Vysavač z USA na 120V a jeho použití na 230V

Zpráva

#31 Příspěvek od **Bernard** » 19 čer 2017, 11:00

Přenášený výkon je omezen oteplením trafa a to závisí především na proudové hustotě ve vinutí. Pokud má jádro efektivní plochu pro měď vinutí Sv a průměry drátů jsou voleny tak, aby proudová hustota v primáru i sekundáru byla stejná, ta potom vychází

pro transformátor: δ = (N1*I1 + N2*I2)/Sv

pro autotransormátor: δ = ((N1-N2)*I1 + N2*(I2-I1))/Sv

Když se do toho zamontuje transformační poměr p= N1/N2 = I2/I1, tak vyjde, že proudová hustota v autotransformátoru je snížená koeficientem (1-1/p). Pro dosáhnutí limitu oteplení je potom možné příkon stejným koeficientem zvýšit (podělit).

Když potřebujeme p= 230/120 = 1,92, tak (1-1/p) = 0,48. Místo jádra transformátoru pro 1000 VA by tedy měla stačit dimenze pro 480 VA. Pokud jsem se někde nesplet.

#32 Příspěvek od **Achab** » 19 čer 2017, 11:15

U autotransformátoru se definují dva výkony:

- Průchozí výkon - celkový přenesený výkon (jmenovitý štítkový výkon)
- Typový výkon - výkon přenesený magnetickým polem

Magnetický obvod tedy stačí dimenzovat pouze na typový výkon protože část celkového (průchozího) výkonu je přenášená galvanicky přes vinutí. Jádro proto vychází menší než u klasického transformátoru.

Úspora mědi a prostoru pro vinutí je nejvýhodnější při malém rozdílu napětí U₁-U₂.

#33 Příspěvek od **mi-ro** » 19 čer 2017, 20:34

V podstatě souhlas s Bernradem a procesorem. Nakonec jsem to odhadnul správně. Trafo bude železně 500W, vinutí o něco méně. Takže výše uvedené trafo na obrázku je čínské PMPO?

ZdenekHQ · #34 Příspěvek od **ZdenekHQ** » 19 čer 2017, 20:41

Nejásej předčasně.

Sice jsem ty vzorečky nenašel, protože je k ničemu (bohužel) nepotřebuju, ale zeptal jsem se jistého výrobce. A když autotrafo stojí výrazně méně, než klasické trafo, tak to asi nebude charita.

Pokud odpoví, nebo ne, to už neovlivním, ale snad to udělá.

http://www.sved.cz/produkty/transformatory/ajnatn.html

#35 Příspěvek od **Sendyx** » 19 čer 2017, 20:53

Nevím, co řešíte, vždyť je to jednoduché i pro prostou úvahu :
Představte si autotrafo jako trafo, jehož sekundár zapojíte mezi síť a výstup, a fázování je dle toho, jestli potřebujeme napětí sítě snížit či zvýšit. Jádro a "primár" se dimenzuje na přenášený výkon - tedy požadovaný proud x rozdíl napětí mezi výstupem a vstupem. Velmi markantní rozdíl mezi trafem a autotrafem bude tam, kde potřebujeme napětí snížit či zvýšit jenom o malou část, třeba o 10%.

Celeron · #36 Příspěvek od **Celeron** » 19 čer 2017, 22:50

Chlapi, vy by jste potřebovali bedýnku Tajima, co mi před časem přenechal Hill. Je to předřadník 230V k japonskýmu zařízení 110V/60Hz.
Když jsem do toho koukal, tak je v tom motorem řízený autotrafo, poctivých 20 kg železa. Zajímavá mašinka, poťákem se nastaví výstupní napětí od 80 do 140V. Po zapnutí převodníku autotrafo sjede na asi 75% požadovanýho napětí a sepne výstupní stykač a autotrafo pomalu najede na požadovaný napětí, takovej soft-start. Během provozu trafo "courá" po vinutí a snaží se udržet nastavený výstupní napětí nezávisle na odběru proudu. Moc pěkně udělaný. :wink:

Nedám.

