Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

radek89 píše:udělat článek na hlavní stránku

+1

@PavelFF: ABS je hromada druhů, včetně různé hořlavosti, ale základní norma hovoří jasně. PS do 50V (teď mám okno na přesnou hodnotu) a nikdy více.

Navíc ABS je houževnatý, takže sice teoreticky může "propadnout", ale neutrhne se, jen se vyboulí. Vím, jak se to chová při vrtání, je to úplně jinej matroš.

Určitě se pak podle UL-94 přidává i třída hořlavosti.

Tak propadnout se může ledacos napájené i malým napětím, třebas z autobaterky, takže to napěťové omezení bude mít asi jiný důvod.

Z hlediska krytí vypadá samotná skříňka tak na IP20 (ochrana proti dotyku prstem). IP30 asi nesplní, větrací drážky jsou zřejmě širší než 2,5mm. Přepážka u drážek může krytí zvýšit.

pro mou vlastní blbost smazáno ...

Máš to moc pěkně provedený! Jaký máš zdroj pro ta "normálová" napětí?

Má tam AD584KNZ, mrkni na schema zdrojové části..

Pár poznámek a dotazů ke schématům (milivoltmetr a zdroj), na 1.straně vlákna:

1/ jaký je účel IC1A a IC2A, k čemu slouží dvojítá LEDka na výstupu IC2A ?

2/ shledávám poněkud zmatek ve schematech v připojení napájení a reference. A sice:

v schematu mVmetru vlevo nahoře je napájení +12V, 0V a -12V označeno svorkami CON5-1, CON5-2 a CON5-3. Jenže ve schematu zdroje CON5-3 vůbec není a CON5-1 je reference +2.5V a CON5-2 je reference 0V.

Konektor přepínače rozsahů S1 je označen ve schematu mVmetru jako CON3-1 , CON3-2 a CON3-3. Ve schematu zdroje chybí CON3-3 a CON3-1 je +12VM a CON3-2 je zem 0VM, zřejmě voltmetru.

Vpravo nahoře ve schematu mVmetru konektor CON6-2 je připojen na 12V, ale ve schematu zdroje je CON6-2 reference +5V.
Tzn., že nastavení nuly je potenciometrem mezi napětím reference +10V (CON6-1) a referencí +5V (CON6-2), přičemž ta je ve zkratu s napájením desky +12V. To je ovšem také ve zkratu s referencí +2.5 volt na CON5-1 .. viz schema mVmetru vlevo nahoře.

Kondenzátor C21 je připojen mezi -12V a +12V ....


Dlužno poznamenat, že přesnost toho měřáku závisí na přesnosti a teplotní stabilitě odporů R5 a R6 a přesnosti referenčního napětí. Stálo by za vyzkoušení přidat ještě k R6 třetí odpor a to 10 Ohm a zjistit, jak se bude měření chovat v rozsahu 0.2 Ohm.

Nakonec, celý měřák by bylo vhodné otestovat proti normálu a ne jen od oka, že něco ukazuje.

petula píše:....Dlužno poznamenat, že přesnost toho měřáku závisí na přesnosti a teplotní stabilitě odporů R5 a R6 a přesnosti referenčního napětí. Stálo by za vyzkoušení přidat ještě k R6 třetí odpor a to 10 Ohm a zjistit, jak se bude měření chovat v rozsahu 0.2 Ohm.

Nakonec, celý měřák by bylo vhodné otestovat proti normálu a ne jen od oka, že něco ukazuje.

Tyhle rádoby odborné rozumy se tady snažili šířit už kvitko, psychosalám,kyori a další. Neznáš je?

Autor zapojení určitě velmi dobře ví, co na čem závisí, jak velké jsou měřicí proudy a proč zvolil rozsahy které zvolil.

Konektor a pin na desce A se nemusí jmenovat úplně stejně jako konektor a pin na desce B. Vodič může být zapojen mezi konektory X12/3 a X45/6 a nevadí to ničemu. Tady máš všechny konektory popsány a vysvětleny. Není to montážní schéma do výroby.

Je nutné trochu chápat funkci zapojení. Pokud ani po shlédnutí videa nechápeš účel dvoubarevné diody a funkci příslušných OZ, tvoje moudra ohledně teplotní stability a metrologie jsou úplně mimo.

Petula:
Představme si, že měřící hroty připojím do obvodu kde je v dané chvíli vysoký nebo nekonečný odpor. Zdroj proudu začne zvyšovat napětí na svorkách CON1-1 a CON1-2 až do stavu kdy se může měřeným napětím otevřít nějaký polovodičový přechod součástky vyskytující se v měřeném obvodu. K tomu nesmí dojít.
K potlačení tohoto stavu slouží IC1A a T3. IC1A porovnává napětí na svorkách CON1-1 a CON1-2 s referenčním napětím cca 100mV vytvořeným děličem R10 a R11 z úbytku napětí na LED1. IC1A dále ovládá T3 tak, aby při překročení měřícího napětí přes 100mV na proudových svorkách (CON1-1 a CON1-2) těmito svorkami neprotékal plný měřící proud, ale část proudu začala protékat přes T3. Tím se sníží napětí na svorkách CON1-1 a CON1-2 opět na 100mV a tudíž i na Rx.
V takovémto případě sice na displeji digitálního voltmetru vidíme údaj, který se jeví jako normální, ale měření je chybné. Na tuto situaci musíme být upozorněni. Pokud je tedy IC1A v aktivním stavu, rozsvítí se do té doby zeleně svítící dvoubarevná LED LD1 červenou barvou. Na panelu je označena nápisem Error.

Přesnost ukazuji ve videu. Měřím rezistory 19,1 Ohm, 50mOhm a 100mOhm. Vše v toleranci 0,1%.

PavelFF: Asi tak jak píšeš.

Teď ještě kdyby se to jmenovalo miliohmmetr

Já na hledání bouchlejch kondů v napájení používám měřák přechodových odporů Digiohm 20. Kdysi to vyráběl nějakej pohrobek Metry Blansko.

tomasjedno: Ano, to mi uteklo. Zjistil jsem to až bylo vše hotové.

Ale je tam ještě jedna chyba v popisu a té si zatím ještě nikdo nevšimnul

Nevím jestli to je vono, ale ve schématu zdroje máš ve všech usměrňovacích můstkách nakreslený diody otočený o 90° - obvykle se značka můstku maluje tak, že propustnej směr tý jedný diody nakreslený dovnitř je v diagonále od mínusu k plusu, ne mezi střídavýma vstupama. Ale takovejch chybek je všude spousta ...