Magnetofon Tesla B115
Moderátor: Moderátoři
To, že sluchátka před trimry hrají silněji, než za nimi, je v pořádku, jde o to, jak velký ten rozdíl je.
Každopádně, kdyby byla vada (špatný kontakt běžce), není pravděpodobné, že by se projevila stejně v obou kanálech. Ale to můžeš vyzkoušet, aniž bys s trimry hnul - během záznamu a odposlechu ve funkci TAPE přemosti jeden z trimrů odporem 10k. Pak by byl čas trimrem jemně hnout nebo ho vyměnit a znovu nastavit.
Každopádně, kdyby byla vada (špatný kontakt běžce), není pravděpodobné, že by se projevila stejně v obou kanálech. Ale to můžeš vyzkoušet, aniž bys s trimry hnul - během záznamu a odposlechu ve funkci TAPE přemosti jeden z trimrů odporem 10k. Pak by byl čas trimrem jemně hnout nebo ho vyměnit a znovu nastavit.
Ano, těch 50 Ω je normálních.
Tady ta chyba nebude. Je to v obou kanálech stejné, čili to bude mít společnou příčinu.
Zkoušels stopy jednotlivě? Myslím ne v režimu STEREO, ale zvlášť A a B?
Zkus záznam přebudit, ale výrazně, prostě na chvilku opři ručky o pravý doraz a špičkovou LEDku nech svítit trvale. Jestli odposlechem uslyšíš "štěkání špiček" (ono to spíše zní jako praskot a sykavky, na devítku rychlost kvůli tomu není potřeba záznamovou cestu tolik přebudit), koukni osciloskopem na napětí na mazací hlavě, jestli tam uvidíš amplitudu 100 - 120 V (efektivní napětí 35 - 42 V naměříš jen voltmetrem, který to spolehlivě ukáže i při kmitočtu 100 kHz). Pravděpodobně na ní bude zlomek toho napětí.
Ta hlava totiž slušně maže už při nižším mazacím proudu, potažmo napětí, takže předmagnetizační proud, který je z napětí na mazací hlavě odebíraný (a jemu úměrný) je hluboko pod hodnotou optimálního pracovního bodu pásku.
Příčinou nízkého mazacího napětí / předmagnetizačního proudu bývá nízká kvalita rezonančního obvodu tvořeného mazací hlavou a sériovou kapacitou C2 (to když je problém na každé stopě jednotlivě v režimu MONO), v režimu STEREO může být vadný C2 i C1. Kapacity můžeš i naměřit, že jsou v pořádku, ale ztrátové odpory kondenzátorů to znehodnotí.
Bacha na to, kondíky musí být aspoň na 160 VDC.
Tady ta chyba nebude. Je to v obou kanálech stejné, čili to bude mít společnou příčinu.
Zkoušels stopy jednotlivě? Myslím ne v režimu STEREO, ale zvlášť A a B?
Zkus záznam přebudit, ale výrazně, prostě na chvilku opři ručky o pravý doraz a špičkovou LEDku nech svítit trvale. Jestli odposlechem uslyšíš "štěkání špiček" (ono to spíše zní jako praskot a sykavky, na devítku rychlost kvůli tomu není potřeba záznamovou cestu tolik přebudit), koukni osciloskopem na napětí na mazací hlavě, jestli tam uvidíš amplitudu 100 - 120 V (efektivní napětí 35 - 42 V naměříš jen voltmetrem, který to spolehlivě ukáže i při kmitočtu 100 kHz). Pravděpodobně na ní bude zlomek toho napětí.
Ta hlava totiž slušně maže už při nižším mazacím proudu, potažmo napětí, takže předmagnetizační proud, který je z napětí na mazací hlavě odebíraný (a jemu úměrný) je hluboko pod hodnotou optimálního pracovního bodu pásku.
Příčinou nízkého mazacího napětí / předmagnetizačního proudu bývá nízká kvalita rezonančního obvodu tvořeného mazací hlavou a sériovou kapacitou C2 (to když je problém na každé stopě jednotlivě v režimu MONO), v režimu STEREO může být vadný C2 i C1. Kapacity můžeš i naměřit, že jsou v pořádku, ale ztrátové odpory kondenzátorů to znehodnotí.
