Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Jak moc tě ten Genius překvapuje když:
Jenom to tak blbě bučí na 70Hz a to je všechno.

To je dost zoufalá charakteristika

Je. A stejně si to lidi pořád kupují. Ta Tesla na předchozí straně je proti tomu úplný highend.

Když už jsme u highendu - jde někdo odtud příští týden na Highend Praha?

Nekoukejte na křivky, grafy a charakteristiky, proklínaný a zavrhovaný ekvalizér všechno spraví a vyždímá z plastových škatulí super zvuk.

Šťastný to člověk! Víš kolik ušetříš peněz, času a hlavně nervů?

Thales píše:Já se také nepokládám za HiFistu, ale za technika.

Ladění na 28Hz se ti zdá vysoko?

To je ten problém - vidíš to zjednodušeně. Nejde jen o křivku SPL, ale laděním bassreflexu ovlivňuješ i další parametry jako je skupinové zpoždění a mechanická zatížitelnost. Požadavky jdou často proti sobě. Dal jsem sem graf jen SPL protože to dokáže nějak vyhodnotit každý, ale souvislost s ostatními parametry už ne. Dále by bassreflex neměl být laděný v příliš blízkém okolí rezonančního kmitočtu reproduktoru (v tomto případě 22Hz). Věz že tak jak to vidíš na grafu to vychází kompromisně nejlépe. Nižším laděním by docházelo dále už jen ke zhoršování výsledku. Ale pokud mi něvěříš mohu ti poskytnout kompletní sadu TS parametrů a předveď jak bys to řešil ty, pak to můžeme klidně probrat

Ahoj po dlouhé době.

Je fakt, že moje znalosti/zkušenosti nejsou na až tak dobré úrovni. Stavěl jsem zatím jen jeden pár beden, v době, kdy se mně o nějakým měření/simulování mohlo jen zdát... Od té doby jsem se dál nevzdělával. Časem se ale k tomuhle tématu rád vrátím, s lepším vybavením, softwérem a pod. Každopádně si ale myslím, že pokud někdo ohrnuje nos nad bassreflexem, může prostě ladit ještě níž. Bedna se pak bude víc blížit uzavřené (i když nebude uzavřená). Že se zhorší jiný parametry, to je jiná...

Jinak, Thalesi, pokud by se Ti jen trochu chtělo, mrknul bys na ARN6614 ve slušně zatlumené 55l bedně, nátrubky laděný na asi 29Hz? Jen pro zajímavost, rád se podívám na grafy...

Thales píše:Šťastný to člověk! Víš kolik ušetříš peněz, času a hlavně nervů?

Vím. Nejhorších je prvních 50 let života, pak si zvyknete na poslech z bedýnek rozhlasu po drátě či radiobudíku z tržnice, muziku MP3, láhvové pivo z Lidlu, točený salám z Tesca a chleba ve slevě z Kauflandu. Spokojenost.

Tak nasimulovat ti to ARNko můžu, ale ...

Jednak reproduktory Tesla/TVM mají značný rozptyl parametrů, jednak ARN6614 se bez úprav do bassreflexu nehodí - má moc velký Qts. Výsledkem pak je že pak jen tak blbě hučí. Žádné konkrétníé pevné a kontrolované basy. Totot používají, resp. používaly některé firmy k tomu, aby se bedny zvářily že umí více basů než je realita. Laika to na první poslech ohromí, náročnějšího posluchače otráví. Ty repráky se dají ale potunit přidaným magnetem stejně, jako to mají typy ARN226-07 a ARN188-07 už od výroby. Pak se o něco posílí pohon a parametry jsou také "skoro do bassreflexu". Není to optimální, ale méně náročného posluchače už to uspokojit může.

Prosím Tě, napadají Tě nějaký nahrávky, na kterých by jsem u svých beden poznal rozdíl? Včera jsem zase (po hodně dlouhé době) zkoušel zacpávat nátrubky a zase nic, bez subjektivního rozdílu (v běžné hudbě prostě tak nízký kmitočty nepodchytím, a pokud přece, tak málokdy jako krátký impulsy)...

