.Vznik rontgenoveho ziarenia v obrazovke
Moderátor: Moderátoři
Vznik rontgenoveho ziarenia v obrazovke
Nema niekto skusenosti s rastom intenzity rtg ziarenia v obrazovkach (obecne v katodovych systemoch) v zavislosti na urychlovacom napati? Skladam si osciloskop a nerad by som poberal pred obrazovkou vyssie davky rtg ako je nutne .
.
pokud si pamatuju, intenzita rentgenova záření závisí na rychlosti dopadajících elektronu na anodu. Rentgenky pracuji tuším s 80kV,v černobílé TV obrazovce je cca 15kv, v barevné 25kV. Pokud se pamatuju na měření záření v dobách začátků barevné televize ( měřilo se to u studiových zařízení) tak nebylo téměř vidět pohyb ručičky. Osciloskopická obrazovka má urychlovací napětí cca jako čb obrazovka, katoda je na -1600v anoda na + 10kV.Samozřejmě myslím velké obrazovky.uhlopříčka cca 10-12cm. Ty maličké mají urychlovací napětí nižší. Výrobce obrazovky také omezuje vznik ruzných záření složením skla. Takže se toho nemusíš bát.
Roentgenové žiarenie vzniká po dopade urýchleného elektrónového lúča na kovovú anódu. Ide prevažne o alfa žiarenie, preto na bezpečné utlmenie postačuje asi 3 mm olova.
V TV a osc. obrazovkách nedopadá elektrónový lúč na kovovú anódu, ale na luminofor, čo sú v podstate soli bez napäťového potenciálu. Pravdepodobnosť vzniku žiarenia je nízka, energia sa využije najmä na vznik svetelnej emisie. Anóda sa nachádza na bočnej stene obrazovky a náhodné elektróny, ktoré ju bombardujú majú nízku energiu. Bočná (zadná) stena obrazovky je pokrytá grafitom a olovom, a predné sklo je min. 5 mm olovnaté sklo, takže únik žiarenia je minimálny.
V TV a osc. obrazovkách nedopadá elektrónový lúč na kovovú anódu, ale na luminofor, čo sú v podstate soli bez napäťového potenciálu. Pravdepodobnosť vzniku žiarenia je nízka, energia sa využije najmä na vznik svetelnej emisie. Anóda sa nachádza na bočnej stene obrazovky a náhodné elektróny, ktoré ju bombardujú majú nízku energiu. Bočná (zadná) stena obrazovky je pokrytá grafitom a olovom, a predné sklo je min. 5 mm olovnaté sklo, takže únik žiarenia je minimálny.
Rentgenové záření vzniká jak už tu bylo napsáno při velmi vysokém napětí. Teoreticky by se dalo říst, že rentgenka může být každá elektonková dioda. V principu jsou stejné obě mají katodu a anodu. Můžeme být klidní, konstrukčně jsou trochu rozdílné. Katoda rentgenky je obklopena dutým válcem, který formuje tok elektronů na anodu. Vlivem silného elektrického pole díky anodovému napětí řádově v desítkách až stovkách kV, elektrony dopadají vysokou rychlostí na anodu a právě v tomto místě vzniká rentgenové záření. Materiálem anody je většinou wolfram. Zítra 10. února se můžete se mrknou na mé stránky, http://www.alfaelektronky.wz.cz . Mám dvě rentgenky ve sbírce. Jedna je klasika z Chirany. Druhá sloužila v difraktačním přístroji. Je na nich krásně vidět konstrukce rentgenky.
Docela pěkný článek o RTG záření taky tady:
http://fry.mstu.cz/skola/fmm1/Fmm2000le ... rkXray.htm
http://fry.mstu.cz/skola/fmm1/Fmm2000le ... rkXray.htm
ViPali píše:Roentgenové žiarenie vzniká po dopade urýchleného elektrónového lúča na kovovú anódu. Ide prevažne o alfa žiarenie, preto na bezpečné utlmenie postačuje asi 3 mm olova.
V TV a osc. obrazovkách nedopadá elektrónový lúč na kovovú anódu, ale na luminofor, čo sú v podstate soli bez napäťového potenciálu. Pravdepodobnosť vzniku žiarenia je nízka, energia sa využije najmä na vznik svetelnej emisie. Anóda sa nachádza na bočnej stene obrazovky a náhodné elektróny, ktoré ju bombardujú majú nízku energiu. Bočná (zadná) stena obrazovky je pokrytá grafitom a olovom, a predné sklo je min. 5 mm olovnaté sklo, takže únik žiarenia je minimálny.
Takze ako pises Rentgenove ziarenie vznika aj v obycajnej vakuovej diode? Tam tiez dopadaju elektrony na anodu. Aj ked to pracuje s malim napatim uvolnia sa tam dake rengenove luce?
