masar píše:1) vzhledem ke konstantnímu energetickému významu (hodnotě) impulzu není důvod, aby se algoritmus výpočtu a jeho délka nějak významně měnily a když, tak max. v jednotkách ms (nepodceňujme výpočetní výkon mcu v elektroměrech)
Z části máš pravdu. Není důvod aby to tak nebylo, ale taky bohužel není důvod, aby to tak bylo. Zvlášť když to norma ani výrobce nestanovuje a proč taky, když z pohledu měření energie, není zpoždění v řádu ms nebo desítek ms podstatné, ale při přepočtu na příkon ANO. Odhadovat důvody asi nemá podstatný význam, generování půlsu nemusí mít vůči dalším vnitřním procesům elektroměru takovou prioritu, aby bylo zpoždění vždy stejné atd. Obecně platí, že pokud není něco vyžadováno, definováno nebo normováno, může to být jakkoliv... cokoliv další můžeme samozřejmě, jak říkáš předpokládat, ale měření je o faktech ne o předpokladech.
masar píše:2) Maximalní měřený proud např. 100A (ACE3000) odpovídá příkonu 23kW a tedy intervalu mezi impulzy 156,5ms. Pokud má být dodržena přesnost měření spotřeby, např. ±1%, pak se jedná o odchylku max ±1,5ms.
Je sice pravda, že výstup S0 je určen k měření spotřeby, nikoliv příkonu, ale protože je příkon určen výpočtem ze spotřeby, musí mít i stejnou přesnost.
Tohle už je určitě zajímavější idea, protože je založena také na číslech a ne jen na domněnkách:). Nicméně uvedená přesnost stanovuje přesnost měření energie a ty jí, dle mě zcela nepodloženě, vztahuješ i na časové parametry generování impulsů. Představ si, že by všechny elektroměry na světě měly impulsní výstup zpožděn o 100ms ... myslíš, že v oblasti měření spotřeby energie by toto někomu vadilo? Jak by to souviselo s přesností měření energie? Nijak, ta by mohla být klidně 0,1%. Ale příkon by jsi moc přesně nezměřil.