Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Ten tam mít musíš, najdu v Notesu, úpravu ze které jsem vycházel já, je funkční a pošlu, jen vydrž po vyšetřeních.

Pokud má správně fungovat regulace v režimu proudového omezení, tak mezi vývody 3 a 15 musí být kondenzátor nebo sériový RC článek, který určuje chování chybového zesilovače.
Pokud není, projevuje se kmitání regulace jako zmíněné syčení nebo pískání měniče.
Potřebná kapacita je někde mezi 100nF a 1µF - nejlépe zkusmo, začít od M1, když nestačí (někde v rozsahu regulace ještě syčí), tak zkusit M22 atd.

Zeptám se blbě, co je M1 a M22?

Někdo si dělá legraci

Aha, už jsem to našel Ok, děkuju, budu zkoušet a uvidíme, co s tím vylaboruju.

Přesně jak píše sis2, je to o odzkoušení nejvhodnější kapacity. Hlavně vždy projeď celý rozsah regulace, jestli to pak neblbne v jiné části rozsahu. I to se stává.

Bude asi trochu problém to vyzkoušet, protože baterky mám momentálně ve stavu nabito, takže otestovat to pro 4A proud nebude asi jednoduché. Respektive nevím, jak to otestovat, když to třeba na žárovce nepíská. Budu muset sehnat nějakou zkratovanou baterku

Tak tu baterku zatiž 2xH4 a musíš to vyzkoušet.

Tak moc děkuju za radu. Zatím to mám otestováno v rozsahu 0,5-4,5A a stačil kondenzátor 100nF.

Chtěl bych se zeptat ještě na jednu věc. TL494 je napájený napětím cca 23V. Byla by možnost využít to pro napájení ventilátoru? Odběr ventilátoru je při rozběhu 250mA, při běhu bere pod 180mA. Nejde mi o to napětí, ale chtěl bych udělat takovou úpravu, že bych tam dal regulátor 7812 a spínání ventilátoru bych udělal skrz tranzistor podle teploty chladiče blízko výkonových trandů.

myslím, že spotřebu ventilátoru pomocný zdroj nezvládne...
ale proč nepoužiješ napájení větráku z hlavního výstupu nabíječky?
máš k dispozici napětí 14,4V - stačí 3 Si diody do série v přívodu a je 12V.
Já používám jednoduchou regulaci otáček větráku v závislosti na teplotě chladiče usměrňovače podle obrázku. Stačí jakýkoli MOSFET, termistor 10k z vraku PC zdroje a jeden trimr, případně jedna cca 6V Zenerka paralelně k fetu, pokud chceš mít zajištěné min. otáčení větráku ... ale musí se zkusit při jakém napětí se ještě pomalu točí a podle toho pak dát zenerku.
celé se to vejde (s SMD fetem z nějaké PC periferie) na dps s pár proškrábnutými dělicími čarami jen cca 15x20 mm

Jde mi o to, že když připojím vybitou baterku, tak napětí na výstupu nebude 14,4V, ale nižší. Může být i pod 12V. Při vybité baterce do ni poleze největší proud, takže je to vyšší zátěž na zdroj a je nutné jeho chlazení. Při napětí 14,4V už není potřeba zdroj chladit. Ale asi to nebudu řešit tak komplikovaně a zapojím to na výstup zdroje.

Ventilator bude bezat aj pri 10 V.

Přesně tak, a žádné zvýšené zatížení zdroje nehrozí, je spínaný. Má defacto ztráty stejné při různém zatížení. Rozdíl ve ztrátách bude v podstatě jen na usměrňovači.

No, není pravda, že ztráty spínané zdroje jsou při větším zatížení stejné jako při menším. I pokud je zdroj správně udělaný, rozepnutý spínač je úplně rozepnutý a sepnutý úplně sepnutý, se stoupajícím proudem za prvé stoupá ztrátový výkon na spínačí I x Usaturační spínače. respektive u Mosfetů I2 x Rspínače. Potom ještě obvykle stoupají ztráty při spínání a vypínání, protože se zvětšujícím průchozím proudem se jednak doba vypínání a zapínání spínače více či méně prodlužuje, jednak spínač prochází vyššími voltampérovými charakteristikami.

Zefek píše:Kdybych měl osciloskop, hned bych to udělal.

Ale dívám se i tady

A je vidět, že ta zpětná vazba je i z pinu 15 řešena přes RC článek. A tu vazbu tam nemám.

A pokud je nabíječka dělána podle tohoto schématu,tak je spíš div, že vůbec nějak funguje. Nejsou tam totiž úplně dodrženy zásady pro konstrukci impulzních obvodů.
Za prvé není blokováno napájecí napětí ovládacího IO TL494. Na obvodu tudíž může docházet ke všelijakým oscilacím. Je třeba připojit blokovací keramický kondenzátor 0,1 mikrofaradu na napájení, mezi vývod 12 VCC a vývod 7 Ground.
Potom TL 494 je nadstaven kondenzátorem 1 nf a odporem 15 K na vývodech CT a RT na kmitočet asi 80 kiloherz, ale akumulační kondenzátor C1 100 Mikro na 25 je elektrolytický. Takový kondenzátor je samotný na tom místě absolutně nevhodný. Elekrolyt má vysokou vlastní indukčnost i ohmický odpor, takhle zapojený by se hodil maximálně pro akumulaci při kmitočtu pár stove herz, ne při 80 Khz. C1 je třeba překlenout kvalitním impulzním kondenzátorem, ideálně s polypropylénovým dielektrikem, o hodnotě tak 2 - 5 mikrofaradů, přes který ten řádově několikaampérový vysokofrekvenční impulzní proud půjde.