Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Když dělám stínění říkám, čím víc plechu tím víc Addidas, stejně to pude na zem. Ty se očividně řídíš příslovím čím drátu tím víc.....nevím. Jinak to že to brumí muže mít tři příčiny, nevyfiltrovaný zdroj, klidně tam nacpi 350uF i víc. Nebo chybějící odpor za zdrojem, jež jde k anodám, většinou to je tak 2W do 10K. Nebo nemáš na zemi žhavení. Selhají-li všechny tyhle rady hledej řešení v buď v tom že ti to něco ruší, není nemístné spojení jack-první mřížka vést stíněně anebo je chyba v zapojení. Tolik k tomu co si matně pamatuju z praxe s elektronkami.

Rozhodně bych nehledal problém v tom kondu mezi anodama, to je vymýsl z Německa, takové věci se řeší až na posled.

BOBOBO píše:Tys neviděl naši první TV ? Shlédni někde .

4001A? To už je dobrejch 37 let, co jsem ji předělával na obrazárnu z Kriváně nebo tak nějak. Matně si pamatuju, že tam byly plechový rakvičky na zvuku, přímý zesílení signálu a předzesík všude 6F31 ? Ale jak byly rozklady a jak zespoda, to už jsem až na exod 6L50 zapoměl. Ale trubky z antény na 1. kanál jsou na zahradě u rajčat stále.
Jirka

To Jack:
Dej se schéma napájecího zdroje. Všichni ti tady radí dobře, ale na základě domněnek. Potřebujeme vidět schéma zdroje včetně žhavení.
A na kondenzátor na vstup 230V se vykašli.

Zdarec ve spolek. Dovolím si pár slov i když do flašek nedělám, ale mohl by to být podobný problém..
Řešil jsem podobný problém s TDA2005. Zesík bruměl jak sviňa a nepomohlo ani napájení z laboratorního zdroje. No a pomohlo to, že jsem mu dal na vstup potenciometr (v mým případě duální) 10K/Log na regulaci hlasitosti. A bylo po problému i při maximální hlasitosti. Podle mě má ten vstup příliš vysokou vstupní impedanci a zachytí veškerý bordel vyzářený z elektrovodný sítě. Takže bych zkusil ještě před totální rekonstrukci tohoto zesu taktéž na vstup připojit potenciometr. Jinak se dá i sluchem poznat, zda je brum "přijatý z venku", nebo jestli je způsobený vinou nedostatečné filtrace.. Vím, že je lampová technika na jiné bázi, než polovodičová, ale když přivřu obě oči a zapomenu na žhavení, dají se lampy považovat za polem řízené "tranzistory"..

Zveřejněná konstrukce postrádá snad vše, co je třeba jinak dodržovat, aby výsledkem byla jakás-takás funkčnost, o kultuře nemluvě.
Jediné, čemu se lze divit, je skutečnost, že TO dokonce i brumí.
Doporučuji nejprve prostudovat alespoň funkční principy a základy nf obvodové techniky.
"Péče", kterou autor věnoval této konstrukci jinak odměnit nelze.
Při pohledu na ty fotky "zesilovače" jsem neodolal, abych to nenapsal.

Edit: Nedalo mi to a dal jsem si do Googla vyhledat v obrázcích "zesilovač ECL86" a ze spousty konstrukcí by se pro rekonstrukci hodila např. tahle.

Pěkná konstrukce ale psát, že drát pro rozvod země musí být postříbřenej je celkem silná káva.
Jirka

Řekl bych, že k tomu stříbření a zlacení vedou stejné nebo podobné pohnutky, jako k rozhodnutí konstruovat lampový zesilovač 2x4W v dnešní integrované době. Já nic proti tomu nemám, naopak se mi líbí zaujetí "pro věc" a některé vyšperkované konstrukce o tom zaujetí svědčí. Ale v případě jacka tady mnoho zaujetí nevidím.