Bacha na to, kondíky musí být aspoň na 160 VDC.
Tak jsem zatím jen vykoušel osciloskopem co se děje na té mazcí hlavě, na delší laborování momentálně nemám čas. Podle mého osciloskopu by tam mělo být 50V, na přepínání stopy/stereo to reaguje. Zkusím vyměnit ty kondenzátory a zítra budu pokračovat. Mám už podezření na nějaký problém s mechanikou ale po podrobnějším průzkumu jsem jen zjistil, že ta záznamová hlava má nějaké stopy koroze co lihem očistit nešly. Ale kvůli tomu by to snad nebyl problém pro funkci nahrávání... Bylo to zjevně skladované v ne zrovna ideálních podmínkách.
V předchozím příspěvku jak jsem zmiňoval to měření ohmmetrem mazací hlavy- mělo se to týkat hlavy záznamové, trochu jsem to popletl.
V předchozím příspěvku jak jsem zmiňoval to měření ohmmetrem mazací hlavy- mělo se to týkat hlavy záznamové, trochu jsem to popletl.
- Přílohy
-
-
-
To nevadí, záznamová hlava těch 50 Ω odpor má (mazací hlava má o něco větší, něco přes 60 Ω).
Trochu koroze by nemělo moc vadit, když jí není moc, jde to zaleštit nějakým starším drsnějším páskem, v každém případě by to nahrávalo i bez kdovíjakého čištění.
Co je viditelně špinavé, vyčisti, co je viditelně nastavené a zakápnuté, nech tak (s tím se hýbe jen po výměně některé součástky, která má významný vliv na parametry, například hlavy). Prostě napřed najít příčinu poruchy, opravit, a teprve pak, když je to potřeba, sahat do nastavení.
Předmagnetizačního napětí bys na záznamové hlavě měl naměřit asi 13 - 15 V (efektivní napětí při 100 kHz), na osciloskopu bys měl tedy vidět rozkmit asi 37 - 43 V špička - špička.
Jo, a v režimu STEREO smí klesnout mazací kmitočet asi o 10%, ale vf napětí na mazací hlavě má regulační smyčka oscilátoru udržet pokud možno konstantní.
Trochu koroze by nemělo moc vadit, když jí není moc, jde to zaleštit nějakým starším drsnějším páskem, v každém případě by to nahrávalo i bez kdovíjakého čištění.
Co je viditelně špinavé, vyčisti, co je viditelně nastavené a zakápnuté, nech tak (s tím se hýbe jen po výměně některé součástky, která má významný vliv na parametry, například hlavy). Prostě napřed najít příčinu poruchy, opravit, a teprve pak, když je to potřeba, sahat do nastavení.
Předmagnetizačního napětí bys na záznamové hlavě měl naměřit asi 13 - 15 V (efektivní napětí při 100 kHz), na osciloskopu bys měl tedy vidět rozkmit asi 37 - 43 V špička - špička.
Jo, a v režimu STEREO smí klesnout mazací kmitočet asi o 10%, ale vf napětí na mazací hlavě má regulační smyčka oscilátoru udržet pokud možno konstantní.
Pokud ty špinavé místa vyčnívají nad povrch hlavy, tak vadí zcela určitě. Vůbec bych se nezdráhal oškrábat je třeba dřevěnou špejlí. Spíše mi to připomíná bordel z pásku než rez. Ono to umí někdy držet docela fest. Když jsem ještě nahrával na B113, tak ta hlava byla na jakékoli nečistoty hodně háklivá. Míval jsem připravenou vhodnou "stužku", kterou jsem zavedl do prostoru hlav a při zařazení Play a Pause jí hlavy párkrát projel. Kryt hlav se na B113 blbě sundaval.
Tak jsem se zase konečně dostal k těm pokusům s B115, a dostal jsem se o něco vpřed (díky Hillovi 
) Po výměně těch kondenzátorů C1 a C2 to ukazuje nahrávání i v režimu Monitor. Úspěch je ale zatím poloviční, protože funguje jen levý kanál 
Bohužel jsem to musel zkoušet bez reproduktorů, vycházím z toho co ukazují indikátory. Pravý se trochu probere jen když nastavím potenciometrem úroveň naplno. Pokračovat budu až zase zítra...