#37 Příspěvek od **EKKAR** » 19 čer 2017, 23:44

Elektromechanicky řízenej stabilizátor napětí je řešenej v teoretický rovině v knížce Arendáš - Ručka, Amatérská elektronika v domácnosti a při rekreaci 1. Tam to je popisovaný taky jako trafo řízený servosmyčkou podle výchozího zadanýho parametru - samozřejmě rychlost regulace je mizerná, nesrovnatelná s polovodičema ... Ale na některý účely to naopak je výhodnější.

#38 Příspěvek od **mtajovsky** » 20 čer 2017, 18:25

Probůh, už je tu zas objevila ta pověra, že je přenášený výkon omezen velikostí jádra trafa, sycením, atd. Maximální přenesený výkon je omezen ochlazovacími možnostmi vinutí, s čímž velikost jádra souvisí jen nepřímo.

ZdenekHQ · #39 Příspěvek od **ZdenekHQ** » 20 čer 2017, 18:50

To je námitka téměř na samostatný vlákno - jak je to teda u malých traf typu 12V/2VA, který hřejou i bez zátěže? Prý kvůli ekonomice výroby a sycení jádra...

#40 Příspěvek od **Bernard** » 20 čer 2017, 19:03

Co bys taky mohl čekat. Plocha pro vinutí je malá a závitů mnoho, odpor primáru trafo vyhřívá už jenom magnetizačním proudem.

ZdenekHQ · #41 Příspěvek od **ZdenekHQ** » 20 čer 2017, 19:38

Nejsem autorem těchto myšlenek, ale primárně ono oteplení údajně vzniká vlivem hysterezních ztrát v jádru, nikoliv samotného vinutí.

Dál tady padla myšlenka, že jádro je v trafu vlastně zbytečné.

Snažím se v tom najít onen vzorec, co mně vypadl z hlavy a který šel snad na desetinu průřezu jádra trafo/autotrafo.

Je samozřejmně možný, že se pletu...

#42 Příspěvek od **Bernard** » 20 čer 2017, 20:12

Transformátorová ocel má pro sycení 1 T ztráty okolo 1,5 W/kg. A pro 2 VA trafíčko je toho železa snad 5 dag, takže z toho plynoucí výkonová ztráta pod 0,1 W.

#43 Příspěvek od **Achab** » 21 čer 2017, 06:36

Průchozí výkon - odpovídá výkonu běžného transformátoru se stejnými parametry:

Sp = U1*I1= U2*I2 [VA; V, A; V, A]

Typový výkon - rozhodující pro dimenzování jádra:

St = (U1 - U2)*I1 [VA; V, V, A]

St = Sp*(1 - U2/U1)

Olchor · #44 Příspěvek od **Olchor** » 21 čer 2017, 07:23

Magnetické vlastnosti jádra ( průřez, materiál) ve výsledku udávají jen počet Z/V tak, aby indukčnost primáru byla dostatečně veliká a naprázdno tekl jen minimální magnetizační proud. Samozřejmě, u malého trafa bude počet závitů velký, tím pádem se vejde jen tenčí drát , ztráty se zvýší a tím klesá možnost přeneseného výkonu. Ale ten výkon přes jádro neprochází.

microlan · #45 Příspěvek od **microlan** » 21 čer 2017, 07:44

Nejsem autorem těchto myšlenek, ale primárně ono oteplení údajně vzniká vlivem hysterezních ztrát v jádru, nikoliv samotného vinutí.

To by to muselo být namotáno supravodičem, pak by to byla pravda.

// mě to nedalo a změřil jsem odpor primáru u 700 VA trafa

1,3Ω což při plném výkonu představuje 12W ztráty v primáru, na sekundáru to bude podobný