Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

BOBOBO nedělal to snad na VN:-))))))
Taky pamatuju, když zas nebyl benzín, měli jsme všichni elektrikáři u nás B nebo C a chodili měnit nožovky na trafa, protože VČE neměli jak dojet...

Citace z knihy Cyril Macháček - "Rádce instalačního elektromontéra" - vydání 1960:

"Patrony nožových a výkonových pojistek smí opravovat jen výrobní závod".
Dále:
"Všeobecně je nutno zdůraznit že se nesmí používat neodborně opravovaných (šitých nebo překlenutých) pojistek. Přetavenou pojistkovou vložku je vždy nejlépe vyměnit za novou téže dimenze".

Z toho vyplývá že předpisy z 50-tých let výslovně zakazovaly pouze opravy výkonových pojistek.

Nejsem si jistý kdy došlo ke změně ale v 80-tých letech už směl pojistky všeobecně opravovat pouze výrobní závod nebo podnik k tomuto oprávněný. Závitové pojistky do 25A opravované výrobním závodem jsme měli běžně na údržbě - byly v obvyklém balení a místo indikačního terčíku byla pouze kapka barvy, odstín podle proudové hodnoty.

badoch píše:Taky jedna ,ale podle mne je to jen jako. Nedovedu si představit,že je to myšleno vážně.

Aby ses nemylil. Ja tak jednou otevrel rozvadec v jedny fabrice a misto pojistek tam meli vidlicove klice 14/17 a 13/15

To je jejich jmenovitý proud v kA?

Když jsem ještě dělával u ČEZ, tak jsem jezdíval odpojovat vybydlené domy obývané OTO (občan trvale opálený). Ti běžně používaly místo nožových pojistek hliníkové příborové nože.

Inak medzi nami, opravitelne poistky su vsade vo svete bezne, len u nas sa to stale prehana.
V inych statoch, je bezne, ze ze odberatel, je zodpovedny za prevadzku pripojneho miesta.
Poistky si menia ludia sami, v kazdom koloniale, si kupite bezne poistkovy drot.
Vymenu drotu a zrucnost prebereju uz deti na zakladnej skole.
rozdiel medzi "TU" a "TAM" nieje v podstate ziaden.
Snad len ten, ze sa to nebere zas tak tragicky a byrokracia a kleptokracia, nezasahuje do uzivatelskych prav, vlastnikov nemovitosti, atp.
Bezne som sa stretol na cestach, ze bud maju ty "pohodlny" osadene normalne sady isticov, alebo skrinu univerzalnu, kde su osadene akesi "zdruzene" istice do jedneho celku, 4ks 15A 3ks 8A, alebo skrine z keramickymi zasuvacimi a nezamennymi vlozkami 30A,15A,8A,5A..
Obvykle vstupny istic pripojneho miesta, kvazi HDR-HDS je od pausalu 20A, 30A 70A> atd.
Menej ako 20A sa ani nepripaja, vynimocne 15A na znizenej sadzbe.
Niekedy sa vyskytuju pre sezonne vyuzivane objekty, alebo domacnosti, elektromery z mincovym systemom, v poslednych 15 rokoch ale elektromery maju numericku klavesnicu a zadava sa do nich kod zo "stieracieho" kuponu, podobne ako ked sa dobija kredit do telefonu.
Aj ked sa to zda cudne, je to najma preto, ze na tento system niesme zvyknuty.
Cudzincom u nas, prijde divne, ze nejaky najomny byt musi mat platby cez faktury a podobne nezmysly.

V modernejsich casoch, som sa stretol aj z elektromermi, ktore maju integrovany istic, vyhodou predplateneho elektromeru z predradenym isticom je ten, ze ked nespotrebovavam elektrinu, mozem ten istic vypnut a ani e.m. nespotrebovava v klude prud.
Inak v preocte na eura, kWh v "predplatenke" juzna amerika rok 2012 stal od vysky kreditu, okolo 0,10kWh, ale za cca 50$ - kod, vygenerovany cez internet banking, cena kwh v prepocte bola asi 0,07eur.kWh.
Pravda je, ze vatsina ludi patria v tych krajinach medzi "energy powerty" ale elektrinu maju hadam vsade a vsetci.
Elektricke siete su rozne strukturovane a rozne prepojene, nerobia ziaden problem, ak je zapojeny na siet "grid tail" menic zo solaru, ale v dobach, ked si to pamatam, tak len po vymene prepaid elektromeru umoznovalo pripocitavanie "kreditov" inak pretok do siete nebol snimany a odtiekol do siete "zadarmo".
Dnes uz elektromery na kredit, su povatsinou na kartu, ci magneticku, alebo kontaktnu.
Odpadava pre vatsinu uzivatelov problem z odoctom spotreby a taktiez odpadava problem z neplaticmi. (nie ciernym odberom a spekulantmi!)
Vzhladom na prilisnu jednoduchost a uzivatelsky velmi prijemne a vyhodne pouzitie, toto u nas nehrozi, pretoze energeticka lobby, by vysla ako somari, uctovana realna spotreba a moznost uzivatelsky velmi jednoducheho pristupu, by znemoznila zmykanie uzivatelov a pravidelne strihanie oviec.
Navyse by som si nevedel predstavit krajinu, inu ako Slovakistan, kde preplatky za hocico, su najprv zdanene 20% danou z prijmu a az nasledne vratene platcovi preplatku...