) Po výměně těch kondenzátorů C1 a C2 to ukazuje nahrávání i v režimu Monitor. Úspěch je ale zatím poloviční, protože funguje jen levý kanál Bohužel jsem to musel zkoušet bez reproduktorů, vycházím z toho co ukazují indikátory. Pravý se trochu probere jen když nastavím potenciometrem úroveň naplno. Pokračovat budu až zase zítra...Tak zdá se že se úspěch dostavil, magnetofon nahrává vcelku uspokojivě. Pomohlo tomu zřejmě pořádné vyčištění hlav vatovýma tyčinkama a lihem a ještě jsem vyměnil zelené plastové elktrolyty ve snímacích zesilovačích. Do vstupu Radio jsem připojil výstup z mobilu a pomocí aplikace tónový generátor jsem tam pustil signál 1kHz, nastavil úroveň v režimu Source 0dB a po přepnutí na Tape jsem podle indikátorů lehce doladil trimry na snímacích zesilovačích na 0dB při zapnutém záznamu. U jednoho kanálu tručka indikátou trochu kmitá, ale do odbornějšího nastavování se asi pouštět nebudu, nemám na to vybavení ani znalosti a nejsem až takový hifi fajnšmekr .Ale magnetofon je to pěkný a dobře se opravuje.
.Ale magnetofon je to pěkný a dobře se opravuje.Na tvrdé úsady na hlavách platí dřevěný kolíček na prádlo (kramlík, kulík a jak se mu kde ještě říká) nebo do břitu seříznuté bambusové párátko. A zbytek se dá dočistit starou poctivou šedou školní gumou.
Někde jsem četl, že se čelo hlavy dobře čistí skleněným štětečkem na kresbu tuší, jaký v sedmdesátých a osmdesátých letech konstruktéři používali na vydrbání chyb z pauzáku. Ale nevím, jaké stopy po sobě nechá, a jak moc budou vadit, ale třeba neškodí a někde se v šuplíku nějaký zapomenutý povaluje.
Vatičku a isopropanol nebo líh až pak.
Někde jsem četl, že se čelo hlavy dobře čistí skleněným štětečkem na kresbu tuší, jaký v sedmdesátých a osmdesátých letech konstruktéři používali na vydrbání chyb z pauzáku. Ale nevím, jaké stopy po sobě nechá, a jak moc budou vadit, ale třeba neškodí a někde se v šuplíku nějaký zapomenutý povaluje.
Vatičku a isopropanol nebo líh až pak.
Sinclair/Hilll: Tak jsem nakonec opravdu vymeknul a prinesl si domu 4-stopou verzi Revox B77. Sestolovana je na LPR 90, ale zkousel jsem tam i ty 50mikro pasky co mam ve skrini - Agfa PEM 468 a Basf SM 911. Co me potesilo je, ze tahle paskova draha s nima problem nema. Vnejsi stopa sedi jak pribita. A proti B11x je tu slysitelny rozdil obecne. Predmagnetizace pro LPR 90 jim vyhovuje (uroven zaznam/prehravani vicemene sedi, kmitoctova charakteristika taky). Bohuzel nastaveni na LPR 90 znamena, ze stary tenky pasky typu DP 26 LH na tom nenahraju bez hrabani se v trimrech, takze si je necham na blbnuti s Teslou. Tam uz ty urovne byly brutalne rozjety a kmitoctova charakteristika taky.
Zaznam tam tlacim napimo z PC/FLAC pres D/A Topping E30, takze zdroj by mel byt pomerne kvalitni.
Co by me zajimalo je moznost prehravat 50mikro pasky na Teslach B11x. Nahravani jserm vzdal, 50mikro je opravdu pro tuhle paskovou drahu moc tlusty. Pokud vim, Supraphon vydaval nahravky na nejakem podobnem zverstvu. Par takovych kotoucu doma mam. Je to tlusta paska (tenci jak 50 mikro urcite nebude) o 1-2 generaci starsi nez PEM 468 a bylo to urceny pro to co se tu za komancu prodavalo - Tesla magnetaky, ktery tehdy jeste nemely ani ANH hlavy. Proto si myslim, ze by to nemel byt az takovy problem. A PEM 468 / Basf SM 911 nebude az takovy brusny papir, jako ty starsi typy.
