Vznik rontgenoveho ziarenia v obrazovke

[Cust]

energie elektronu na jadernou přeměnu je velmi malá - jedná se o prahovou reakci - potřeboval by jsi energii elektronů (fotonů) v jednotkách MeV (a to spíše energii k 20 MeV - u cesia nevím teď přesné číslo).

[EKKAR]

Mohlo by v elktronkach po rokoch ožarovania elektronmi a vznikajúcim RTG žiarením, vznikať cezium radioaktívne, ktoré by po uniku, prasknutí elektronky a po vdýchnuti spôsobiť chorobu z ožiarenia.

Naprostá pitomost - RTG záření NEVYBUZUJE INDUKOVANOU RADIOAKTIVITU, i když má podobné pronikavé účinky jako radioaktivní záření (alfa, beta nebo gama).

RTG je totiž podobně jako gama záření pouze fotonové povahy, zatímco jiné druhy radioaktivního vyzařování jsou vlastně proudem částic s klidovou hmotností vyšší než 0 (foton nemá klidovou hmotnost) - alfa jsou jádra hélia neboli "heliony" - podle způsobu vzniku dva protony a jeden až tři neutrony, beta jsou elektrony nebo pozitrony, dále se může jednat o proud různě vysokoenergetických neutronů a dalších částic (například deuterony = 1 proton +1 neutron) atd. Právě tyto částice, pokud mají dostatečně vysokou kinetickou energii, mohou prorazit energetickou bariéru jaderných sil, které drží pohromadě nukleony v jádře a buď jádro rozštěpí (Ernest Rutheford takhle udělal první pokusnou transmutaci = přeměnu prvků na světě, rozštěpil dusík alfa částicemi, nebo klasické uranové štěpení neutronem), nebo se s jádrem sloučí a díky vzniklé nerovnováze jaderných sil dojde k následné přeměně nukleonů v jádře a vzniku jiných, potenciálně radioaktivních prvků.

Problematika je značně složitá, zabývá se jí nukleární fyzika už od doby Máří Sklodowské, pro zdejší fórum je nejdůležitější, že ozařováním rentgenovým zářením cesium 137/55 nevzniká....

[Hanizek]

Roentgenové žiarenie vzniká po dopade urýchleného elektrónového lúča na kovovú anódu. Ide prevažne o alfa žiarenie, preto na bezpečné utlmenie postačuje asi 3 mm olova.
V TV a osc. obrazovkách nedopadá elektrónový lúč na kovovú anódu, ale na luminofor, čo sú v podstate soli bez napäťového potenciálu. Pravdepodobnosť vzniku žiarenia je nízka, energia sa využije najmä na vznik svetelnej emisie. Anóda sa nachádza na bočnej stene obrazovky a náhodné elektróny, ktoré ju bombardujú majú nízku energiu. Bočná (zadná) stena obrazovky je pokrytá grafitom a olovom, a predné sklo je min. 5 mm olovnaté sklo, takže únik žiarenia je minimálny.

To záření vzniká při dopadu elektronů na hliníkovou vrstvu na stinítku, ne anodu. A vzhledem k tomu, že čelní strana obrazovky je právě kvůli tomu z olovnatého skla, opravdu bych se toho nebál.

Hliníková vrstva je tam kvůli ochraně luminoforu (elektrostatické vychylování nedokáže vychýlit těžké ionty v baňce, takže by po chvíli provozu "vypálily" díru v luminoforu uprostřed obrazovky). Dalším důvodem její existence je to, že zlepšuje kvalitu obrazu (proto se nanáší i u obrazovek s elektrodynamickým vychylováním, přestože tam poškození luminoforu nehrozí - vychylování vychyluje i ty těžké ionty).

[bastliar]

Už tu bol na jednej z predchádzajúcich stánok uvedený článok z QUARKu o tom, že pri odlepovaní pásky vo vákuu vzniká RTG žiarenie.
Našiel som na youtube video, kde je tento pokus natočený, len či je objektívne prevedený. Najskôr asi použili kremenné sklo, bez prímesí kovových solí.
http://www.youtube.com/watch?v=FGzRvYU0e3Q
http://www.youtube.com/watch?v=LQBjRF9mX1Y
http://www.youtube.com/watch?v=J3i8oRi0WNc
http://www.youtube.com/watch?v=_fziBnnMzP0

[Cust]

Hanizek, chtěl bych se zeptat. Kde se berou v obrazovce těžké ionty a proč se urychlují a ještě proč na ně působí magnetické pole (vychylovaček) a ne elektrické?