Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Vstupní odpor toho darlingtonu KC507+KU611 v TW, je reálně okolo 2kΩ. Tak proč se tomu 200uF vazebnímu elytu divíš?

no já nevím, mě vyšlo C = 1/omega R= 1/6,28*20*2200 = 3,6 uF ...

sinclair píše:Vstupní odpor toho darlingtonu KC507+KU611 v TW, je reálně okolo 2kΩ. Tak proč se tomu 200uF vazebnímu elytu divíš?

Vstupní odpor konce na bázi KC507 je reálně kolem 100R.

aha, takže žádná magie, zkrátka jen neumím správně spočítat vstupní odpor OK, díky

Ale ten vazební kond má také další vlivy a protože je ve smyčce zv, tak tě zajímá především fáze, jelikož s výstupním kondem to točí už 2x.

no kvůli tomu jsem se na to právě ptal. Bode plot je pro mě trochu španělská vesnice (o Nyquistovi radši ani nemluvím), tak jsem myslel že se tomu vyhnu nějakou empirickou poučkou

edit: tak Danhard nekecal, podle LTspice tam je opravdu nějakých 100 ohmů na té bázi

Protože tam je záporná zv z výstupu.
To ale není podstatné, jen opravuji sinclairovy nesmysly a časovou RC konstantu určuje výstupní odpor předchozího stupně.
A důležité je, že si můžeš dovolit točení fáze jen pár stupňů, jinak narůstá překmit kolem 15Hz na frekvenční charakteristice.
Takže zvyšuješ hodonotu tohoto kondu, až nemá větší hodnota význam.
Ale velká časová konstanta má také význam při zapnutí, aby pomalu nabíhalo napětí na výstupním kondu a tím byl omezeno houpnutí membrány.

OK díky za vysvětlení. Takže se můžeme vrátit zpět k MBA

Svojho času som sa díval na riešenie väzbových obvodov v knihe Škrovánek, Príručka nf techniky. Tam na str. 505 je posúdenie hodnoty väzbového kondenzátora. Je to ale v zapojení s elektrónkami. Zaujalo ma, že hlavný dôraz je venovaný fázovému prenosu (aby bol minimálny posun) a hraničná frekvencia im vyšla asi 1 Hz.

U elektronek máš limitující prvek výstupní transformátor, takže když tam točí ještě kapacitní vazba, tak jí musíš patřičně předimenzovat.

V obou knížkách od lidí z Elektroakustiky Bratislava /Jurkovič, Škrovánek, Felix, Nebeský, Zodl, Tekely/ je kvanta naprosto přesně vysvětlených věcí, právě a hlavně z oboru nf. Když procházím plachty schémat profi techniky, co tam dělali, tak je to tam kuva vidět.
Prostí vidláci pro emitorový sledovač s Rvst=0,8MΩ a Rvýst=1k potřebují jen 1T, 2R, 1C 33nF a 1C asi 220pF.
Sledovač z Elektroakustiky, má Rvst=2,5MΩ, Rvýst=200Ω, 1T, 4R, 1C asi 10nF, 1C asi 100pF a 1C 10uF.
Ale hlavně měřitelně šumí tak čtvrtinou až pětinou toho, co vidlákův i Jandův.
No jasně, teď se zeptej, proč jsem ty knížky nečetl, pičusu

Z jakých aparátků, kterých je moc, by se daly vytěžit řádné chladiče na MBA810, aby pasovaly na modul z AP50?
Místo pro chladič, je asi 20x45mm. Po naletování 2x2 elytů na stranu spojů, by vešel chladič s půdorysem až 40x45.
Ty měděný festovní, z fotky TW070 Pionýr, si půjčit nemůžu. Nevešly by ani po přemístění elytů.
Jak vypadaly původní ruský chladiče na K147UN7 z BTV? Ty bych někde měl mít, ale nepamatuju, jak byly velký.

Mmch., ta jindy proklínaná zelenina: Ta, co je na tomto modulu /100-10, 200-6 a 20-15/ je všecka v supr stavu.
Doformováno asi půlhodinku. Svod největších 200uF je do 3µA, kapacita měřená proudem, je furt +50 až +60%.
200uF-6V má cca 300uF, při 3,18V/50Hz jím teče 310mA, Zi bude v pohodě. Stejně tak růženky TE982 a TE984, doformovaný půl hoďky, mají až +70% kapacity. Výstupní kyblíky 1G/10V mají oba reálných cca 1,7G, měřený stejným způsobem.
AP50 byl asi málo používán a ve voze, při 60-70°C asi nebýval dlouho. To by kyblíky vypadaly úplně jinak.

Z čeho by šel použít ten chladič? Vystřihovat a vypilovat dole packy, to snad až úplně naposled. Frézku dremelku bohužel už nemám, byla mi ukradena při návštěvě jednoho zjeba.

Xeon_sk píše:Svojho času som sa díval na riešenie väzbových obvodov v knihe Škrovánek, Príručka nf techniky.

Díky za tip na literaturu. Jenom doplním, že je k dispozici na uložtu

Jurkovič+Zodl jsou ještě spoluautory "Využitie analógových integrovaných obvodov". Je tam dost analog rusů.
Ale vyšlo to pozdě, 1989 a vytlačili jen 6.000 kusů.
Tip na dobrou knížku je i Smetana - "Praktická elektroakustika".
680 str. úplně o všem, vč. návrhu zesilovačů, řešení stability a ZV.

A není lepší si navrhnou ten sledovač podle potřeby ?