Co si o tom myslite?
Edit: Co se tyce toho Hillova snimaciho zesilovace, musel jsem to odlozit na zimni mesice, protoze ted tezce nestiham. Ale desticku prvniho stupne mam uz navrzenou.
Sestolovana je na LPR 90, ale zkousel jsem tam i ty 50mikro pasky co mam ve skrini - Agfa PEM 468 a Basf SM 911. Co me potesilo je, ze tahle paskova draha s nima problem nema. Vnejsi stopa sedi jak pribita. A proti B11x je tu slysitelny rozdil obecne. Predmagnetizace pro LPR 90 jim vyhovuje (uroven zaznam/prehravani vicemene sedi, kmitoctova charakteristika taky). Bohuzel nastaveni na LPR 90 znamena, ze stary tenky pasky typu DP 26 LH na tom nenahraju bez hrabani se v trimrech, takze si je necham na blbnuti s Teslou. Tam uz ty urovne byly brutalne rozjety a kmitoctova charakteristika taky.
Zaznam tam tlacim napimo z PC/FLAC pres D/A Topping E30, takze zdroj by mel byt pomerne kvalitni.
Co by me zajimalo je moznost prehravat 50mikro pasky na Teslach B11x. Nahravani jserm vzdal, 50mikro je opravdu pro tuhle paskovou drahu moc tlusty. Pokud vim, Supraphon vydaval nahravky na nejakem podobnem zverstvu. Par takovych kotoucu doma mam. Je to tlusta paska (tenci jak 50 mikro urcite nebude) o 1-2 generaci starsi nez PEM 468 a bylo to urceny pro to co se tu za komancu prodavalo - Tesla magnetaky, ktery tehdy jeste nemely ani ANH hlavy. Proto si myslim, ze by to nemel byt az takovy problem. A PEM 468 / Basf SM 911 nebude az takovy brusny papir, jako ty starsi typy.
Co si o tom myslite?
Edit: Co se tyce toho Hillova snimaciho zesilovace, musel jsem to odlozit na zimni mesice, protoze ted tezce nestiham. Ale desticku prvniho stupne mam uz navrzenou.
Zdravíčko vraciam sa naspäť s otázkou skôr k páskovému záznamu ako konkrétne k B115. Trocha som sa obzeral po ekvalizácií nahrávania a prehrávania z pásiek.
Dávnejšie dozadu ma hill vyviedol z omylov čo sa týka páskového záznamu a začal som sa obzerať ako to je vlastne celé a nakoniec som našiel aj zoznam štandardov na páskový záznam ale všetko je udávané v časových konštantách. Nie ako v manuáli B115tky kde je zobrazená krivka ale je to dané časovou konštantou. S týmto som sa nikdy nestretol a tak teda neviem ako do previesť do nejakej krivky. Zaujíma na skorej krivka IEC1 (CCIR) pre 19cm/s a 38cm/s. (je to na tejto stránke: https://www.iasa-web.org/tc04/magnetic- ... ualisation )
Už keď mám prístup k sústruhu tak by som chcel skúsiť vyrobiť zotrvák ktorý by pásku hnal 19cm/s (keď je tlačítko na 9cm/s) a 38cm/s ked je tlačitko voliča rychlosti v polohe na 19cm/s
Je to absolútna hovadina no mám B115tiek a B113 hory a väčšina bohužial so zotrvákom uplne KO. (ale 3 kusy som dal dokopy do originálu 115 116 a 113)
Chcel by som vidieť ako by taká krivka pre 19cm/s a 38cm/s rýclosť vyzerala vlastne..a akými RC filtrami to vlastne dosiahnuť a ideálne to rovno prispôsobiť k hlavám ANH200 a 210
. Najlepšie by to bolo keby šlo tak upraviť pôvodné moduly záznamových a snímacích zosilňovačov. výmenou rezistorov a kondenzátorov.
