Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Tak řeč je o rádiích tzv. do kuchyně. V kuchyních se používalo i to přenosné Domino. Já si o Bratislavě nikdy nedělal iluze - ostatně to, jak zprasili třeba 638A, 1039A i 820A hovoří samo za sebe. Buď tam v 80. letech už nebyli kvalitní lidi /machři, co dělali třeba ST100, 810A až 814A už asi byli v důchodu/, protože i ta 816A je když ne designově, tak materiálově doprasená. Nebýt toho osvědčeného základu z 814A, tak nevím, jak by to dopadlo. Taky třeba nevím, kterého vola mohlo napadnout vyrábět samostatný tunery 3603A a 3606A - myšlenka samostatného tuneru klidně, ale tak, aby k některému zesilovači aspoň trochu pasoval rozměrem i vzhledem...Kraksna jak kráva a skoro prázdná, ale hlavně nepasující k ničemu jinému, co se ještě tehdy vyrábělo, nebo provozovalo /AZS217,218,220/. Bezkoncepčnost byla holt silná stránka Bratislavy.
Když si vzpomenu na tu hurá akci se 710, když začaly jít do módy minivěže, tak je mi do smíchu a na blití zároveň. Než to "vyvinuli", začali vyrábět a pak upravovali za pochodu, tak bylo dávno po módě.
Už vzpomenutí Poláci dokázali do stejného půdorysu, jako má Z710, ale o třetinu nižší kastle dostat opravdu slušný zesilovač 2x20W /PW8010/, kazeťák k tomu měli taky slušný a tuner ještě lepší - a ve dvou provedeních, černé a stříbrné.
Docela by mě zajímalo, co za idiota vymyslelo ty pískované panely, jako měla 710, 820A i SM260/261 a kolik za ten "zlepšovák" dostal.
Za půl roku běžného používání už to bylo tak hnusný, že to šlo umýt jen jarovou vodou - současně s potiskem...
Všecko to bylo jen o lidech a asi hodně o vedení. Elektroakustika Bratislava uměla dělat špičkový věci i při té bídě, co tu byla.
Ale abych jim zas nekřivdil - byli mezi mlýnskýma šutrama: Na jednu stranu se po nich chtělo, aby valili mraky laciné spotřebky "do kuchyně" a na druhý straně po nich chtěli vyvíjet a vyrábět věci na úrovni skoro HiFi. I při jisté unifikaci a dědičnosti některých dílů to jde dost blbě dohromady.

Zvlášť tehdy, pokud 🤐 bolševik konstruktérům nasadí náhubek v podobě součástkové základny naší a RVHP. Dyť ta sama o sobě byla nejmíň 15, ale spíš 20 let pozpátku.
I proti sešněrované NDR byl třeba sortiment našich svitkových kondíků ještě začátkem 80. let naprostá hrůza. My ještě z nedostatku a tehdejší drahoty TC205-209 všude do spotřebky cpali MP hovňáky - zatímco v NDR už nejmíň 10 let valili i do spotřebky polyester a polystyren.
Dokonce i ti jogurti na tom byli po této stránce s červenými KEU2610 nesrovnatelně líp, totéž vysmívaní a zaostalí Bulhaři - měli polyesterové a přijatelně velké MPT96 na úrovni našich TC205-208..
Jogurti, Poláci i Maďaři si uměli chytře vybrat licence na daleko perspektivnější součástky, než jsme tady pracně "vyvíjeli" my.
Čí zájem mohl být, že se komplet sortiment hoven, řada TC235-237, MP škatule a další ultramizerné součástky vyráběly ještě do půle 80. let ???