Je fakt, že až nyní jsem si všiml, že nemá na vstupu jacka, ale cinche. Pro začátek tedy zkus zkratovat vstup. Pokud brum zmizí nebo se výrazně sníží, je problém v tom co píše Artaban001. Pokud žádná změna nenastane, je problém jinde a bez schéma zdroje se neobejdeme.

Zdar všem, také mě zhlédnuté fotky vyprovokovaly k reakci. Taková "silnoproudá" kabeláž si přímo říká o potíže. Brum je nejpravděpodobněji způsoben kapacitní vazbou přímo na řídící mřížku triody. Možná, že už jen předrátování způsobem obvyklým pro nf konstrukce (to je minimalizací těch zbytečných "silnoproudých" vodičů s PVC izolací) povede k úspěchu. Tak jednoduché zapojení lze snadno realizovat letováním součástek přímo na patice a tam kde je to nutné třeba jejich "vzdušné" spojení. Přívody jsou dost silné, aby součástku "udržely". Když technický cit napovídá, že by nějaká ta fixace byla vhodná, je možno použít dnešní výdobytky (silikonové tmely, tavné lepidlo apod.) Podle mých zkušeností nemá jedna předzesilovací trioda, která má v tomto zapojení zesílení odhadem 30 až 40 schopnost chytat nějaké slaboučké signály. Taky kapacity elektrolytů ve zdroji považuji za dostačující za předpokladu, že jsou v pořádku, tj. mají deklarovanou kapacitu a dostatečně nízký ESR. Ve starých rádiích (Philips a Telefunken) byly používány často kondy s kapacitou jen 4μF v lepším případě 8μF a nějak zvlášť nebrumily . Taky magnetická vazba mezi síťovým a výstupním transformátorem je spíš teorie, prakticky téměř nehrozí. Předrátování vidím jako nutnou, možná nikoli postačující podmínku. Ať se dílo podaří!

Ty malý filtrační kondy v elektronkových koncích byly dost běžný. Kdysi jsem měl nějaký šuple od rozhlasu s 2x EL50 a anodovej zdroj tam byl na 2x rťuťovejch DG4/1000 (?? už nevím označení). Banda na E27 závitu, vevnitř 2 pokličky, jedna se žhavením , druhá na čepičku. Dávalo to někde mezi 800-900V a filtrovalo se to dvěma krabicákama 8M/1000V a tlumivkou. Elyty na takový napětí nebyly a proč nepoužili sériový elyty přidržený odporama nevím. Sice to byl Push-Pull, kde se brum až tak moc neprojevuje, ale zato se z toho drbalo asi 120W a nic nebručelo.
Jirka

TubeGuru píše: Taky magnetická vazba mezi síťovým a výstupním transformátorem je spíš teorie, prakticky téměř nehrozí.

Este ze je tam to "temer", pri nahanani odstupu je to dost dolezity faktor, casto pootocenie trafa o par stupnov pomoze ako nic ine

Celeron - asi to boli DCG4/1000 tiez ich setrim do zosiku s EL51.

Foto z merania na BM215

To je ona. Akorát už nevím, jestli okem takhle modře svítila, já si pamatuju jen červenou ze žhavení. Ale jestli to je focený digitálem, tak ten bere i to co oko nevidí.
Jirka

To jsou rtuťový elektronky?

Ano, v preklade fuck the Brusel.

Zdar, ještě poznámka k té magnetické vazbě mezi síťovým a výstupním trafem: Je-li potřeba "nahánět odstup" natáčením traf, svědčí to o špatně navrženém síťovám transformátoru, kde aby se ušetřilo na vinutí (mědi) je málo záv./V a tím pádem vysoká indukce a pak magnetické pole vystupuje i mimo jádro. U kvalitních nf zařízení by mělo mít síťové trafo indukci hluboko pod 1T bez ohledu na použité trafoplechy a pak není třeba "šachovat" s natáčením jader traf. Tím neříkám, že vhodným natočením traf vůči sobě nelze zmenšit existující brum když už je síťový transformátor špatně navržený pro nf účely.