Skôr by sa jednalo o experiment než o niečo vážne. Mechanicky by to nemal byť taký hrozný problém a hlavy na tom stroji ktorý je dokonalím kandidátom na tieto hovadinky sú už ajtak zjazdené takže nemám čo stratiť. (okrem môjho času)
Dávnejšie dozadu ma hill vyviedol z omylov čo sa týka páskového záznamu a začal som sa obzerať ako to je vlastne celé a nakoniec som našiel aj zoznam štandardov na páskový záznam ale všetko je udávané v časových konštantách. Nie ako v manuáli B115tky kde je zobrazená krivka ale je to dané časovou konštantou. S týmto som sa nikdy nestretol a tak teda neviem ako do previesť do nejakej krivky. Zaujíma na skorej krivka IEC1 (CCIR) pre 19cm/s a 38cm/s. (je to na tejto stránke: https://www.iasa-web.org/tc04/magnetic- ... ualisation )
Už keď mám prístup k sústruhu tak by som chcel skúsiť vyrobiť zotrvák ktorý by pásku hnal 19cm/s (keď je tlačítko na 9cm/s) a 38cm/s ked je tlačitko voliča rychlosti v polohe na 19cm/s
Je to absolútna hovadina no mám B115tiek a B113 hory a väčšina bohužial so zotrvákom uplne KO. (ale 3 kusy som dal dokopy do originálu 115 116 a 113)
Chcel by som vidieť ako by taká krivka pre 19cm/s a 38cm/s rýclosť vyzerala vlastne..a akými RC filtrami to vlastne dosiahnuť a ideálne to rovno prispôsobiť k hlavám ANH200 a 210
. Najlepšie by to bolo keby šlo tak upraviť pôvodné moduly záznamových a snímacích zosilňovačov. výmenou rezistorov a kondenzátorov.
Skôr by sa jednalo o experiment než o niečo vážne. Mechanicky by to nemal byť taký hrozný problém a hlavy na tom stroji ktorý je dokonalím kandidátom na tieto hovadinky sú už ajtak zjazdené takže nemám čo stratiť. (okrem môjho času)
Jistěže se udávají zlomy charakteristik v časových konstantách. Ono se s nimi také líp počítá: tvar charakteristiky musí odpovídat stejnému tvaru, jaký má RC článek příslušně zapojený. Aneb τ=R*C.
Myslím, že jsem to názorně vysvětlil předloni v únoru (i když tam ty grafy odpovídají záznamu na kazetě typu I, čili "obyčejné", ale obecně platí, jen s jinými časovými konstantami, i pro jiné rychlosti posuvu a jiné typy pásků, a to v magnetofonech pro širokou potřebu. Profesionální stroje nepoužívají dolní časovou konstantu, t.j. 3180 µs (nebo starou evropskou 1590 µs).
Teoreticky to vyjde krásně, ale v konstrukci je třeba zohlednit i to, že hlava je tvořená cívkou a ta má indukčnost.
Při snímání z z hlavy naprázdno, tedy pracující do velkého vstupního odporu zesilovače, leze napětí velikostí přímo úměrné kmitočtu. To se kompenzuje RC korekčním členem tak, aby celkový zisk snímacího zesilovače klesal se směrnicí -6 dB/oktávu (nebo -20 dB/dekádu, to je totéž).
Ale pozor: to neplatí v celém rozsahu kmitočtů, protože od určitého kmitočtu výše se začínají uplatňovat ztráty. Při snímání převážně štěrbinové (ty se úplně vykompenzovat nedají, při určité vlnové délce záznamu je výstupní napětí z hlavy nulové, tedy signál má úroveň -∞ dB), a také s rostoucím kmitočtem stoupající impedance hlavy začne tvořit s konečným vstupním odporem snímacího zesilovače napěťový dělič, jinak řečeno, hlava na vysokých kmitočtech nepracuje úplně naprázdno a vliv vstupní impedance zesilovače nelze zanedbat. Tyto ztráty se dají do určité míry kompenzovat mírnou změnou horní časové konstanty korekcí a/nebo kombinací s dalším korekčním členem, ale to nejde donekonečna, protože s přílišným zdůrazněním výšek při snímání příliš roste i šum. Takže se s tím musí opatrně.
