Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Duvsan píše:Aktivátor vybíja prúdom 100A s dobou trvania 100μs, to asi nebude celkom to isté.

Najdi si vysvětlení pojmu "elektrochemický ekvivalent" a pak něco povídej, ano?

Já se nehádám. Jenom jsem si myslel, že to má vliv na charakter struktury té vrstvy.

Jen, aby se nezapomelo.

Olovene akumulatory maji celkem tri slabe mista, proc odchazeji.

1-sulfatace
2- vznik dentritickeho olova a jeho rust smerem k anode - nasledne vyzkratovani clanku.
3-praporce od jednotlivych elektrod jsou rovnez z olova a samozrejme se ucastni reakci, takze casem mohou "uhnit"

Jinac slavny pripravek Mecta je krystalicky adukt mocoviny a peroxidu vodiku. Jako deti jsme z toho delali dymovnici - odbarvovac vlasu a jeste neco k tomu.

LUI0029 píše:

Jurik-EB píše:My jsme namísto toho kapkovali peroxid .....

Zdravim.
A ake mnozstvo toho peroxidu Ste tam pridavaly,kolko percentove,a do akej velkej baterky....?
Tiez by som to vyskusal,a rad by som to odhadol to mnozstvo aspon troska presne. (24x2V clanky-700A)Dakujem.

Napřed zjistit hustotu a zabarvení kalu na dně baterie. Pokud je tmavošedá až do černa pak odsát ze dna co nejvíce, ale tak aby se ten kal nerozvířil. Potom doplnit kyselinu tak aby měl článek předepsanou hodnotu "bome".
Potom, nebo při dolévání přidat 4 kapky 30% peroxidu. Pro jistotu začít se dvěma a po určité době (dva nebo tři dny) přidat další dvě max 3 kapky. Zároveň sledovat stav při "Nabíjení" případně použít napoprvé vybijení baterie proudem 3A do napětí 1,5V na článek. Ponechat den v klidu. Potom normálně nabít. Peroxid se při vybíjení naváže na desky, obklopí sulfatované ostrůvky načez je začne rozkládat tak že se kyslík z peroxidu uvolní a sločí se se sírou a ta se smísí s kyselinou.
Podle změny stavu baterie, po měsíci akci zopakovat. Bude-li se stav zlepšovat, pak opakovat i potřetí. Bude-li stav stagnující, pak budou články patrně vysypané, v takovém případě směr odpadní dvůr.

Atrey píše:Jen, aby se nezapomelo.

Olovene akumulatory maji celkem tri slabe mista, proc odchazeji.

1-sulfatace
2- vznik dentritickeho olova a jeho rust smerem k anode - nasledne vyzkratovani clanku.
3-praporce od jednotlivych elektrod jsou rovnez z olova a samozrejme se ucastni reakci, takze casem mohou "uhnit"

Zapoměl jste na:
4- Lidský faktor.

Tak uvažuju, kdyby o svoji baterii pečoval chemik, co se v tom vyzná a nebyl by líný, za předpokladu, že by neodehnily propojovací můstky, ta baterie by snad vydržela celý jeho život, ne?

amper plus
http://www.olejspol.cz/zbozi/amper-plus-6-sacku

Kdo již použil, ať podá reference, každý poznatek se hodí.

Cely zivot vydrzet z vyse uvedenych duvodu a take zmeny struktury aktivni hmoty. Elektroda z houboviteho olova je az na dentriticke narustky ok - povede proud porad, ale druha, kde je aktivni material PbO2 je jine kafe. PbO2 nevede el. proud a musi byt tedy s necim modifikovana (grafit, mlete olovo atd.)
Jinac olovene aku nejsou jen cisteho olova, legovaci prvky jsou antimon a moderni dobe se pridal vapnik. Zde jsou dalsi moznosti nezadoucich reakci

Jinac relativne dozivotni aku jsem popsal zde:


http://www.ebastlirna.cz/modules.php?na ... highlight=

to EKKAR: zdravím, tak jsem se rozhodl zbastlit ten desulfatator, jelikož dělám v servisu a baterek tu mám hromady a některý jsou určitě zanesený protože mají cca 12,3V ale na zátěžáku mají sotva 100A. Pro mě je problém sehnat teslacký součástky mohu použít namísto KY132 = IN4001 a KY708 "=" 6A10 ? A ještě l trafu, použil jsem to co se používá v dílnách v rozvaděčích 220V - 48V jen jsem z něho odmotal dvacetpět závitů a ted mi dává 11,8V není to už málo? Nebo mám zkusit drát naletovat, zaizolovat smrštovačkou a pár závitů namotat zpátky? Díky

