EKKAR píše:...na usměrňovač musíš mít pásmo zhruba 10x širší, než je skutečný využívaný. Takže nutně musíš mít operák s Ft aspoň 1MHz, abys dostal usměrňovač chodící jakž-takž do 100kHz ...
Podle osciloskopu Tektronix 2236 jsem došel až k operáku MAB357 se zaručovanou Sr >30 V/µs při Au = 1, s nímž při poměru vnitřního odporu měřidla k vazebnímu odporu asi 4:3 začal houstnout začátek stupnice kolem 240 kHz, ale to už současně klesala citlivost na plnou výchylku - kolem 130 kHz přesáhla chyba -2%, na 200 kHz už dosáhla -0,5 dB. A to je usměrňovací můstek zvořený dvěma GAZ51 a dvěma odpory, každým o třetině vnitřního odporu měřidla. Ty odpory mimo jiné tlumí systém tak, že ručka pod 50 Hz ještě viditelně nekmitá.
S pomalejšími OZ se stejná chyba projevila při úměrně nižších frekvencích.
Jde to samozřejmě nasimulovat i vypočítat, ale zkušenosti s kalibrací podle profesionálního měřidla snad stačí. Na vysvětlenou: se zvyšováním citlivosti lineárního usměrňovače, t.j. zvětšováním poměru vnitřního odporu měřidla k vazebnímu odporu, se šířka pásma zmenšuje také.
Ale to pořád hovoříme o samotném lineárním usměrňovači, bez vlivu reaktancí ve vstupním děliči napětí i vlivů vlastností předzesilovače.
S vyhovující přesností so 100 kHz by to mělo jít i s OZ typu 5534, ale nepodařilo se mi ho sehnat v pouzdru DIL, tak na něj nedošlo.
Prostě kde rychlost přeběhu výstupního napětí OZ nestačí, nemůžeš čekat kdovíjak oslnivý frekvenční rozsah při akceptovatelné chybě měření.