Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Nebyl tu na to takovej test ?

dreamer píše:Mnozí před tebou se vydali stejně slepou cestou jakou se chceš vydat ty ale nic ve zlém, klidně experimentuj, jen měj na paměti rizika.

Toto ako varovanie Danhardovi by som cakal vo vtipoch, nie tu, zasmial som sa lepsie ako na vacsine vtipov tam

Co sa mna tyka, ak nie je problem s peniazmi, vzhladom k zivotnosti panelov by som isiel do ich co najvacsieho mozneho poctu, vyroby co najvykonnejsieho sinusoveho menica a dozivotne uzival bezplatnu elektrinu a ziadne zdrazovanie ci vypadky

Dotaz laika, když se dělá elektrolýza střídavým proudem, tak se vodík nevytváří ?

Na vojně jsme dělali takový "vaříky" na vodu na kafe, ze dvou nerezových nožů a plastovýho kelímku na zuby.
Fungovalo to náramně, až si v tom nadporučík Mrnin to kafe pod proudem uvařil a lžičkou zamíchal

dreamer píše: vestavěný termostat je určený na spínání AC. Při DC mu dávám tak 10 rozepnutí a zůstane spečený při proudech které tam potečou. Dále - většina možná všechny bojlery mají mokrou patronu.

Už jsem to tu psal, DC se rozpíná přes trojfázovej stykač se sériovým řazením kontaktů. Naprosto bez problémů. A všechny Dražický bojléry, se kterejma jsem zatím přišel do styku mají výměnnou keramickou patronu v rouře, kde není potřeba vypouštět při výmeně vodu. Takže vodík tak maximálně když by ta roura patrony prorezla a stalo se z ní výstupní potrubí.

Proč to dělat silově ?
A je třeba rozdíl v rozpínání PWM a komutované PWM 100Hz ?

danhard píše:Dotaz laika, když se dělá elektrolýza střídavým proudem, tak se vodík nevytváří ?

Ne že bych to někdy prakticky zkoumal, ale tak nějak mi připadá, že při elektrolýze vody AC proudem se většina vygenerovaného H a O na elektrodě obratem sloučí v H₂O a produkce plynů bude řádově menší než při elektrolýze DC.

Nejnovějším registrovaným uživatelem je Howado.

danhard píše:A nikdo se ani nepozastavil nad tím, že ten "měnič" dělá pro fotopanel zátěž PWM do odporu ?
Takhle se maximální výkon z panelu nedostane

Na vstupu "měniče" je baterie kondenzátorů, které srovnají PWM do zátěže na skoro konst.U z panelů. Napětí na nich bude kolísat jen o pár voltů. Něco podobného jsem taky vyráběl pro kamaráda. Jednoduchá varianta ale nemá MPPT, takže asi o 20 - 30% výkonu přicházíme, zejména v zimě. Asi by se dala zavést zpětná vazba na teplotu, to by účinnost zvedlo.

účinnosť z čoho? polooblačno až zamračené? aký význam má sa nahaňať za tými malými percentami z malého výkonu, keď veľký výkon je optimalizovaný a tvori podstatnú časť získanej energie?

To nejsou malá procenta z malého výkonu, ale týká se to i plného výkonu.
Bez MPPT nastavíš pevný pracovní bod, který se až tak nemění s osvitem, ale hodně s teplotou. Aby to fungovalo, musí být tenhle bod nastaven pro max. teplotu - tedy nejmenší napětí. Optimální napětí se mění o cca 0,4%/K. Teplota panelu může být v létě běžně 60°C, v zimě pod nulou. Slunečný zimní den může dát o dost vyšší okamžitý výkon, než v létě. Navíc - v létě má většina lidí přebytky výkonu, které nespotřebuje, takže opravdu důležitý výkon je okolo těch 50% a méně z maxima.
P.S.: Teplotní závislost je i dobře vidět na grafech výkonu větších FVE s MPPT měniči. Ráno, jak vyleze slunce, ale je ještě chladno je okamžitý výkon často větší, než v poledne, kdy jsou panely rozpálené.

A to chceš povedať, že nejaký lacný alebo ubastlený menič zohľadňuje teplotu panelu? To, že panel môže v zime dávať viac ako v lete, je možné, ale koľko krát sa to stane? Aký prínos to má pre domácnosť, ktorú treba vykúriť aj po iné mrazivé dni? Pár drobných na tisícovej faktúre? Kde je návratnosť drahého meniča?

Ano, je tam kond přes panely.
Ve schema byl jeden neoznačený, až podle konstrukce jsem si všiml, že je tam 3x 470uF.

Jaký by byl pro panely rozdíl, mezi obyč. PWM 100Hz, nebo komutovanou PWM 50Hz ?

Asi žádný, ta komutace je tam IMO jen kvůli termostatu v bojleru. Ten by DC neustál. Jak je to s vypínáním PWM DC přesně nevím, ale nebude to žádná sláva.
U svého zapojení jsem použil TL494, frekvenci kolem 4kHz, bez komutace, kond 200µF/450V
Ale byly trochu problémy s rušením.

@Samec - I ubastlený měnič může mít MPPT, to není až taková věda, stačí PIC za pár korun, hall snímač proudu a příslušný program. A MPPT samozřejmě zohledňuje teplotu panelů, protože aktivně hledá optimální pracovní bod.
( MPPT = maximum power point tracer)
Jo a zavedení tepelné ZV u měniče bez MPPT je otázka jedné snímací diody nalepené na panel a zapojené do reference.
Samozřejmě - ekonomická návratnost solárů je věc na dlouhou diskuzi, jde spíš o hobby. Když si to vyrobíš sám a seženeš panely z druhé ruky, tak se i vyplatí. Nesmíš počítat svůj čas.