Z toho trafa jsi samozřejmě odmotal moc - protože bylo pravděpodobně ne s převodem 230V/48V, ale 230V/24V nebo možná 400V/24V. Měls odmotat jen 5 nebo 10 závitů a trafo znovu změřit. Vhodné výstupní napětí je v rozmezí 15 až 17V naprázdno, 11,8V je už moc málo - to je tak na halogenové bodovky, navíc bez stabilizace to při zatížení ještě klesne. Napětí 48V se jako bezpečné nepoužívá, respektive jen málo - daleko běžnější je 24V. Soudím tak podle snížení napětí po odmotání 25 závitů. Trafo u kterého napětí po odebrání 25z klesne ze 48 na 11,8V má "závitovou konstantu" cca 0,7z/V (závitu na volt) - neboli na každém závitu má napětí skoro 1,5V - a to by tomu Tvému velikostně vůbec neodpovídalo. Daleko pravděpodobnější je trafo s výstupním napětím 24V, u kterého se Ti "povidlo" odmotat víc jak polovinu vinutí, přičemž jsi měl odmotat tak 3/8 celkového počtu. Já to odhaduju, že trafo má něco kolem 2 závitů na volt a Tys měl odmotat něco mezi 15 a 18 závity - těch 25 je už moc.
Drát nenastavuj, je to na nic, spíš odmotej ten zbytek sekundáru a dobře spočítej závity, které odmotáš. Počet vydělíš tím napětím 11,8V a dostaneš konstantu trafa, které se říká "počet závitů na volt". Když ji pak vynásobíš 15 nebo 16 (napětím které potřebuješ docílit), vyjde počet závitů které musíš na jádro navinout jako nový sekundár pro výstupní napětí kolem těch potřebných 15-16V. Jestli nemáš potřebné vybavení, dej si to navinout v servie, kde opravují elektromotory - určitě nějakou takovou firmu ve svém okolí najdeš. Těch 30 až 33 závitů Ti tam za pár šupů navinou za chvíli.

Nic neodmotávej. To co tam máš, tam nech a udělej z toho dobočku. K tý odbočce přimotej ještě 16 závitů a bude to akorát.

EKKAR píše:Z toho trafa jsi samozřejmě odmotal moc - protože bylo pravděpodobně ne s převodem 230V/48V, ale 230V/24V nebo možná 400V/24V. Měls odmotat jen 5 nebo 10 závitů a trafo znovu změřit. Vhodné výstupní napětí je v rozmezí 15 až 17V naprázdno, 11,8V je už moc málo - to je tak na halogenové bodovky, navíc bez stabilizace to při zatížení ještě klesne. Napětí 48V se jako bezpečné nepoužívá, respektive jen málo - daleko běžnější je 24V. Soudím tak podle snížení napětí po odmotání 25 závitů. Trafo u kterého napětí po odebrání 25z klesne ze 48 na 11,8V má "závitovou konstantu" cca 0,7z/V (závitu na volt) - neboli na každém závitu má napětí skoro 1,5V - a to by tomu Tvému velikostně vůbec neodpovídalo. Daleko pravděpodobnější je trafo s výstupním napětím 24V, u kterého se Ti "povidlo" odmotat víc jak polovinu vinutí, přičemž jsi měl odmotat tak 3/8 celkového počtu. Já to odhaduju, že trafo má něco kolem 2 závitů na volt a Tys měl odmotat něco mezi 15 a 18 závity - těch 25 je už moc.
Drát nenastavuj, je to na nic, spíš odmotej ten zbytek sekundáru a dobře spočítej závity, které odmotáš. Počet vydělíš tím napětím 11,8V a dostaneš konstantu trafa, které se říká "počet závitů na volt". Když ji pak vynásobíš 15 nebo 16 (napětím které potřebuješ docílit), vyjde počet závitů které musíš na jádro navinout jako nový sekundár pro výstupní napětí kolem těch potřebných 15-16V. Jestli nemáš potřebné vybavení, dej si to navinout v servie, kde opravují elektromotory - určitě nějakou takovou firmu ve svém okolí najdeš. Těch 30 až 33 závitů Ti tam za pár šupů navinou za chvíli.

Ale já mám tech 11,8V střídavých, ze začátku si psal, že by mělo být 12V až 12,5V, potom jsem tam udělal tu diodu se žárovkou a abych si změřil kolik trafo dá po usměrnění použil jsem můstek a naměřil jsem 14,8V DC, tak je to málo, hned zítra se na to vrhnu mznovu.

Těch 12-12,5V je minimum.