To iste plati o lahko opravitelnych tavnych poistkach, jednoduchej instalacii a vobec o vsetkom, co z elektroinstalaciami suvisi.
Si predstavte ze by stacilo "nabit si" kredit do elektromeru, trebars raz rocne, podla predpokladanej spotreby a v pripade potreby mat odlozenu doma jednu stieraciu kartu z kreditom, na pripad ze by "nevyslo"..
ku tomu blister z poistkovym drotom a pracovnika elektrovodnych zavodov, by sme nevideli, okrem vymeny elektromera, asi nikdy inokedy v zivote.

Taky přidám foto pojistek. 150A/500V.

Dotaz na znalce materiálů, není uvnitř té "Ygnis" azbestová výplň? Přecejen, mám to už pár let v pokoji v poličce ....?

Poistky isty cas u nas bolo dovolene opravovat.
Prajem prijemne a poucne citanie Len dodam, je to z knihy: Ludvik Kacerovsky-Svetlo zhaslo, co ted? Rok vydania 1958

posledna cast

CZJKP1 píše:Taky přidám foto pojistek. 150A/500V.

Dotaz na znalce materiálů, není uvnitř té "Ygnis" azbestová výplň? Přecejen, mám to už pár let v pokoji v poličce ....?

No, asbest je to tak na 90-95%, bejt tebou to zaleju nějakým epoxidem nebo aspoň zazipuju do zipovýho pytlíku a otevírám co nejmíň - rozhodně bych do toho nerejpal nějakým nožem jako na tý fotce, pokud nechceš mít zvýšený nebezpečí získání rakoviny plic ...

EKKAR, díky... Ty mě ale děsíš , měl jsem to v polici, defakto jen kousek od postele .

Já to odnesl raději úplně pryč a zavázal do igeliťáku.

To není rejpání nožem. To je součást tý pojistky, takový plech, který je na "noži" přišroubován a centroval tavný drát...

Jinak ta kniha je zajímavá. Já to celé přečetl.

Vzpomínám si na praxe ve druháku. Kde nám mistr, takový hodný člověk ve věku říkal, že se jeden čas pojistky opravovali a byla prý povinnost na ní napsal, kdo ji opravil, aby kdyby se něco stalo tak aby se to mohlo na dotyčného svést.
Potom jsme dělali různá zapojení "na panelech" kde byly právě na vstupu tři keramické spodky pro pojistky a samozřejmě, patrony většinou přerušené. Mistr nám říkal, že v tomto případě to slouží jen jako vzor a obvod je pochopitelně již jištěn, tak ať vložky propojíme, no a já vymyslel, že tam budeme psát mistra jméno a chytli jsme se toho celá dílna ...

Podívej - pokud s tím nešmátráš každej den a nerozhazuješ ten prach z toho kolem sebe, ale bez pohybu to leží někde na poličce, je nebezpečí minimální - rozhodně menší, než že chytneš raka od kouření (myšleno tabáku nebo jinejch kytiček, aby si to někdo zase nevykládal jinak!!!). Nebezpečí prudce narůstá tím, že s tím pohneš = rozvíříš ten prach a že se ho nadechneš - i v minimálním množství. Nejhorší je, že to "zafunguje" až za několik let, tzn. nadechnutí se azbestovýho prachu není to samý jako nadechnutí se kyanovodíku ... i když zabíjí obojí, ten HCN je přeci jen poněkud rychlejší. Ale neboj - při dnešním počtu dopravních nehod "pod vlivem" a hrozící invazi muslimáků máš zhruba srovnatelnou naději na to, že tě během příštích 10 let zabije plicní rakovina, přejede auto řízený nějakým huličem travky/požíračem houbiček anebo že tě odkrouhne nějakej přehnaně zduřelej muslimák ...

OK, ne, leželo to v polici... No, to Tě mohu uklidnit, že sem nekuřák, protože mi to nejede . Ale statistika je asi taková, že nekouříme tři z celý třídy. To už ale odbočuji od tématu...

Také mě překvapilo, že se ten asbest napohled jakoby drolí. Vzpomínám si na azbest coby hladký materiál v podobě podložky pod krabice.

Momentálně mě vadí cca tři věci. Sluníčkáři, Evropská Únie a veksláci. Má to jedno společné, bylo by potřeba to vymlátit všechno.

CZJKP1 píše:...
Také mě překvapilo, že se ten asbest napohled jakoby drolí. Vzpomínám si na azbest coby hladký materiál v podobě podložky pod krabice.
...

To je lisovanej azbest bez pojiva - "za syrova" je to vláknitej hořečnato-křemičitan neboli NEROST. Ty hladký podložky nebo čtvercový tabule na střechu (tzv. "šablony"), případně i vlnitý panely tvrdýho materiálu se jmenovaly ETERNIT nebo LIGNÁT - a bylo to právě odstranění nebezpečnosti toho azbestu tím, že se zapatlal nějakým trvanlivým pojivem, zformoval do tvaru nějakýho použitelnýho polotovaru nebo stavebního dílce a jeho vytvrzením se zabránilo jeho drolení a prášení. Proto jsou dodneška bezpečný konstrukce obsahující azbesto-cementový prvky - ale JEN DOKUD SE DO NICH NEZAČNE REJPAT. Sebemenší rejpanec do takový stěny uvolňuje azbestový částice - proto se musí takový stavby asanovat = doslova celý zabalit do igelitu, stavební prvky obsahující vlákna azbestu beze zbytku vybourat, prach odsát, zabezpečit proti únikům zbytků atd - a to všecko se musí učunit personálem ve skafandrech, kterým moc neschází do těch kosmickejch pro výstupy do volnýho kosmu ...