Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

U elektrolýzy je niečo platný chránič?

Áno, keby tam bol chránič a prúd by utekal aj cez vodu (ktorá by sa pri tom aj rozkladala) tak by mal obvod odpojiť.

Pro Duvsan:
U elektrolýzy jako takové, samozřejmě ne. Ovšem, v tomto případě, pokud je má teorie správná, probíhala elektrolýza mezi živým vodičem a páskem, připojeným na žlutozelený vodič. Pokud by byla instalace provedena v soustavě TN-S a byl použit chránič, průtokem chybového proudu přes vodu do ochranného (žlutozeleného) vodiče, by chránič vypnul - v závislosti na velikosti chybového proudu a použitém chrániči.

Napadá mě jedna věc:

Mám lampičku z DZ zářivkou a tlumívka je v soklu. Tato tlumívka i přes to, že ta lampička má už víc, než 3 roky stále smrdí impregnačním lakem.
Dejme tomu, že i ten Tvůj motor byl impregnován podobným lakem. Pokud plast smrdí, podléhá rozkladu. Smrad je projev nějaké těkavé složky, co se uvolňuje teplem. Co když se něco podobného děje v takovým čerpadle a ty výpary jsou třaskavý. Pak stačí jiskra a hotovo.

Taky jsi mohl napsat, že tam někdo rychle naprděl a ještě rychleji to tam pak uzavřel.

Olejové výpary, nebo těkavé plyny z izolace motoru čerpadla, se můžou do plováku dostat jen přes jeho kabel. A ten je ochlazován vodou ve studni, třeba na nějakých 10°C. Proto soudím, než by se olejové páry a produkty postupné degradace impregnace vinutí motoru dostaly do prostoru plováku, zkondenzovaly by mezi slaněnou žílou kabelu a její izolací. Tím by vlastně tuto cestu "ucpaly". Navíc by pak nemohlo dojít ke korozi pásku, v plováku připojeného na žlutozelený vodič. Zbytky plováku by jistě byly znečištěny zkondenzovaným olejem, protože plovák je ochlazován vodou ve studni.
Stejně tak bychom však mohli kombinovat a uvažovat o samovznícení olejových par a vodíku v uzavřeném prostoru plováku, jako následek zvýšeného obsahu kyslíku, způsobeném elektrolýzou vody. V tom případě bychom ani nepotřebovali inicializační jiskru. Svářeči Vám jistě potvrdí, že kyslík při styku s mastnotou "bouchá".
Jestli je pach z impregnace vinutí hořlavý, neumím posoudit, zatím jsem se s takovou informací nesetkal.

1. Plovák je určitě spojen z tělěsem motoru nějakou hadicí, či ohebnou trubkou.

2. Kábl, co propojuje polohový spínač v plováku a nějaký fous vinutí motoru nebude určitě tažen natěsno tou trubkou (hadicí) - mohou to být jen dráty. Takže těm těkavým výparům nic nemusí bránit v cestě do plováku.

Plovák je spojen s motorem normálním třížilovým kabelem, koukni se na ty fotky.

Dokázal by náhlý podtlak vně plováku udělat takovou paseku?

Na ty fotky právě koukám, ale zda tam jde kabel moc vidět není.
Matce vyhořela zásuvka od žehličky. Zástrčka měla nejspíš moc úzký kolíky a zásuvka je už letitá a hodně používaná. Navíc ty kolíky byly stočený z plechu, nebyly to plný mosazný tyčky. Veškerý dým šel z žehličky. Kabel fungoval jako hadice. mezi žílama nic nebylo. Dal by se prostrčit další drát. Napadlo mě, zda tento kabel nebyl řešen podobně.
Ale zpět k čerpadlu - úvaha
Plovák je uzavřený prostor z plastu, ve kterým je polohový spínač - kdysi to bylo rtuťový "prase"

Pokud by mělo dojít k elektrolýze kdekoliv v tom prostoru plováku, musela by se tam nějak dostat voda. Dejme tomu, že byl dole nakřáplej ve spoji, kde jsou spojeny vršek a spodek, a dovnitř nateklo nějaký množství vody. Aby mohlo dojít k elektrolýze vody při střídavým proudu, musí procházet proud přes dva různé kovy (třeba mosaz a hliník). vodík se shromažduje v prostoru nad vodou. jiskření vyvolané manipulací za chodu čerpadla zažehlo vodík.
Takže - Pokud by někde proběhla elektrolýza, musí být někde stopa po naleptání kovových součástek - mosazný pásek (ty tmavý místa -?). ještě bych hledal druhou součást ze stopami naleptání - koroze.

Andrea má pravdu,je to normální kabel

Milan121 - nějak jsem to nepochopil

Moc si to nedokáži představit,ale že by vyhořel kyslík vně plováku a v tom úzkém prostoru (studni,vrtu) by se na krátkou chvíli vytvořil nižší tlak než je v plováku.

Co se týče elektrolýzy vody, tedy její rozklad na kyslík a vodík, vůbec nejsou podmínkou dva různé kovy! Elektrolýzu můžete provádět třeba i s uhlíkovými elektrodami. Podstatou není rozpouštění (přenos iontů kovu z anody na katodu), jako u galvanického pokovení. Průchodem proudu se molekula vody rozpadne na kladný a záporný iont. Vzhledem k tomu, že se jedná o střídavý proud, je i směr přenosu iontů a následné vylučovaní bublinek kyslíku a vodíku mezi elektrodami, střídavý. Obě elektrody se pak pokryjí bublinkami kyslíku a vodíku i bez nutnosti "naleptání" materiálu elektrod.
Koroze kovového pásku vznikla před vlastní destrukcí plováku a poukazuje na dlouhodobou přítomnost vody v plováku, před jeho explozí.

ne vždy dochází k elektrolýze při střídavým proudu.
tohle by pak nemohly vyrábět:


To nemluvím o takové podivné celoplastové žehličce, která žehlí jen díky tý páře a při položení na stul se sama vypne. Taktéž při dojití vody - nejsou spojeny elektrody.

Destilační přístroj s plechovými elektrodami ve varném kotlíku - tak to jste mě dostal!
Vyjděme však z Ohmova zákona a vztahu pro výpočet výkonu:
Voda, v závislosti na znečištění rozpuštěnými látkami a plyny, má jistou elektrickou vodivost. Převrácená hodnota vodivosti je elektrický odpor. Připojíme-li mezi elektrody ve varném kotlíku síťové napětí, a pustíme-li do kotlíku vodu z vodovodního kohoutku, průchodem proudu, na "odporu vody" se voda bude zahřívat, vařit, odpařovat... To ovšem neznamená, že na elektrodách není vylučován též kyslík s vodíkem, a tyto plyny nejsou s generovanou sytou párou odváděny z prostoru kotlíku pryč, aby nakonec obohatily atmosféru laboratoře. Jde jen o množství vznikajících plynů, v poměru k vodní páře, vznikající varem vody v prostoru, kde nemůže dojít k jejich inicializaci. Když destilační přístroj se studenou vodou v jeho varném kotlíku zapnete, elektrody se ihned pokryjí malými bublinkami. To přeci není vodní pára, voda je ještě příliš studená...