Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

PixelOrgy píše:

BOBOBO píše:Jo Pepo na své šádyně mám nyní namontované gumy ještě po žigulíku , koupil jsem je jako jeté asi před 12 lety a vzorek drží , ještě je tam tak 6mm .

To ale nejsou gumy, kdysi kdosi sundal, zkrátil a svařil pásy z vyřazenýho tanku. To je pak jasný, že vzorek drží, ale ty díry na silnicích, kudy BOBO jezdí, ty stojí za to...

No tipuju, ze minimalne pruznost budou mit stejnou jako ty pasy

take mam již letos přezuto na zimni již ke konci zaři duvod prozaicky z puvodnich 6 letych zimaku my už za toto leto začli lest kordy a na jednom my praskl dezen chytnout mne z tim chlupati mam nepeknej flastr ale předchozi gumy najeli skoro 60 tis na 2 autech.... a to již tenkrat nebyli funglovky...

Ono to sem moc nepatří- kdysi na Feldě jsem měl zimáky a jel jsem po dálnici a vždycky po asi půlhodince na zadním kole to začalo drncat, drncání dramaticky narůstalo, takže jsem rychle hledal kde to odstavit. Zadní kola jsem opticky i hmatem zkontroloval a nic, tak se jelo dál a situace se 2x opakovala.
Pak jsem to už kontroloval důkladněji, prstama jsem objel pneumatiku po povrchu, po vnějším i vnitřním okraji a hele - na vnitřním okraji boule, horká tak, že jsem se spálil, dokonce z jednoho místa vytékala roztavená guma.
Rezerva samo nebyla, nechal jsem to vychladnout, a zbývajících 50km jsem ještě v pohodě dojel pomalejší jízdou.
Kdyby mi to někdo vykládal, nevěřil bych mu.

A když bude nejhůř, obujeme to, co zbylo po wermachtu. No_806 Continental 550/45-477 .

Přemejšlím, z čeho tyhle dělený "loukoťový" kola jsou - že by z "hakla"? Z nějakýho modernějšího panzeru určo ne, na těch měli skopčáci celoplošný kola bez děr...

Ty kola jsou z tohoto:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Sd.Kfz._6
https://commons.wikimedia.org/wiki/Cate ... fahrzeug_7

Sure, sir - vskutku, je to z "tatíka vod hakla" ... Dobře si to pamatuju, že skopčácký polopásáky měly "loukotě" a tanky a těžší vozidla měly celoplošný "skořepinový" pojezdový kola....

Nejsem si jistej. Tahle kola vzbuzují dojem, že byla po dvou snýtována do tupláků. Ještě jsou tam zbytky nýtů. Ale je to jen dojem.

Určitě, byly dvojitý - mezerou mezi těma obvodovýma obručema procházely vodicí ozuby článků pásů. Jestli to bylo nejtovaný nebo šroubovaný nevím, ale dvojitý byly tutově - jinak by se z nich ty pásy bez vodicích zubů při sebemenším bočním zatížení v zatáčce "zuly". A platí to pro všecky pojezdový kola pásovejch vozidel - i pro zdánlivě jednolitý litý kola T-34 a podobnejch potvor ... I ty totiž byly spojovaný ze zvlášť odlejvanejch zrcadlovejch polovin.

Jo, na pohled z dálky to vypadalo, jako kdyby byly jednoduché cik-cak a zuby mezi nima, ale ve skutečnosti jsou čtyři "stopy" na jeden pás. Podle rozměru gumy jsou na Sd.Kfz. 250,(252,253) , ale dizajn je jinej, asi nějaká krajová specialita.
Tenhle diferenciál je taky dar od wermachtu, údajně přední náhon čehosi. Jestli nějak souvisí s kolama, netuším.

Jednak ty kola byly cik-cak jak píšeš, druhak ty vodicí zuby byly na pásech ve 2 paralelních řadách. Skopčáci to tak měli i na tankách. Zároveň ty zuby sloužily jako naváděcí na poháněcí rozetě - ty měla německá koncepce pohonu standartně vepředu (vzadu jako poslední bylo napínací kolo) - důvodem byly řídící spojky, který řidič u týhle koncepce může ovládat přímo. To byla dlouhý léta nejobvyklejší koncepce pohonu bojovejch pásovejch vozidel - motor vzadu, směrem dopředu spojka a převodovka, na který (nebo těsně vedle ní) řidič přímo seděl, na jejím výstupu řídící skříň se sestupnou redukcí a řídícíma spojkama pro pohonný rozety. Řidič nepotřeboval žádný složitý mechanický táhla a převody sil, ovládací prvky měl přímo po ruce a nouzově mohl řadit třeba i kladivem. Dodneška mají tak pojezd řešenej třeba rolby na sníh. U tanků se ale před WW II a v jejím průběhu hlavně v Rusku nejvíc rozvinula koncepce "všecko vzadu" (i když průkopníkem v Evropě byla třeba i plzeňská Škodovka se svým LT-35) = motor za posádkou, za ním převodovka a koncový převody - a řídící spojky i řazení ovládaný zepředu řidičem přes posilovače "dálkově". Samotná příď tanku se tak mohla udělat nižší a hlavně s větším sklonem, což pozitivně ovlivňuje balistickou účinnost pancíře (šikmý nastavení zvyšuje odolnost proti průrazu). Postupně tuhle koncepci okopíroval a zdokonalil celej svět, takže dneska má 90% tanků pohonnou jednotku vzadu - motor v jednotce s převodovkou a řídícíma spojkama jako "powerpack", kterej se dá relativně rychle a jednoduše vyměnit jako celek nejen v případě poškození, ale i třeba jako upgrade výkonnosti tanku. Výraznou odchylkou od týhle koncepce byl švédskej StrV103 a izraelská Merkava - oba dva mají kompletní pohon vepředu a vedle řidiče, což jak tvrdí konstruktéři, zvyšuje ochranu právě řidiče před zásahem. Ale to už jsme moc OT od zimních gum ....

Náhodou, takový pásy jako zimní obutí nejsou vůbec špatný

Vzhledem k informační hodnotě by možná bylo vhodné tohle vlákno přesunout do SMS nebo pokecu.
Jinak v TV seriálu o tankových bitvách byla zmínka o tom, jak tanky v zimě dost klouzaly..