Jinde by konstruktéři v 70. letech považovali za malou katastrofu, nemít běžně po ruce dostupný komplement k běžnému BC107-109. My jsme ten komplement ke KC507-509 neměli nejmíň 10 let! Než se konečně blbej, ničemu nerozumící bolševik rozhoupal, milostivě naplánoval ve větším vozit a hlavně prodávat BC177-179. Prostě 🤐 bolševický.
Conrad měl v té době na krámech tak široký sortiment od všech řad tady těch prcků, že se člověk z toho ani neradoval - spíš měl jen zlost, zvlášť když to bylo tak levný.
To samý s komplementem ke KD607, nebo ke KD503. Dyť to byla ostuda...
Už v době, kdy se tu s velkým tartasem rozjížděla výroba KC237-239 a KC307-309, byly tyhle tranzistory i přesto, že byly prověřený časem, zastaralý. Dávno už souběžně existovala ucelená řada BC546-550 a BC556-560.
Nebýt od Poláků dovezených BC413-416, tak jsme tady nikdy neměli slušný nízkošumový tranzistory. Takhle je museli v Piešťanech pracně vytřiďovat /kdoví jak/ z KC239/309 do skupiny F a ani to nebyla žádná sláva. To samý extra tříděná skupina V, zase práce navíc - všecko předešlý už bylo dávno obsažený v "pětkové" řadě, jak nízkošumáky 550-560 , tak vysokovoltový 546-556.
BC141-BC161 sice byly už poměrně zastaralý, ale výborný a univerzální. Nikdo už mi dnes nevysvětlí, proč se třeba řada KCY33-40 objevila tak pozdě! Když se objevily, nikdo pořádně nevěděl, k čemu to je a hned nato převrat - a pak už o ně nikdo neměl zájem. Přitom jsou skoro ve všech ohledech lepší, než letitý KF-ka a KFY. Proč se začaly na Západě už dávno nevyráběný výkoňáky nahonem dělat i v Tesle? Myslím tím všecky ty KDY a další pajcy už zastaralých tranzistorů.
Jo, všecka čest - Tesla je vyrobila skvěle a některý naše "pajcy" jsou lepší, než byly originály - ale na co a hlavně proč tak pozdě ??

Další fest pomatenej bolševik-zlepšovatel v Bratislavě přikáže do zařízení třídy HiFi narvat typicky spotřebkově-televizní šváby a neštěstí je hotový.

Nó bohužel bylo to tak...
Je opravdu s podivem,že v Bratislavě celá 80léta prakticky všechny rádia až do Progressonu dělali bez větších změn v AM i FM částech...proč taky něco zlepšovat...plán byl plněn...hrajeto nějak,hraje,tak co.....Vše je o lidech,takže asi i tam to personálně nebylo valné.

SINCLAIR:

Třeba zajímavé bylo i výroba kapacitních diod ,před revolucí se objevily typy jako KB313....proboha,kde to chtěli soudruzi používat.Strmost kapacity to podle katalogu mělo takovou,že by byl zázrak někam to dát do rádia,aby se neodlazovalo...

Holt soudruzi...

To je i důvod, proč celkem rád opravuju třeba ST100, 810A-816A a rád tam vlezu i do vf-mf části či ladění, kde bývají závady výjimečné. Kdyby i tam použili odpovídající materiál, jaký by si tyhle přijímače i vzhledem k ceně zasloužily, tak po drobných změnách /po letech/ tahle řada umí hrát opravdu moc pěkně. Pokud se jim umožní pracovat i do 4 ohmů, tak po kvalitním přeosazení budou tyhle přijímače velmi dobře sloužit až do hořkého konce analogového FM vysílání. Sám mám 814A takhle upravenou, přeosazenou, je 100% spolehlivá a moje na odstup háklivé uši jsou v klidu. Kdyby bylo už jó zle, klidně jej použiju jako záložní nf zesilovač poměrně slušného výkonu a velmi dobrého zvuku. Jejich konce jsou i přes některé lehké přešlapy velice dobré, rychlé a mají velmi malé IMD. Trochu se na nich sice podepsal nešťastně zvolený úrovňový diagram a nešťastné elektrické umístění např. hlasitosti a balance, což obé zhoršuje klidový odstup, ale po letech jsem uznal, že tehdy to vyřešili nejlíp, jak mohli. Ale nš tranzistory a tepelnou vazbou se to dá všecko bezezbytku vyřešit, stejně jako se dá vyřešit ta práce do 4 ohmů.

Rád opravím třeba cokoli z řady 637A, nebo klidně i zrepasuju celou 805A - ale už 820A přímo nesnáším. A pokud to vysloveně není u 820A jen odstřelenej konec /a majitel si na zbytek nf části "nestěžuje"/, tak do 820A raději nelezu.
Jsem přesvědčený, že na tu masovou spotřebku "do kuchyně" tak nějak kašlali s tím, že "nějak to hraje" a na daný účel stačí. Ale opravovat to je za trest.
Nemůžu si pomoct, ale zdá se mi, že zrovna Domino a Domino 2 byly celkem slušné přijímače.
Celkově asi stačilo tomu všemu věnovat trochu víc péče po stránce použitého materiálu, trochu víc koncepce a ty aparátky, i ty kuchyňové mohly ještě dneska běhat spolehlivě, jako běhají enderácké a polské.

Možná ledacos vysvětlí to, že ST100 byla zkonstruována v Pardubicích.

Nebyla. V Bratislavě.
V Pardubicích udělali elegantně a vtipně T632A.

Domino maju rodicia dodnes - uz sa nepouziva, ale ked som ho minule skusal, tak fungovalo. Nikdy s nim nic nebolo, akurat som raz cistil ten potenciometer.

