Stránka 3 z 4

Napsal: 02 črc 2015, 22:59
od Celeron
Bernard píše: A proudový chránič to jistí.

Tak tak, zlatá slova. Ale chce ho to občas otestovat, už jsem se setkal s 2 roky starým Legrandem, kterej nereagoval ani na tlačítko. Já chránič radši zkouším šedivou Vadaskou L-PE a N-PE před každou "potencionálně nebezpečnou akcí". :)

Napsal: 03 črc 2015, 08:36
od Kremik
PavelFF píše:... výkonové polovodiče a třeba i vinuté odpory jsou někdy hlučnější.

Když něco vydává zvuk, musí se to nějak pohybovat. U vinutého odporu si to dovedu představit. Ale co se může hýbat v tranzistoru?

Napsal: 03 črc 2015, 08:39
od pepik9
Piezo jev? Někdy je slyšet i zápis na flešku.

Napsal: 03 črc 2015, 09:45
od samponek
Tranzistory hrají, zvlášť když jsou na chladiči a mají velké napájecí napětí, třeba tento zesilovač hraje, když ho dáš naplno bez reproduktoru, jen nejsou slyšet basy, ale výšky ano. Když propojíš vstup s výstupem tak tranzistory hlasitě burácí, výška tónu se dá regulovat připojováním různých kondíků od burácení, cvakání až po pískání, čím menší kondík, tím vyšší tón http://www.ebastlirna.cz/modules.php?na ... ic&t=70028

Napsal: 03 črc 2015, 13:24
od Celeron
Kremik píše: Když něco vydává zvuk, musí se to nějak pohybovat. U vinutého odporu si to dovedu představit. Ale co se může hýbat v tranzistoru?

No budeš se divit, ale starý výkonový TO3 germánia OC26, 7NU74 a pod chrastily když s níms zaklepal všechny. Co to dělalo nevín, třeba si vzpomene nějakej větší pamětník. Já si myslím, že tam byl silikagel nebo něco podobnýho.

Napsal: 03 črc 2015, 16:07
od Artaban001
Byly v nich bílý tabletky. A v pouzdrech typu "GC510" byla vazelina.
Jinak se zvukově hlavně projevují cívky, trafa, keramický kondenzátory, svazky kabeláže. Samotný tranzistor, či tyristor jsem možnost testovat neměl, vždycky byl v obvodu hlučnější prvek, než samotný polovodič..

Napsal: 03 črc 2015, 16:26
od kokun
Artaban001 píše:A v pouzdrech typu "GC510" byla vazelina.
...

Ta vazelína tam byla zřejmě na lepší přenos tepla z čipu na pouzdro.

Napsal: 03 črc 2015, 20:47
od ohryzek36
V těch germaniových TO3 tranzistorech bylo asi něco na způsob silikagelu - tady to jde na jednom obrázku (4. posledním od konce) vidět. Jinak hrát tam může cokoliv - stačí se podívat na obrázky kuchnutých tranzistorů na těch ruských stránkách a hned jdou vidět aspoň napnuté přívody k čipu.

Napsal: 04 črc 2015, 01:42
od PavelFF
ohryzek36 píše:... něco na způsob silikagelu ...
Gel je gel, silikon je silikon, ale dohromady to není silikagel. Silikagel je něco jiného, to by akorát v tranzistoru rachtalo.

Napsal: 04 črc 2015, 07:45
od xsc
Však ony staré výkonové germaniové tranzistory občas rachtají.

Napsal: 04 črc 2015, 15:11
od Celeron
Zajímavý, že jen germánia. Křemíky ne. To se zlepšila těsnost pouzdra a nebo germániu vadila vlhkost a křemíku ne? :)

Napsal: 04 črc 2015, 18:14
od Kremik
pepik9 píše:Piezo jev? Někdy je slyšet i zápis na flešku.

Jenže to může pískat kdoví co, třeba i repro ze zvukovky, samotný paměťový čip asi ne.

Kousky čehokoli v germaniach nemám na mysli, ty těžko budou vydávat zvuk, krom toho třepání s pouzdrem.

Samponek - v zesilovači taky může hrát kde co, šlo mi pouze o samostatnou polovodičovou součástku, možná upevněnou na chladiči.

Napnuté přívody - jako struna? To jsem ještě neviděl, ale předpokládám, že by se brzo utrhly.

I v tom samponkovo přípravku možná nehraje tranzistor, nebo opravdu ano?

(vyjmenoval bych všechny, na jejihž reakce odpovídám, bohužel při psaní odpovědi se mi kdovíproč zobrazuje jen pár příspěvků, a všechny jména si nepamatuju)
Píšu z tabletu...

Napsal: 04 črc 2015, 18:39
od xsc
Hrála i chladíci křidýlka u MBA 810. K tomu u výkonových součástek stačí málo - větší proud vodičem a už se něco chvěje v mg. poli.

Napsal: 16 črc 2015, 17:59
od PavelFF
Potřeboval jsem teď vybrat z hrsti použitých tranzistorů z PC zdrojů několik dobrých kusů a tak přikládám pro zajímavost fotku, jak se některé tranzistory chovají na přípravku, kdy se do nich pouští 50Hz sinus.

Některé mají chrakteristiku s pěkným ostrým kolenem (horní obrázek) a křivka je stejná při nárůstu i při poklesu napětí.

Jiné se nejdříve tváří, že snesou hodně(přes 800V , dolní obrázek), ale pak skočí o stovky Voltů níž. Prostřední obrázek ukazuje něco mezi, což bývá velmi častý případ.

Proto si myslím, že prostý stejnosměrný přípravek na úvodu tohoto vlákna nemusí dávat vždy správné výsledky.

Tranzistory na obrázku mají zaručované napětí Uce0 400V, což splňují.

Napsal: 16 črc 2015, 18:15
od Sendyx
To jsi měřil při bázi ve vzduchu, nebo Rbe=0 ?
Ono je někdy zajímavé, co ty trandy dělají během pár vteřin až desítek vteřin měření, i když jsou prakticky studené.