Dotaz ke stavbě spínaného zdroje
Moderátor: Moderátoři
Dotaz ke stavbě spínaného zdroje
něvíte někdo, jak určit optimální reaktanci/indukčnost sekundární tlumivky mezi usměrňovačem a filtračním kondrem? Zatím jsem to dělal metodou pokus-omyl.
Když byla indukčnost velká, zdroj měl kultivovanější chod - neměl tendenci pískat, produkoval minimum rušení, měl potenciál pro široký rozsah vstupního a výstupního napětí, menší zahřívání koncových tranzistorů, ale zase bylo větší sycení jádra trafa z důvodu delšího sepnutí tranzistorů, takže větší zahřívání a hlavně ta železoprachová toroidní výstupní tlumivka topila jak čert. Odhaduju to na přesycení jádra stejnosměrným proudem. Je na to nějaké pravidlo, nebo výpočet?
Díky.
Když se podíváš na grafy propustného měniče v odkazu od honza_jan,... ale zase bylo větší sycení jádra trafa z důvodu delšího sepnutí tranzistorů, ...
tak uvidíš, že velikost indukčnosti má vliv pouze na zvlnění proudu tlumivkou, ale nemá vliv na dobu sepnutí tranzistorů. Takže sycení se nemění. Ale zvětší se ztráty větší střídavou složkou proudu.
Přesycení stejnosměrným proudem tlumivku neohřeje (jako čert)....a hlavně ta železoprachová toroidní výstupní tlumivka topila jak čert. Odhaduju to na přesycení jádra stejnosměrným proudem. ...
Železoprachová tlumivka nemá ráda příliš vysoké kmitočty a/nebo velké zvlnění proudu. Obojí z uvedeného ji zahřívá. Vzhledem k tomu, že rád používáš kmitočty od 200kHz výš, je to už na železoprachové jádro asi trochu moc.
Velikost tlumivky a výst. kondenzátoru má mj. vliv i na dynamické chování zdroje při náhlém zatížení nebo odlečení. Když to přeženeš s velikostí tlumivky, bude při náhlém odlehčení zdroje na výstupu větší překmit a bude trvat delší dobu. Energie naprouděná v tlumivce se musí někam vylít a do zátěže to nejde, takže nabije výstupní kondík. Při náhlém zatížení zase bude větší a déletrvající pokles napětí.
Pokud dáš na výstup větší kondenzátor, abys omezil výkyvy napětí, zdroj zas bude hůř reagovat na regulaci proudu (je-li požadována). Při zkratu dá velkou pecku výstupní kond , než zareaguje regulace proudu.
Volba hodnot je kompromis podle toho, co potřebuješ.
Díky moc.
PavelFF píše:Železoprachová tlumivka nemá ráda příliš vysoké kmitočty a/nebo velké zvlnění proudu. Obojí z uvedeného ji zahřívá. Vzhledem k tomu, že rád používáš kmitočty od 200kHz výš, je to už na železoprachové jádro asi trochu moc.
přijde na to, jaký je to materiál.
http://www.ges.cz/?lang=cz&cur=CZK&ipp= ... rowse&of=1
http://home.tiscali.cz:8080/ok1ayy/pdata/Ferity02.pdf
http://ok1cjb.nagano.cz/www/?literatura ... duk%E8nost
Když se podíváš na grafy propustného měniče v odkazu od honza_jan,
tak uvidíš, že velikost indukčnosti má vliv pouze na zvlnění proudu tlumivkou, ale nemá vliv na dobu sepnutí tranzistorů. Takže sycení se nemění. Ale zvětší se ztráty větší střídavou složkou proudu.
Ale má,vyzkoušeno z praxe.
Pokud tam dáš malou indukčnost, potečou tím velký impulsní proudy, který budou víc zastěžovat tranzistory, ale ty budou sepnuty kratší dobu, pokud tedy má měnič zpětnou vazbu a máš dostatečný napěťový spád mezi požadovaným napětím na výstupu a napětím, který je to vinutí schopný dát ze vztahu N1:N2 (počtů závitů). Pokud bude požadované napětí poloviční oproti napětí, který by to mohlo dát, tak bude mít měnič velice tvrdý chod,bude to chtít pořádnej elyt na vstupu i výstupu, ale tranzistory budou sepnutý jen například po dobu jedný desetiny periody. Ale asi to bude hvízdat.
Když tam dáš velkou L, kde bude její reaktance o dost větší, než odpor zátěže, tak bude mezery mezi sepnutím a rozepnutím tranzistorů ta tlumivka spolehlivě vykrývat přes diodu proti zemi, kterou tam jistě máš.
A doba sepnutí tranzistorů se bude blížit 50%.
Jinak úsporné měniče honím na 50kHz, normální na 100 a ty malinký nadupaný výkonem na těch 200, víc to už nemá smysl, jádra to už nesvedou.
http://schmidt-walter.eit.h-da.de/smps_e/edw_smps_e.html
pro dané KONSTANTNÍ vstupní a výstupní napětí měnit dobu sepnutí od 1/10 periody do cca 1/2 periody, v závislosti na velikosti L ?
kybler píše:Ale má,vyzkoušeno z praxe.
Pokud tam dáš malou indukčnost, potečou tím velký impulsní proudy, který budou víc zastěžovat tranzistory, ale ty budou sepnuty kratší dobu, pokud tedy má měnič zpětnou vazbu a máš dostatečný napěťový spád mezi požadovaným napětím na výstupu a napětím, který je to vinutí schopný dát ze vztahu N1:N2 (počtů závitů). Pokud bude požadované napětí poloviční oproti napětí, který by to mohlo dát, tak bude mít měnič velice tvrdý chod,bude to chtít pořádnej elyt na vstupu i výstupu, ale tranzistory budou sepnutý jen například po dobu jedný desetiny periody. Ale asi to bude hvízdat.
Když tam dáš velkou L, kde bude její reaktance o dost větší, než odpor zátěže, tak bude mezery mezi sepnutím a rozepnutím tranzistorů ta tlumivka spolehlivě vykrývat přes diodu proti zemi, kterou tam jistě máš.
A doba sepnutí tranzistorů se bude blížit 50%.
Jinak úsporné měniče honím na 50kHz, normální na 100 a ty malinký nadupaný výkonem na těch 200, víc to už nemá smysl, jádra to už nesvedou.
Chápu dobře, že tvrdíš (na základě zkušeností), že při stejném přenášeném výkonu se při chodu se střídou 10% hřejí tranzistory méně než při střídě 50%?
Jen doplním: předpokládejme, že měnič s malou i měnič s velkou indukčností je zatěžován stejným proudem na výstupu.
V případě přerušovaného chodu , co popisuješ, samozřejmě mohou nastat všelijaké situace.
Ale nevím, jestli je to stav, kdy se dosahuje maximální účinnosti.