Taky jsem slyšel, že přijímač 810A a tuner 3601A byly vyvinuty v Pardubicích a jejich výroba následně uskutečněna v Bratislavě. Někde na netu o tom byla debata.

Domino je až na ten nešťastný posuvný potenciometr, který bývá často vykvedlaný, povedené. Potenciometr opět není od vstupu MBA810 oddělen kondíkem, takže po opotřebení potenciometru vznikají různé pazvuky a chrastění.

V Pardubicích v Tesle na dvoře ve šmelcu (kde jsme na brigádě před 1.ročníkem učiliště uklízeli)
byly vyhozeny díly z 810, třeba stovky stupnic (jak by se dnes hodily)
používali jsme to jako škrabku na kde co, míchalo se s tím lepidlo nebo barvy (vždy na jedno použití) Tak si taky myslím, že je to z Pardubic a pak předáno do Bratislavy.
edit: ..., že je to připraveno (vymyšleno) z Pardubic a pak předáno do výroby do Bratislavy

Jediné, čemu jsem ochotnej věřit je to, že Pardubice externě pomohly Bratislavě s návrhem vstupní jednotky.
Jinak provedení desek, způsob jejich návrhu, použitý materiál i způsob osazování plně odpovídá Bratislavě.
Stejně jako 810A, jehož vf-mf část a dekodér jsou shodné s ST100.
V dostupné literatuře je jako autor uváděná Bratislava. Ve ST a ještě kdesi je poměrně erudovaný popis funkce ve slovenštině. V HaZ a myslím i v AR byla anonce, co by to jako mělo být, v češtině.
Servisní manuál předběžný i definitivní má jako výrobce uvedenou Bratislavu.
První zmínka o ST100/810A je v HaZ 1971. V AR 71, nebo 72 je report z konference VHJ Tesla, kde už Pardubice měly jako hlavní úkol radiokomunikační/mikrovlnnou techniku. Mimochodem je tam ze strany Rožnova první zmínka o "vývoji" výkonných Si nf tranzistorů na základě požadavku Vráblí.
T632A byl komplet celý vyráběn v Pardubicích, už zčásti jako "melouch", už tehdy se věnovali výše uvedené oblasti a neměli na tuhle výrobu potřebnou kapacitu, proto je T632A tak málo. Probíralo se to taky v HaZ, kde to rádio i poprvé testovali.
Perfektní a hlavně chytré provedení 632A přesně odpovídá jiným kapacitám - museli tam tehdy pracovat mimořádný lidi. Klobouk dolů.
Vyráběl se hlavně v letech 1970-1971, jen poslední, malá část z dodatečně vyrobených dílů ještě v 1. čtvrtletí 1972. To jen na konto "oficiálních" údajů o výrobě 71-72.
Pardubice i podle oficiálních zdrojů neměly kapacitu ani pro výrobu takové trošky, jako se vyrobilo 632A.
Proto hodně pochybuju, že by při známé setrvačnosti socialistického průmyslu dokázali v podstatě přes noc /optikou pětiletého plánu/ vyrobit tolik ST100, kolik jich bylo /poměrně dost/.

Já jsem neříkal, že se tam ST100 vyráběly, ale že tam byly navrženy. A těžko můžeš říct, že je to typicky bratislavská konstrukce, když je to první tranzistorový přístroj této kategorie, který tam dělali. A taky je naopak spousta servisních návodů na bratislavské věci v češtině.

SN k rádiím z Tesly Bratislava jsou v češtině snad úplně všechny. Na žádný slovenský jsem ještě nenarazil. Tyto návody vydávalo dokumentační středisko v Praze, takže se podle nich nedá určit, co kdo kde a kdy vymyslel. Uvedeno bývá jen místo výroby. A typicky bratislavská konstrukce je pojem dost nešťastný vzhledem k tomu, že od určité doby u nás radiopřijímače jiný podnik sériově nevyráběl. A co vlastně dělá bratislavskou konstrukci typicky bratislavskou?

Tak si otevři 632A a porovnej s 810A.

Pro SINCLAIRA. Prosím ozvěte se mi do SZ. Děkuji.

Vidím, že se tu rozjela velká debata . Zrovna se mi na stůl dostal progresson co hraje bez antény na VKV. Nebyl by to až takový problém, právě naopak, ale ruší ostatní rádia. Nemáte někdo nápad kde hledat příčinu?

Otevřel jsem jedno Avanti2 co mi tady dva roky leželo ve sklepě po nákupu z Aukra.
To bylo tovární řešení, že se C63 s 1000µF zvedal paralelním zapojením druhého kondíku na dvojnásobek? V dokumentaci o tom není zmínka. Siemens TCA440 místo A244D mne taky překvapil. Asi už jely devadesátky