Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Setrvačník musí být hlavně těžký. Kovový bude lepší. Celoplastový setrvačník jsem snad ještě neviděl.

ja som videl v jednej nedávno vyrobenej mechanike bol ľahký ako pierko (oproti tomu kovovému ) a že by tam bolo niečo iné ako plast pochybujem bol to vlastne len odliatok plastu v tvare zotrvačníka ale možno tam niečo zaliate je kto vie nehádam sa

U těch levných kazeťáků žádný setrvačník nebývá. Motorek má dost rezervy ve výkonu a rychle reaguje na změnu zátěže, takže stanoveny normy na posun pásky pro tuto kategorii výrobků splňuje..

Čiže zotrvačník je tam iba na to aby dorovnával rozdiel v rýchlosti ? prepáčte že sa tak blbo pýtam ešte sa len učím ....Iný účel tam teda nemá ?

No, když si všimneš, tak setrvačník je na tónový hřídeli - To je hřídel, na kterej tlačí gumový váleček a mezi nima probíhá páska. Rovnoměrnost otáčení této části má největší vliv na kvalitu zvuku. Hmota setrvačníku zpomaluje kolísání otáček - Nejvíc se projevuje u vysokých frekvencí.
U levných kazeťáků jsou otáčky motoru dost vysoké. Aby změna tahu pásky vyvolala změnu otáček motoru (jde o hodně velký převod do pomala), byla by změna otáček příliš vysoká a to dnešní regulační obvody vestavěné přímo do motorku nedovolí.. A proto požadavky pro tuto třídu přístrojů to splňuje. A proto tam setrvačníky být nemusí, nebo jen minimální..
Ohledně vyšších tříd kazetových přehrávačů to nechávám na někom povolanějším..

Ďakujem za objasnenie

Setrvák z plastu je hanebné provizórium ve stylu šikmookých parchantů a přesně podle jejich představ o "úsporách" asi jako kopie mazací hlavy o které zde byla řeč. Již první československý kazetový magnetofon Tesla A3 portable z roku 1970 měl setrvačníky dva a protiběžné pro eliminaci kňourání zvuku za pohybu přístroje, byl okrajově použitelný jako reportážní pro novináře v exteriéru.

U přenosných přístrojů, které se mohou za provozu houpat, to chtělo buď co nejlehčí řemenici na tónovém hřídeli a účinnou stabilizaci otáček, nebo dva co nejtěžší protiběžné setrvačníky poháněné řemínkem s minimálním prokluzem.
Pokud mám zjištěno, poprvé použito u cívkového přenosného přístroje Telefunken M300. Ten měl mimo jiné také stabilizaci tahu pásku kyvnou brzdou odkláněnou právě tahem pásku, což sice nebylo nové řešení, v profesionální technice se používalo už dost dlouho, ale u přenosného přístroje dostupného na trhu použité poprvé (musel i nastojato zvládat až 13 cm cívky).
Pak se objevily dva setrvačníky až u kazeťáků, jednak už v uvedené Tesla A3, používaly je v té době ale už Uher řady Report, o deset let později Elektronika 302, Riga 110 a Aelita 101, ty ale měly stejnou mechaniku, to byla teprve ta pravá kovařina - s bateriemi poctivých 6 kilo, s tím by se za chůze stejně moc houpat nedalo.
Zkrátka setrvačník slouží ke stabilizaci rychlosti pásku a maximálně omezuje krátkodobé vlivy (dosednutí přítlačné kladky, opožděná reakce regulátoru otáček nebo nedostatečný výkon asynchronního motoru, nepravidelnosti brždění pásku, u kazet konstrukčně podmíněné).
Ovšem u těch přenosných vedla konstrukce naopak k přesnější regulaci už na motoru, aby se při pohybu naopak nestala hmota setrvačníku zdrojem kolísání.

Jeden z lepších decků na sklonku éry audio kazet byl Aiwa AD-S 950 (dolby S) a tam z úsporných důvodů odrbali pohon tím, že jen pravý capstan měl setrvačník, levý plastové kolo velikosti setrvačníku...imitace. Ještě bych chápal tohle "opatření" u rádiojezevčíka z tržnice do kuchyně či na garáž ale u top modelu...inu, není to ta samá značka co za socialistického Tuzexu a deck AD-F660, 770, 990 za téměř jeden roční plat.
http://www.vintagecassette.com/aiwa/ad_s950

Když jsou výchozí otáčky kolem 2400, motor je vybaven velmi účinnou PLL stabilizaci otáček z hodně rychlou odezvou.. (snímání otáček - proudové rázy při komutaci na sběračích )a přitom je dost silný, tak se může chovat jako setrvačník i kotva toho motůrku. Vlastní kazetová mechanika má malý části a tudíž je řemínkový pohon dostatečně tuhý na to, aby při chůzi "nehoupal".. Vždyť co si pamatuju, tak i ty walkmany nějak nerozhodilo, že se s nimi občas prudčeji pohlo, či že na něco narazily.. Bylo to vykoupeno rychlou "likvidací" baterek.. Podle mě je pohonný motorek dostatečně tvrdý zdroj otáček. Jeden takový motůrek z jezevca sousedovy pohání krbový gril dodnes..

Nejlevnější walkmany neměly levý unášeč vůbec jenom plastový trn a pásek se volně odvíjel...logicky pak absence funkce rychloposuv zpět (REW).

Konosuke: O těch se nebavím.. Já měl panasonika a později i toho posledního s digitálním tunerem a elektronicky řízeným synchronním motorkem. A je jedno, jestli má odvíjecí trn , nebo ne. (odvíjecí trn se točí na prázdno) Důležitý je navíjecí trn, protože pod ním je třecí spojka, protože gumová rolna podává pásek konstantní známou rychlostí - (hledat se mi to nechce). Nejvíc byl motorek zatěžován při posledních minutách kazety a pak při vypínaní na konci - kolikrát přitom klekly baterie.. Doopravdy si myslím, že ty motorky měly tak velikou rezervu ve výkonu a tvrdou regulaci otáček, takže setrváky byly celkem netřeba - jejich úlohu převzal sám motorek..

Ešte pred časom som mal v ruke magnetofón ktorý mal pri prehrávaní roztrasený zvuk (podobne ako pri jazde na korčuliach po hrbolatej ceste) jednak mechanika vydávala zvuk ako by v nej niečo zapieralo, tam bol tiež zotrvačník plastový našiel som taký ťažší kovový a po výmene roztrasený zvuk ustal.

To jsi měl buď ohlou tu hřídelku, nebo se Ti tam něco přidíralo. Pokud máš ohlou tu tónovou hřídel, tak Ti nepomůže ani sebetěžší setrvák - to vibráto tam budeš slyšet furt..

V mnoha mechanikách je pod setrvačníkem cvakatura tlačítka PAUZA, ta se rozpadne a zajišťovací "špunt" místo držení pérka drhne o setrvačník. Nejspíš to celé pří výměně setrvačníku vyskákalo a už nedrhne.