřetí potvrzené...

Já teda nevím možná je to blbost,ale ta kapacita přece není kostantní během procesu zavírání.Každá dida se taky chová trochu jako varikap a pokud se mění napětí na přechodu,k čemuž při zavírání určitě dochází,tak se mění i kapcita přechodu.To bych chtěl vidět ten výpočet,já osobně bych to nezvládl,ale to neznamená,že to neumí někdo jiný.
Pokud se Vám moje teorie zdá vadná,tak prosím mne opravte.
Teda bavím se o času rozepnutí.

Myslím, že po nějaké době všichni zjistíme, že v daném oboru se všechno vypočítat nedá, buď nemáme k dispozici všechny údaje, nebo složitost výpočtu vzroste do té míry, že nám to výpočet zoškliví.
Takže se rádi vrátíme k měření nebo k odhadu.

Cust píše:když si odmyslím typ diody, tak je to přesně to co bych čekal od simulace...

takže už chybí jen dobrovolník, který nasnímá obvod z obrazovky osciloskopu s rozlišením ns a předloží sem bitmapu k polemice
Když bude chtít zobrazit náběžnou hranu diody 1N4002 v ns, která zajímala Fůrii, a nebude chtít přitom zobrazit odběžnou hranu dlouhou jako Lovosice, bude si muset vystřihnout nebo posunout měřítko...
a dostane podobný obrázek jako z té simulace.

pokusím se to v úterý zpáchat ...

Udělal jsem bleskové měření, zatím není víc času.

Zapojení je FET, v kolektoru má cívku a ta je kriticky tlumená, takže vznikne přibližně kilovoltový puls se strmým náběhem a přibližně exponenciálním "dozníváním" (používá se to na detekci kovů). Na přesnější měření musím vyrobit externí přípravek. Osciloskop 250Mz, sonda 400Mhz, 1:10, 10pF.

Pomalá dioda (1N4007) sníží zmíněnou jehlu asi na 20V, čím rychlejší dioda, tím nižší "jehla". Měřeno přímo na pouzdru diody. Toť zatím vše, výklad nechám na vás, fotky myslím zatím netřeba.

Musím potvrdit to co naměřil ZdenekHQ, naměřila jsem něco podobného v jiném obovdu. 1N4002 - 5V překmit (forward recovery), FR102 - 1V překmit, 1N5818 - bez překmitu. Tak a teď proč to tak je, když podle kapacity přechodu by se nejpomaleji měla otevírat ta Schottky