Před mnoha a mnoha lety když ještě neexistovala elektřina, svítilo se petrolejkou, plán plnil na 102% a nebyly ani PC, CD, MP3 tak se audio aparáty testovaly muzikou Pink Floyd z alba The Dark side of the Moon (1973) co vyšlo vzácně i v licenci Supraphon tenkrát za 80 Kčs.

No pěkný, díky za tip. Tak jsem to zkoušel a poslušně hlásím, nějak jsem názor nepozměnil. Běží wo to, že pokud jsem roury zacpal, možná to mohlo znít líp, ale k čemu to, když to, co třeba líp znělo, bylo prdlajs slyšet, takže se pak blbě rozeznávalo, že to hraje líp, chtělo to pěkně nastražit radary a sóstředit se jen na to nejnižší v té nahrávce? Doslova ty hluboký basy přehlušovaly vyšší basy, středy a véšky. Kdežto s wodevřenéma rórama jsem si vychutnával krásný brrrrp, brrrrp... Ani mně nepřišlo, že by to nějak "huhlalo"... A právě wo ten dark bass zrovna u téhle věci běží a koření ju. Proč wo to koření zbytečně přicházet?

Ekvalizér by tohle taky nenapravil, neb už by to nerozdéchaly 200mm basáky a dělalo by to jen hnusný trrrt, trrrt, trrrt (to jsem ani nezkoušel, to vím)...

Co to za repro soustavy vlastně máš ? Ucpat bass-reflex asi nestačí, to by se musela bedna vytlumit uvnitř poáč ta děravá bývá často z výroby ošizená jak už jsem psal. V jedný chytrý knížce jsem četl že to tak má být, žádná vata uvnitř jenomže to pak duní jak prázdný plechový sud.

To je pravda - bassreflexová bedna se tlumí poněkud jinak než uzavřená. Ono také ladit ARN661x na 29Hz je tak nějak k ničemu. Nasimulovat to sice můžu, ale nemůžu zaručit přesný výsledek jelikož s tím, jak se reproduktor vzdaluje svými vlastnostmi od vhodnosti pro daný typ ozvučnice, tak klesá přesnost simulace. Zvláště to platí pro reproduktory se slabším pohonem.

Protože si mi neodpověděl tak se znovu ptám jak víš na jaký kmitočet je bassreflex v té ozvučnici REÁLNĚ naladěný?

Každopádně lety prověřená klasika pro ARN6614 je 35-40 litrů uzavřených, vytlumených a tam poskytuje optimální výsledky.

konosuke: Bednu jsem si dělal sám, je dobře utěsněná a vytlumená minerální vlnou tak, aby to nepřitlumovalo ani bassreflex, ani reproduktor.

Thales: Je pravda, že jsem to nikdy neměřil, věřil jsem vždycky výpočtu, čímž ale nepopírám, že nemůže mít svoje nepřesnosti. Mohl by jsem to třeba přeměřit aspoň na elektrické straně, ale copak na to mám teď čas (nemám ani čas sem psát poslední dny)? Mám v každé 55l bedně dvě odpadní roury s vnitřním průměrem 47mm a délkou kolem 170mm...

Jo, to by mohlo odpovídat (ale měření je měření). Ještě napiš jaký stejnosměrný odpor má cívka v basové sekci výhybky. Nebo napiš jakou má indukčnost a z jakého je drátu, jestli je jádrová nebo vzduchová a já to odhadnu. Co tam máš vlastně za výhybky?

Tak nebudu čekat a nasimuloval jsem toto dle tvého zadání. Simulace nebude zcela přesná, ale pro hrubou prvotní představu stačí, v reálu ten hrb bude asi o fous menší jelikož ten pohon je prostě slabší a simulační program tloto nedokáže dostatečně podchytit (takže třeba trochu spolehnout na zkušenost). Na druhou stranu tomu zcela správně přidává to, že jsem úmyslně zvolil do té doby než to změříš odpor basové cívky na 0,7R (předpoklad vzduchové cívky vinuté slabším drátem), kdežto pro tu kontrolní uzavřenku 40 litrů (žlutá) jsem zvolil 0,25R (což je reálné u jádrových cívek). Přidávám krom SPL i graf group delay (v milisekundách) pro dotvoření představy co se tam děje. Menší je lepší.