Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Ta koroze tam určo nevznikla za den - ale trvalo jí to pár let, to znamená, že byla způsobovaná aerosolem zředěnejch roztoků (pravděpodobně kyselejch, zásaditý s kovama takovouhle kvetoucí nádheru dělají jen v některejch případech = záleží na konkrétní kombinaci kov+roztok) - a ten potisk to prostě vydrží, protože ten roztok nemá dostatečnou koncentraci aby ho prožral. Dyk je to v podstattě to samý, jako když se leptaj plošňáky - taky barva kreje cestičky a odleptává se jen to, co je holý ...

Korozia je svina, dokaze sa dostat po vyvodoch dovnutra puzdra a suciastky znicit. Pekne to bolo vidiet na bielej LED (zo solarnej lampy), kde korozia po vyvodoch postupovala dovnutra pod plast. Pokym sa nedostala k cipu, tak LED svietila.

sinclair píše:Tyypííčo!!
Ještě napiš, že to funguje a jdu se oběsit!

Tož jen pomalu synku, ať nemusíš hledat provaz.
Po zapojení trafa, regulačního potenciometru, motoru, externího zdroje napětí simulujícího regulovaný výstup, deska normálně funkční.
regulace funguje na daný rozsah výstupního napětí, to znamená že mají kontakt i běžce trimrů. Červená ledka na kablíku indikuje vyvážení H můstku pro napájení statoru motorku.
Vyfotil jsem ti i motorek v chodu pro větší efekt.
Takhle dělala Tesla! Vývody KF508 uhnívaly v domácích přístrojích, na druhou stranu přežijou polovodiče i pasivy v prostředí s extrémní korozní agresivitou.

No neskutečný.
Právě, když jsem viděl na předchozí fotce ty ohnilý běžce trimrů, nahnilé pozlacené Fe vývody polovodičů, tak mi přišlo skoro jisté, že to bude mrtvé..
Na příčině hnití těch Au vývodů se asi neshodneme s dalšími.
Mám osobně třeba tu zkušenost, že v jednom AUC2100 ze suchého prostředí, kde je 10 modulů AUJ635, na každém z nich 4xTO39, tak uhnilé vývody má nejméně třicet tech pouzder. Plus další TO18 k tomu.
Prostě celou dobu byl ten AUC v kanceláři MNV/obecního úřadu, kde nikdy nebylo ani vlhko, ani voda, ani žádná chemie.
Kloním se k nevhodnému materiálu toho drátu, nebo jeho nedostatečné chemické úpravě před zlacením.
Ono to dělá ty známé černé tečky, tedy prohnije a prokvete to zevnitř toho Fe drátu až přes zlato ven.
Tatáž pouzdra, ale s novějšími CuSn vývody i pouzdrem nikdy nic takového neudělala. Jde o všechny typy s "bělejším" pouzdrem.
Není to jen doména samotných TO39, ale samozřejmě i TO5 a všech modifikací, od OZ po KC812.
Že to není úplně uhnilý i v tomto chemickém extrému, je zvláštní.

Ty dráty budou nějakej problém ve výrobě. Já jsem v srpnu koupil 2 ks metrových pružinových drátů průměr 4 mm. Natočil jsem z nich z každýho jednu pružinu 6 závitů na 18 mm trnu, ani jedna nepraskla. Pak jsem ze zbytku chtěl natočit ještě další dvě pružiny s 4 závity. Jedna bez problémů ale druhá stačil drát ohnout na trnu o cca 90 st a najednou křup a asi 50 mm od místa ohýbání prasknul jako kdyby byl ze skla. Zcela rovnej kolmej zlom bez žádnýho náznaku dřívejšího naprasknutí. Naprosto stejně praskaj ty nohy trandu. Mám zkušenost, že pružinovej drát když už praskne, tak se udělá podélná, někdy i roztřepená prasklina, nikdy rovnej kolmej lom. Myslím, že to je nějakej problém homogenity a nebo tepelnýho zpracování.

Jirko, trefils hlavičku na hřebíček. Je to určitě nehomogenním tepelným zpracováním. Drát na pružiny by měl bejt předem vyžíhanej, ne popuštěnej. Po navinutí a úpravě konců by se měl zakalit a podle určení pružiny buď znovu žíhat, nebo až lehce popustit kvůli zlepšení houževnatosti. Víc se popouštějí tažný pružiny, tlačný stačí opatrně žíhat pod popouštěcí teplotu a pomalu zchladit kvůli srovnání pnutí v matroši.

sinclair píše:Kloním se k nevhodnému materiálu toho drátu, nebo jeho nedostatečné chemické úpravě před zlacením.
Ono to dělá ty známé černé tečky, tedy prohnije a prokvete to zevnitř toho Fe drátu až přes zlato ven.

Že to není úplně uhnilý i v tomto chemickém extrému, je zvláštní.

Četl jsem i jiné teorie a sice špatný oplach kyselým sajrajtem po pájení.
Výrobky ze ZPA nebo Laboratorních přístrojů, Mesit, s týmiž zlacenými Fe dráty nepraskaly.
Tesla Liptovský Hrádok zřejmě používala jiné technologie než Tesla Přelouč, Pardubice, Bratislava, kde se ta spotřebka s hnijícíma nohama vyskytovala.
Nasvědčuje tomu i jiný drup dps, zde dvojstranný černý cuprex s cínováním vlnou a nepájivou maskou, což v mgf nebylo.

Crifodo píše:...
Četl jsem i jiné teorie a sice špatný oplach kyselým sajrajtem po pájení.
....

Daleko spíš než oplach kyselým sajrajtem to může bejt špatně spláchnutej kyselej pájecí sajrajt. Ti co pamatujou Eumetol by mohli vyprávět ...

Tlakové mytí + výpary galvanizačních lázní

https://www.youtube.com/watch?v=8br7XzITccs
Co říkáte, jsou jim podobní?

Na to jak bylo včera hnusně, dnes vcelku pěkná viditelnost. Byl jsem na kopci nafotit pár západů, Buková hora je už klasika, ale že uvidím i Kladno mě mile překvapilo.

Davemh: Odkud jsi fotil? Včera a hnusně? Jsem teď na Vysočině a včera tu bylo krásné babí léto. Akorát ve čtvrtek dopoledne bylo zataženo, ale během hodinky bylo hezky.
Je ale fakt, že dnes byla lepší viditelnost jak včera.

Já to tu nechám jako hádanku. Obě dopoledne bylo jasno, včera tepleji než dnes, ale po poledni se zatáhlo + silný vítr. Na radaru byla vidět voda, ale nakonec nepřišla. Dnes to jasno vydrželo až do večera.

Tak ačkoli Český ráj moc neznám, tak s tou viditelností tímto směrem (Kladno, Buková hora) mi napadá akorát Kopanina nad Malou skálou nebo Kozákov.
No, to kde jsem fotil já moc těžké uhodnout není.

Uber metry, pořád moc vysoko. Vysočinu neznám ani z rychlíku (možná krájenou ze sámošky), musel jsem tipnout a ověřit v mapě.
Někde směrem na Nymburk jsem viděl jeden vysílač - podle tvaru Poděbrady nebo Liblice. Protože oboje je v páru, nedávalo to smysl. Až z mapy jsem zjistil, že to skutečně byly Liblice, neboť z toho pohledu jsou stožáry přesně v zákrytu. Malá nápověda.