To se kompenzuje lépe při záznamu: jakkoli je požadavek udržet záznamový proud hlavou konstantní v celém rozsahu, lineární zesilovač nestačí. Zmíněná kmitočtová závislost impedance hlavy způsobuje pokles záznamového proudu s rostoucím kmitočtem, tomu se dá z větší části odpomoci tzv. linearizačním odporem, který je zapojený v sérii s hlavou. Ten zajišťuje, aby se kmitočet, od kterého se rostoucí impedance hlavy začne projevovat, posunul co nejvýše. Jenomže vlivem předmagnetizačního kmitočtu dochází i k částečnému odmazání výšek, než pásek opustí čelo hlavy a záznam se od předmagnetizačního magnetického pole dostatečně vzdálí. Tyto ztráty se vykompenzují zdůrazněním výšek v záznamovém zesilovači.
Ale, protože v nejčastěji se vyskytujících signálech obsahují výšky nad asi 7 kHz jen harmonické základních kmitočtů, určující barvu zvuku, čili energetický obsah spektra nad 7 kHz je mnohem menší. A bez rizika nadměrného nárůstu zkreslení lze proto výšky zdůraznit více a vykompenzovat tak i část snímacích ztrát.
Do 12,5 kHz se obecně kompenzují ztráty záznamové zvlášť (aby na pásku byl průběh podle normy), a snímací ztráty také zvlášť (aby snímaný pásek nahraný podle normy poskytl co nejméně kmitočtově závislý průběh signálu). Na vyšších kmitočtech už se zdůraznění horního konce pásma mírně liší podle výrobce magnetofonu, typu hlavy (většině hlav na nejvyšších kmitočtech indukčnost zase mírně klesá, jen každému typu jinak), typu pásku, výrobcem zvoleného kompromisu pracovního bodu pásku mezi maximální citlivostí, maximální přebuditelností a minimální ztrátou výšek.
Co je platné, že počítání v časových konstantách zjednodušuje výpočet, když nezohlední ztráty, které jednoduše časovou konstantou definovat nejdou? Tak se vzorek postavil a potřebných vlastností se dosáhlo "doladěním" změnou hodnot součástek. Dnes na to máme simulátory - na základě odchylek změřené charakteristiky "přes pásek" se v nich dá rychleji "přihnout" žádaný tvar charakteristiky pro vyrovnaný výsledný průběh i bez složitých výpočtů a výměn součástek za vhodnější hodnoty.
Rozdíly po přenesení na jiný stroj samozřejmě budou slyšet tím více, čím kvalitnější bude zařízení, přes které se záznam poslouchá, ale nejsou příliš výrazné - bez možnosti bezprostředního srovnání si ucho rychle zvykne.
Stačí?
Myslím, že jsem to názorně vysvětlil předloni v únoru (i když tam ty grafy odpovídají záznamu na kazetě typu I, čili "obyčejné", ale obecně platí, jen s jinými časovými konstantami, i pro jiné rychlosti posuvu a jiné typy pásků, a to v magnetofonech pro širokou potřebu. Profesionální stroje nepoužívají dolní časovou konstantu, t.j. 3180 µs (nebo starou evropskou 1590 µs).
Teoreticky to vyjde krásně, ale v konstrukci je třeba zohlednit i to, že hlava je tvořená cívkou a ta má indukčnost.
Při snímání z z hlavy naprázdno, tedy pracující do velkého vstupního odporu zesilovače, leze napětí velikostí přímo úměrné kmitočtu. To se kompenzuje RC korekčním členem tak, aby celkový zisk snímacího zesilovače klesal se směrnicí -6 dB/oktávu (nebo -20 dB/dekádu, to je totéž).
Ale pozor: to neplatí v celém rozsahu kmitočtů, protože od určitého kmitočtu výše se začínají uplatňovat ztráty. Při snímání převážně štěrbinové (ty se úplně vykompenzovat nedají, při určité vlnové délce záznamu je výstupní napětí z hlavy nulové, tedy signál má úroveň -∞ dB), a také s rostoucím kmitočtem stoupající impedance hlavy začne tvořit s konečným vstupním odporem snímacího zesilovače napěťový dělič, jinak řečeno, hlava na vysokých kmitočtech nepracuje úplně naprázdno a vliv vstupní impedance zesilovače nelze zanedbat. Tyto ztráty se dají do určité míry kompenzovat mírnou změnou horní časové konstanty korekcí a/nebo kombinací s dalším korekčním členem, ale to nejde donekonečna, protože s přílišným zdůrazněním výšek při snímání příliš roste i šum. Takže se s tím musí opatrně.
