Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

kybler píše:Proč to řešíte tak složitě? Na výstupu i toho nejjednoduššího zdroje se zpětnou vazbou je snad zenerka a optočlen,když zdroj odlehčíte,napětí mírně stoupne,LEDka v opťáku se rozsvítí víc a na druhý straně to pak přivře nebo úplně zavře regulátor.Napětí pak už snad víc neporoste,ne?

Tohle tak maximálně u flyback zdroje, ale u zdroje s TL494 to nejde (protože je to PWM), tudíž tam dám radši ty 2W zátěže. A jinak bych to viděl spíš tak, že to složitě řešíš spíš ty (co může být jednodušší než odpor nadimenzovaný na ztrátu 2W?) ...

TL494 nejde řídit opťákem, protože je to PWM regulátor?

Sorry, nic proti, ale tohle mě srazilo ze židle. jak ho budeš jinak řídit, když je potřeba oddělit galvanicky primár a sekundár? Dá se to sice i trafem, nebo ten regulátor umístit přímo na sekundár, ale vždycky to jsou komplikace navíc.

Mimochodem, který regulátor není pwm? UC384* je, tl494 je, běžný motoroly taky, napadá mě snad jen zdroj s 555, ale mám takový tušení, že i ta se dá zapojit jako pwm regulátor, i když dost primitivní.

AmarokCZ píše:

kybler píše:Proč to řešíte tak složitě? Na výstupu i toho nejjednoduššího zdroje se zpětnou vazbou je snad zenerka a optočlen,když zdroj odlehčíte,napětí mírně stoupne,LEDka v opťáku se rozsvítí víc a na druhý straně to pak přivře nebo úplně zavře regulátor.Napětí pak už snad víc neporoste,ne?

Tohle tak maximálně u flyback zdroje, ale u zdroje s TL494 to nejde (protože je to PWM), tudíž tam dám radši ty 2W zátěže. A jinak bych to viděl spíš tak, že to složitě řešíš spíš ty (co může být jednodušší než odpor nadimenzovaný na ztrátu 2W?) ...

Proč by to u TL494 nešlo? PWM může mít nulovou střídu. A i u flybacku se používá PWM, třeba s UC384x.

nevím co pijete, ale přestávám vám rozumět. Neobjevuje se tu slavnostně amerika?

Taky si říkám, že ta diskuse směřuje do pryč, otázka už byla dávno zodpovězena a teď se tu řeší už jen blbosti. Toto je už snad můj poslední příspěvek v tomto tématu, protože už mě to nebaví, stejně je to k ničemu.

Na druhou stranu, spousta zdrojů bez předzátěže nemůže fungovat. Jsou to zdroje, ve kterých je řídicí IO napájen ze stejného trafa jako výkonový obvod a zdroje s více výstupními hladinami a neurčitým odběrem v nich.

Andrea: PWM může mít nulovou střídu, ale když bude zdroj navržen tak aby pracoval i s nulovou střídou (naprázdno), tak tím zákonitě při jisté zátěži bude pracovat se střídou řádově desetin procent a při ní (jak už zmiňoval Crifofo) je problém udržet tvar budících signálů tak aby to tranzistory přežili, to je důvod proč uvádím že to "nejde".

kybler píše:TL494 nejde řídit opťákem, protože je to PWM regulátor?

Sorry, nic proti, ale tohle mě srazilo ze židle. jak ho budeš jinak řídit, když je potřeba oddělit galvanicky primár a sekundár? Dá se to sice i trafem, nebo ten regulátor umístit přímo na sekundár, ale vždycky to jsou komplikace navíc.

Mimochodem, který regulátor není pwm? UC384* je, tl494 je, běžný motoroly taky, napadá mě snad jen zdroj s 555, ale mám takový tušení, že i ta se dá zapojit jako pwm regulátor, i když dost primitivní.

Asi jsi nepochopil co jsem myslel - optikou se dá řídit samozřejmně cokoliv (i když to moc dobré řešení není - lepší je dát řídící obvod na sekundár jako u AT/ATX). Já měl ale na mysli hlavně to, že bez zátěže se nedá zdroj s PWM regulací provozovat z důvodu který uvedl Crifodo.

AmarokCZ píše:Andrea: PWM může mít nulovou střídu, ale když bude zdroj navržen tak aby pracoval i s nulovou střídou (naprázdno), tak tím zákonitě při jisté zátěži bude pracovat se střídou řádově desetin procent a při ní (jak už zmiňoval Crifofo) je problém udržet tvar budících signálů tak aby to tranzistory přežili, to je důvod proč uvádím že to "nejde".

Crifodo je expert přes spínané zdroje? Nechápu, proč by ty tranzistory neměli přežít, prostě se jen nestihnou otevřít a zase se zavřou. Tranzistory se normálně otvírají, zavírají a přežívají.

Andrea píše:Crifodo je expert přes spínané zdroje? Nechápu, proč by ty tranzistory neměli přežít, prostě se jen nestihnou otevřít a zase se zavřou. Tranzistory se normálně otvírají, zavírají a přežívají.

Kdyby se T každou periodu nestihli otevřít a hned se zase zavřeli, mohlo by se stát, že díky kapacitě mezi G a S, nebo B a C by nepracovali v impulzním režimu, takže by na nich byla velká ztráta a tudiž by se časem mohli usmažit, ale to jen spekulace, podobná věc se mi stala u měniče s TL494 z AR (nedávno se tu řešil), tam to ale zapříčinil obvod hlídající napětí baterie, který zakmital.

Zmije píše:

Andrea píše:Crifodo je expert přes spínané zdroje? Nechápu, proč by ty tranzistory neměli přežít, prostě se jen nestihnou otevřít a zase se zavřou. Tranzistory se normálně otvírají, zavírají a přežívají.

Kdyby se T každou periodu nestihli otevřít a hned se zase zavřeli, mohlo by se stát, že díky kapacitě mezi G a S, nebo B a C by nepracovali v impulzním režimu, takže by na nich byla velká ztráta a tudiž by se časem mohli usmažit, ale to jen spekulace, podobná věc se mi stala u měniče s TL494 z AR (nedávno se tu řešil), tam to ale zapříčinil obvod hlídající napětí baterie, který zakmital.

Ale oni se ty tranzistory normálně otevírají a zavírají, takže na nich spínací ztráty jsou i při střídě 50%, navíc jsou na nich vodivostní ztráty. Takže tvrdit, že se při střídě blízké 0% ty tranzistory usmaží je blbost.

Pokud tranzistory stačí sledovat řídící napětí a při tom krátkém impulzu stači přejít do saturace a zase zpět do nevodivého stavu, tak už asi není důvod proč by měli hořet, jedině že by trafo vytvářelo velké napěťové spičky, ale to zase pochytí diody a RC článek.

Zmije píše:Pokud tranzistory stačí sledovat řídící napětí a při tom krátkém impulzu stači přejít do saturace a zase zpět do nevodivého stavu, tak už asi není důvod proč by měli hořet, jedině že by trafo vytvářelo velké napěťové spičky, ale to zase pochytí diody a RC článek.

Vůbec nemusí přejít do saturace, prostě se pootevřou a hned zase zavřou.

Hlavně aby v pootevřeném stavu nezůstali vyrazně déle než při střídě třeba 50%.