Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Přebastlit PC zdroj je blbost. Lepší je vzít UPS a udělat si z ní nabíječku a zároveň i třeba měnič.

Vůbec nechápeš o čem je řeč - PC zdroj je minimálně účinnostně někde úplně jinde, další věc je minimální váha vztažená k poskytovanýmu výkonu ve srovnání s nabíječem osazeným "železným trafem" a pak taky jedna významná věc - spousta lidí potřebuje jen nabíjet baterii - a to co nejrychleji s minimálníma nárokama na prostor. Zálohovací funkce je nezajímá - pro takový lidi je pak cokoliv "UPSkovýho" k ničemu. Je to prostě o prioritách.

Tak ty trafa jsou samozřejmě váhový hendikep. Na druhou stranu trafo je lepší nežli spínaný zdroj. Samozřejmě u toho nabíjení to vadit nemusí.
Ale co je problém nabíjet by se mělo pulsně a lepší je menší nabíjecí proud a nabíjet delší dobu. Baterkám to více prospívá.
O tom neekonomickém provozu UPS by se dalo napsat asi hodně.
Ono by se to dalo řešit ekonomicky , ale výrobci z určitých důvodů
své konstrukce dělali tak jak je dělali. Např. měnič v klidovém stavu bere 0,3W , přesto je spotřeba bez nabíjení u UPS 10W. Kde udělali soudruzi chybu , když stačí ke spuštění daleko menší proud. I kdybych bral v úvahu spotřebu dvou seplých relátek nějak mi těch 10W nesedí.

Řekl bych, že PC zdroj má k dispozici o řád víc lidí než UPS. Ať už se jedná o bazmek z poruchy nebo z starého PC, které se už pomalu nevyplatí prodat a PC zdroj v něm kvůli stáří a potencionální nespolehlivosti se nevyplatí dál používat. Taky u popelnic nebo ve sběrných dvorech bude asi mnohonásobně víc starých PC než UPS.

To je možná pravda , ale na druhou stranu to nabíjíte stejnosměrným konstatním napětím , což je pro akumulátor jistá smrt.

Mira_A píše:To je možná pravda , ale na druhou stranu to nabíjíte stejnosměrným konstatním napětím , což je pro akumulátor jistá smrt.

Ale howning s voctovým dresinkem k tomu - 99,9% akumulátorů se nabíjí celou svou životnost v režimu nabíjení stejnosměrným proudem s konstantním nebo téměř konstantním napětím = alternátor + regulátor v autě jiný dodat neumí - a taky to není pro baterku jistá smrt. Pleteš si pojem a průjem - pulsní nabíjení není nutnost, ale je vhodnější pro dosažení vyššího % nabití v případě, že je požadavek nabíjet na opravdu plnou kapacitu a zároveň dovoluje při zachování aspoň nějaký životnosti používat rychlonabíjecí režim = dosažení požadovanýho stupně nabití za kratší dobu, než by se aku nabil proudem běžně používaným. Příčinou je fakt, že pulsní nabíjení depolarizuje materiál desek v aktivní vrstvě styku s elektrolytem a aktivně působí na regenerační procesy při nabíjení, který materiál elektrod regenerujou z účinků vysokýho nabíjecího proudu. Takže nemotat dohromady hrušky a jabka - není z toho dobrá slivovice...

Chtěl jsem si postavit ochranu proti přepólování na starší nabíječce, která je trafo - diodový můstek. Nic jiného tam není. Nechal jsem se inspirovat tím, co je ve schématu k úpravě pc zdroje na nabíječku, ale pokaždé mi to vyrazí pojistku. Můžete mi prosím poradit, jestli to má naději na fungování?

Není tam + svorka, ale je jasné, že ta je paralelně k + výstupu z usměrňovače. Jediné, co fakčí, je ta dioda U toho mosftetu přemýšlím, jak to změřit, abych zjistil, jestli to funguje. Protože když jsem to měl připojené opačně - plus svorku na mínus pólu a mínus svorku na plus pólu, tak jsem proti plus svorce (na baterce), na výstupu z usměrňovače pro mínus naměřil 0V, ale po zapnutí nabíječky mi to vyrazilo pojisku (v nabíječce).

