Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

To je to co mne na těchto stavech štve . Proč by nemohl být tento stav trvale na internetu ? Stačí pár grafů a vidíš postup . Stejně když se vyvaří , tak to dneska nikdo neututlá . Právě proto , že je tak málo , pro mne českých , informací , to na člověka dělá dojem , že se ti japončíci málo snaží . Ale řeba se snaží tak "málo" proto , že všichni tvrdí , že se nic neděje .

Ono to trvale na Internetu je - jenom je to pro média málo šťavnaté.
JAIF.
V prvních dnech tu první tabulku překládalo do češtiny a zveřejňovalo SÚJB, pak už toho nechali. A i jim jsem tam našel chyby zanesené překladem.
Není nad to ověřit si informace u zdroje. Zase se potvrzuje, že kolik jazyků umíš, tolikrát jsi člověkem.

Water temperature of SFP (vyhořelé palivo)
Unit 5
49.0℃ (24th 17:00)
50.9℃ (25th 01:00)
49.3℃ (25th 06:00)
Unit 6
20.5℃ (25th 06:00)

Water temperature of RPV (reaktorová nádoba)
Unit 5
82.7℃ (24th 17:00)
51.4℃ (25th 01:00)
65.8℃ (25th 06:00)

Kámoš s GM trubicí zkusil změřil prach v čističce vzduchu a tam se to Japonsko naměřit dá. Byl docela nešťastnej z toho, že mu čistička vlastně skladuje radioaktivitu v domě, i když v neškodném množství.

Jak kámoš ví, že je to z Japonska? Dělá si dlouhodobé srovnávací měření?

Nedělal. Ale je to blázen a měl radost, že něco konečně naměřil.

Z Japonska to být nemůže...
Mám HPGe detektor - nic jsem na něm neměřil, jelikož není co - kdyby zapršelo, tak z té dešťové vody by možná něco naměřit šlo. GM trubicí je bez šance... To je jako by chtěl měřit klešťákem z elektrárny nanoampéry DC.

Něco se dá naměřit na usazeninách v okapových rourách. Ale až po dešti.
Z jedné GM trubice se toho moc nenaměří, leda porovnávat průměrný počet rozpadů/min. s radioaktivitou okolí.

Tak jsem dnes po tejdnu otevřel okno a žádná radioaktivita tam nebyla. Jen foukalo.

Mám tento http://danyk.wz.cz/rbgt.html prístroj . Na najcitlivejšom rozsahu znamená 1 dielik= 40uR/h.
Nameral som cca 15-20 výchyliek o veľkosti 2-4 diel/min na najcitlivejšom rozsahu na starých šamotových tehlách. Inde ukazuje iba občasne výchylku cca 1-2 diel. 2-5x za min., čo myslým je normálna hodnota pozadia?!?.

Hľadal som prepočet jednotiek meraných Radiometrom RBGT 62a na hodnoty Sievert a musím priznať, že ma nájdené výsledky viac zmiatli, než osvietili. /Najmä vzťah Žiarenie-Dávka/ Našiel som medziiným toto:
" platí:
• 1 Sv pre beta a gama žiarenie sa rovná 1 Gy,
• 1 Sv pre alfa žiarenie sa rovná 10 x Gy,
• 1 Sv pre neutróny sa rovná 5 až 20 x Gy."
a toto:
"Pôvodná jednotka rem (roentgen equivalent man) definuje dávku ľubovoľného žiarenia, ktoré má na organizmus rovnaké účinky ako 1R röntgenového alebo gama? žiarenia. Táto jednotka bola v sústave SI nahradená jednotkou Sv (Sievert), pričom 1 Sv = 100rem.
Toť otázka: 1Rentgen je 1rem?
Kto má v tom poriadok?

Dnes v ČR se musí používat jednotky Gy a Sv.
Gy je hodnota, která udává množství energie předané hmotě o hmotnosti 1 kg. Jednotky Sv vyjadřují účinky na člověka. Pro fotonové záření a elektrony se uvádí, že 1 Gy = 1 Sv, pro alfa a jiné je to Sv vyšší.
Toto se týká dávky.

Co se týče měřáků, tak ty měří dávkový příkon. Obvykle Gy/h nebo Sv/h. Všechny ostatní jednotky jsou ehm protizákonné. Navíc je dobré si uvědomit, že GM trubicí jsi v podstatně schopný změřit jen fotonové záření, popřípadě beta, pokud měříš u zdroje beta. V normálním prostředí měříš pouze fotony.
Neutrony a alfu ti to nezměří...

k tomu zmatku v přepočtech:

1 rad odpovídá setině Gy
1 rem odpovídá setině Sv

1 R je (rentgen) je definován zcela jinak - ne přes energii, ale přes schopnost ionizovat tedy to pak odpovídá 2,58E-04 C/kg

Tedy:

Gy (rad) - jednotka dávky
Sv (rem) - jednotka ekvivalentní dávky
C/kg (R) - jednotka ozáření

(Pak se ještě používá jednotka Bq, ta udává počet rozpadů at. jádra za 1 s. To se dříve vyjadřovalo jednotkami Ci. 1 Ci = 3,7E+10 Bq)

Když GM nezměří všechno, jaký jsou tedy další a citlivější metody?

Co třeba nasávání určitého množství vzduchu po určitý čas přes filtr, pak následné vyjmutí filtru a umístění do nějakého spešl laboratorního zařízení? to je jedna velice citlivá možnost

GM má tu výhodu, že když už nezjistí třeba alfa záření = proud jader hélia, tak dokáže indikovat jím vybuzenou fotonovou radioaktivitu (RTG a gama "vyražené" z atomů, na které alfa dopadá - třeba i vzduch), to samé s neutrony. Jinak není proč šílet z úniku jódu nebo cézia z Fukušimy - dřívější jaderný testy NEvykonané v podzemí toho do atmosféry vyhodily miliónkrát víc - a nikdo se z toho (aspoň u nás ne) taky nevěšel... Všecko to jsou krátkodobé izotopy, po kterých po několika měsících nezůstane až na pár reziduí naprosto nic = samy se rozpadnou...

EKKAR píše:Jinak není proč šílet z úniku jódu nebo cézia... Všecko to jsou krátkodobé izotopy, po kterých po několika měsících nezůstane až na pár reziduí naprosto nic = samy se rozpadnou...

Zvláště to Cesium-137, že jo?