pasivní x aktivní součástky
Moderátor: Moderátoři
Pasivní součástky dělají stále jen jedinou věc danou jejich určením bez ohledu na změny okolí a nelze jejich vlastnost jednoduše ovlivňovat(myšleno cívky,odpory a kondenzátory,pro základní vysvětlení vynecháme potenciometry,trimry, atd.)Aktivní součástky jsou ty, které jsou schopny sami aktivně reagovat na změny okolí (Ge a Si polovodiče,Selenové usměrňovače,elektronky)
Toto vysvětlení mi jako 10ti letému klukovi řeklo mnohem víc než všechny rádobyodborné definice které jsem slyšel později.A k těm polemikám kam co patří - i když to je mimo mísu - zřejmě to podle výše zmíněné definice chápou i prodejci el.materiálu - např. diody jsou VŽDY zařazeny v kategorii součástek aktivních - aktivně se rozhodují podle změny okolí (polarity signálu) zda pustí či ne.
Možná to není rozdělení přesně podle normy, ale základní seznámení by mělo být vedeno rozumem a citem a ne striktním výkladem pro laika mnohdy nesrozumitelných norem.
Pasívní součástka se připojí k signálu a už to funguje (příklad - odpor, tedy rezistor se použije, když je potřeba snížit vstupní proud, jak tu někdo naznačil, část se promění v teplo).
Aktivní součástka je taková, že aby fungovala tak jak má, je potřeba k ní určitým způsobem ještě připojit napájení, třeba baterii.
Já vím, lze o tom diskutovat, lze s tím nesouhlasit, ale začátečníkovi by to mohlo stačit.
Viz třeba pojem "Lži_dětem" z knihy Věda na Zeměploše:
...Pokud žijete ve složitém světě, musíte ho zjednodušit, abyste mu porozuměli. Vlastně přesně tohle ve skutečnosti znamená slovo“porozumět“. Pro různé úrovně vzdělání existují odpovídající úrovně zjednodušení. Lhář– dětem je úctyhodné a potřebné povolání, jinak známé jako „učitel“...
reman píše:A ukazoval pouze příklad jak to mě vysvětlil můj učitel bez toho abych musel znát něco víc než jen to že jsou součástky které samy mění svůj stav a součástky které jej nemění.
Součástky, které samy mění svůj stav, patří do koše. Vysvětlení, které jste tu dal, kulhá na tolik noh, že de facto nic nevysvětluje. Většina prvků by podle vašeho vysvětlení spadala do obou kategorií. Příkladmo klasická vláknová žárovka; mění svůj statický i dynamický odpor podle protékajícího proudu, potažmo podle přiloženého napětí, tudíž "sama" mění své vlastnosti, nicméně do aktivních součástek by ji nikdo nezařadil. Podobně indukčnost s jádrem, které se může přesytit a tak dále. Naopak, fotonásobič v principu své vlastnosti nemění, ale je aktivním prvkem. Vaše vysvětlení nedává jednoznačné kritérium pro posouzení. Argument, že prodejci zařazují polovodičovou usměrňovací diodu do aktivních součástek, raději zapomeneme.
K samotnému dotazu zakladatele vlákna - vždyť my nevíme, jak je ve skutečnosti pokročilý. Jestliže se někdo ptá na takovou věc, jako je rozdíl mezi akt. a pas. prvkem, nezdá se mi jako úplný začátečník. Dávat na poměrně sofistikovanou otázku vysvětlení, které je víc chybné než správné, tazatele jen zmate. To raději žádné. Proto jsem mu napsal, že pro začátek (je-li skutečně úplný začátečník) bude lépe, když se naučí, kam který běžný prvek patří a nepátrá hlouběji. Později to pochopí hlouběji.
Stále si myslím, že správné kritérium pro posouzení je to, jestli daný prvek v jistém režimu činnosti dokáže zesilovat nebo generovat signál, a to bez ohledu na princip jeho činnosti. Navíc, takto jednoduše formulováno, nevyžaduje znalost fungování prvků, Ohmův ani jiné zákony a člověk s průměrnou inteligencí to musí pochopit, i kdyby o elektronice slyšel poprvé.
Ostatní součástky, tedy odpory, kondenzátory cívky (a transformátory) lze v rozsahu provozních podmínek, pro které jsou určené, pokládat za pasivní, protože jejich vlastnosti neovlivňuje vnější signál. Jestli nějaké vnější vlivy mění vlastnosti pasivních součástek (tlak, teplota), jde o změny pro většinu uvažovaných případů zanedbatelné.