Minimálně ta LEDka je na obrázku vobráceně...

Ty popisky odpovídají normálnímu zapojení, tzn. kdy ta ledka svítit nemá. Pak přehodíš plus a mínus svorky na baterce, tak se ta ledka rozsvítí.

Zefek píše:Chtěl jsem si postavit ochranu proti přepólování na starší nabíječce, která je trafo - diodový můstek. Nic jiného tam není. Nechal jsem se inspirovat tím, co je ve schématu k úpravě pc zdroje na nabíječku, ale pokaždé mi to vyrazí pojistku. Můžete mi prosím poradit, jestli to má naději na fungování?

Není tam + svorka, ale je jasné, že ta je paralelně k + výstupu z usměrňovače. Jediné, co fakčí, je ta dioda U toho mosftetu přemýšlím, jak to změřit, abych zjistil, jestli to funguje. Protože když jsem to měl připojené opačně - plus svorku na mínus pólu a mínus svorku na plus pólu, tak jsem proti plus svorce (na baterce), na výstupu z usměrňovače pro mínus naměřil 0V, ale po zapnutí nabíječky mi to vyrazilo pojisku (v nabíječce).

Nemůže to fungovat, je to úplná ptákovina - nemůžeš na vstupy operáku narvat tvrdé napětí 14V !!!
Použij raději ochranu proti přepólování podle obrázku. Ta dvojdioda je libovolná nejméně 20A z výstupu starého PC zdroje - vpodstatě libovolná z 12 nebo i 5V výstupu ... a pojistka je malá 10A autopojistka.
Tu obráceně zapojenou LED-ku tam klidně nech, pokud chceš, aby svítila při obráceně připojené baterce - pojistka ustřelí a LED-ka bude svítit...

Oz tranzistor, a co este.... Ked je to nabijacka s trafom. Daj tam obycajne rele ktore bude cez diodu a odpor pripojene k vystupnim svorkam nabijacky, pri spravnej polarite svoriek zopne a prippji nabijacku k baterke, odpor preto ze pri nabijani tammoze byt 17V a to sa rele nemusi pacit

sis2 píše:Nemůže to fungovat, je to úplná ptákovina - nemůžeš na vstupy operáku narvat tvrdé napětí 14V !!!

Podle datasheetu může být na vstupech OZ napětí až 32V.

Atlan píše:Oz tranzistor, a co este.... Ked je to nabijacka s trafom. Daj tam obycajne rele ktore bude cez diodu a odpor ...

Chtěl jsem tam ještě udělat indikaci, kdy dosáhne napětí na baterce 14,4V, takže jsem ten OZ chtěl využít celý. Ale to se mi taky chová nějak divně. Když na vstupy OZ připojím napájecí napětí (neinvertující vstup) a zem (invertující), tak je výstupní napětí napájecí OZ - asi 1,5V. Když vstupy přehodím, tak dostanu výstupní napětí cca 0,6V.
Ale chtěl jsem udělat se zenerovy diody stabilizaci napětí 12V pro invertující vstup a pak jsem udělal dělič napětí tak, aby při 14,4V bylo na děliči 12V. Jenže výstup OZ je asi 8,5V a je jedno, co zapojím na invertující a neinvertující vstup.

Jasně, na vstupy lze dát napětí v mezích skoro jako je napájení - ale ne na jeden vstup + 14V a na druhý - zdroje! To jde akorát jednou...
Při takovém laborování už je jedno, co na vstupy OZ ještě připojíš - ten obvod patrně odešel do věčných polovodišť!
Mezi vstupy + a - operačního zesilovače nelze připojit napětí jednotek voltů z tvrdého zdroje, protože (bez omezení proudu) dojde k jejich zničení.
U fungujícího OZ je mezi vstupy + a - napěťová diference v milivoltech - podle druhu a zapojení obvodu.
Najdi tu hned na první straně v příloze nabíječka z PC obrázek "Schema zapojení ovládací části" - tam je vyřešená ochrana proti přepólování i dosažení 14,4V ... a hledej rozdíly proti tvému obrázku ...

Dobře, ale pak se nebavíme o velikosti napětí, ale o velikosti proudu, který je potřeba omezit. Ok, o to mi asi šlo.