To se kompenzuje lépe při záznamu: jakkoli je požadavek udržet záznamový proud hlavou konstantní v celém rozsahu, lineární zesilovač nestačí. Zmíněná kmitočtová závislost impedance hlavy způsobuje pokles záznamového proudu s rostoucím kmitočtem, tomu se dá z větší části odpomoci tzv. linearizačním odporem, který je zapojený v sérii s hlavou. Ten zajišťuje, aby se kmitočet, od kterého se rostoucí impedance hlavy začne projevovat, posunul co nejvýše. Jenomže vlivem předmagnetizačního kmitočtu dochází i k částečnému odmazání výšek, než pásek opustí čelo hlavy a záznam se od předmagnetizačního magnetického pole dostatečně vzdálí. Tyto ztráty se vykompenzují zdůrazněním výšek v záznamovém zesilovači.
Ale, protože v nejčastěji se vyskytujících signálech obsahují výšky nad asi 7 kHz jen harmonické základních kmitočtů, určující barvu zvuku, čili energetický obsah spektra nad 7 kHz je mnohem menší. A bez rizika nadměrného nárůstu zkreslení lze proto výšky zdůraznit více a vykompenzovat tak i část snímacích ztrát.
Do 12,5 kHz se obecně kompenzují ztráty záznamové zvlášť (aby na pásku byl průběh podle normy), a snímací ztráty také zvlášť (aby snímaný pásek nahraný podle normy poskytl co nejméně kmitočtově závislý průběh signálu). Na vyšších kmitočtech už se zdůraznění horního konce pásma mírně liší podle výrobce magnetofonu, typu hlavy (většině hlav na nejvyšších kmitočtech indukčnost zase mírně klesá, jen každému typu jinak), typu pásku, výrobcem zvoleného kompromisu pracovního bodu pásku mezi maximální citlivostí, maximální přebuditelností a minimální ztrátou výšek.
Co je platné, že počítání v časových konstantách zjednodušuje výpočet, když nezohlední ztráty, které jednoduše časovou konstantou definovat nejdou? Tak se vzorek postavil a potřebných vlastností se dosáhlo "doladěním" změnou hodnot součástek. Dnes na to máme simulátory - na základě odchylek změřené charakteristiky "přes pásek" se v nich dá rychleji "přihnout" žádaný tvar charakteristiky pro vyrovnaný výsledný průběh i bez složitých výpočtů a výměn součástek za vhodnější hodnoty.
Rozdíly po přenesení na jiný stroj samozřejmě budou slyšet tím více, čím kvalitnější bude zařízení, přes které se záznam poslouchá, ale nejsou příliš výrazné - bez možnosti bezprostředního srovnání si ucho rychle zvykne.
Stačí?
- Přílohy
-
- Tak vypadají typické snímací charakteristiky magnetofonu s hlavou ANH210
AdamVarga píše:Už keď mám prístup k sústruhu tak by som chcel skúsiť vyrobiť zotrvák ktorý by pásku hnal 19cm/s (keď je tlačítko na 9cm/s) a 38cm/s ked je tlačitko voliča rychlosti v polohe na 19cm/s
Skôr by sa jednalo o experiment než o niečo vážne. Mechanicky by to nemal byť taký hrozný problém a hlavy na tom stroji ktorý je dokonalím kandidátom na tieto hovadinky sú už ajtak zjazdené takže nemám čo stratiť. (okrem môjho času)
Nechci sejčkovat, ale aby ti to utáhla navíjecí spojka - při prázdné cívce se při 38cm/s bude unašeč otáčet skoro jak při převíjení. Nebylo by snazší vysoustružit to kolo, co je přímo na motoru, s dvojnásobným obvodem? To bych ale zas nechtěl vidět ty rázy při převíjení...