Rádiomagnetofón sencor

[konosuke]

Hotovou tragédii byl přenosný a napohled hezký cívkač Tesla Pluto ANP404...kňourání a kolísání rychlosti pásku nemožné jakkoli šlo o "vylepšený" Uran doplněný elektronickým přepínáním 9.52 / 4.75 cm/s, snad zásluhou slabého motorku velikosti monočlánku R20 či co. 6 tlustých baterii á1.5V (silnější nebyly a dodnes běžně nejsou) mělo mít energie dostatek. Mám dojem že starší Uran s jednoduchou mechanickou šaltrpákou byl v tom ohledu lepší.

[Hill]

Uran měl ještě odstředivou regulaci otáček, která chodila poměrně spolehlivě, dokud měl motorek ložiska v pořádku. Pravda, regulace byla přesnější, když magnetofon neležel, ale stál. Naležato se kolísání zvýšilo, protože záleželo na okamžité poloze rotoru, jestli kontakt rozpojí při přesné úhlové rychlosti, nebo až při vyšší či už při nižší.
Pluto měl elektronickou regulaci, která se s novým motorkem dala při troše trpělivosti doladit na skutečně minimální kolísání, nicméně materiály kartáčků a komutátoru nebyly příliš trvanlivé a přechodové odpory rychle zhoršovaly vlastnosti regulátoru. Bastlíři to řešili překopáním regulátoru na zpětnovazební, docela pracné bylo (kvůli nasazení ozubeného kolečka na hřídel) stáhnout řemeničku, aniž by hřídelka vypochodovala z rotoru. A ozubené kolečko se "četlo" cívečkou navinutou na malý magnet v těsné blízkosti.
Komu stačila jedna rychlost, použil starý motorek z Urana s odstředivým regulátorem.
U obou těchto magnetofonů se vyplatilo vyrobit držák s horním ložiskem setrvačníku (původně žádné neměl) a ložisko v panelu vyhodit. Sice s tím taky bylo štelování, zato ale se stabilita posuvu pronikavě zlepšila.
Ale ten, kdo si to koupil ne na bastlení, ale na běžné používání, brzy zaplakal.

[konosuke]

Pluto trpěl ještě jednou dětskou nemocí a to bylo převíjení rychle zpět, při plné levé cívce to prostě motor neutáhl no a pokud se aparát postavil nastojato repro mřížkou dolů tak převíjení celkem šlapalo...možná stačila jednoduchá kutilská úprava nebo tak něco, je to historie...zvuk nebyl na tu dobu špatný (50-12 000 Hz) zásluhou půlstopých hlav totožných s Tesla B41 jo a pásky Basf na cívkách Φ 100 mm byly rovněž dostupné. Úpravu ložiska setrvačníku podle Ivo Rottenberga znám. Na dobovém propagačním letáku (1974) Uran zvaný legračně Report, asociace se zn. Uher je zřejmá.

[CZJirka1]

Zdravim, znamy mi nechal magnetofon Tesla pluto, cely jsem jej vycistil, rozebral setrvacnik, vse promazano, ale nedari se mi uspokojive doladit rychlost, nekdy hraje perfektne, nekdy rychlost kolisa, na motorku je slyset pravidelne pridavani a ubirani. Elektronicky nejsem zas tak zdatny, ale nedari se mi zatim najit ani navod ani schema. Da se to nejak jednoduse zlepsit? Predelavat regulator na to nemam. vymenit nejakou soucastku apod. to zvladnu. pod vrchnim kryten jsou na desce regulatoru jeste dva trimry z vrchu...nevim k cemu jsou, ladil jsme jen trimrem pristupnym z prostoru baterii

[Syron]

Zdravím! Jirko, problém kolísání otáček se nedá seriózně vyřešit jen mechanickými zásahy, čištěním, mazáním atd. Původní problém je v elektronickém regulátoru, navíc vše ještě komplikuje přepínání rychlosti. Nic proti zlepšení mechanických odporů, nic proti čištění komutátoru, mazání ložisek apod. Toto vše pomůže, ale jenom zčásti. Kolísání u Pluta jsem řešil před 32 roky a také jsem ho vyřešil, ale podrobnosti si po těch letech nepamatuji. Rozhodně není pravda, že by motorek byl "slabý".
Použitý regulátor byl jen špatně navržený, u miliónů kazeťáků fungoval bezchybně, a dodnes funguje. Princip je zjednodušeně regulace napětí na motorku v závislosti na mechanickém zatížení motorku, a proudu, který jím protéká. Proud se měří měřením napětí na malém odporu několik Ohmů, někdy i necelý 1 Ohm, zapojeném do série s motorkem. Hodnota odporu je velmi kritická, podle konkrétního motorku, a optimální jen pro jednu konkrétní rychlost posuvu pásku, tedy počet otáček motorku.
Na odporu vzniká kladná proudová zpětná vazba, která je závislá na el. vlastnostech motorku, zesílení použitých tranzistorů a hodnotách použitých součástek. Tato zpětná vazba působí, zjednodušeně řečeno, o kolik se sníží při zatěžování počet otáček motorku. Správná velikost kladné ZV je těsně před rozkmitáním soustavy. Kmitání se projevuje tak, že bez řemínku, resp. bez zatížení, motorek jakoby "drnčí". Při zatížení otáčky více méně pravidelně kolísají. "Kmitočet" kolísání je dán mechanickou setrvačností, a časovou konstantou regulátoru.
Druhou ZV je záporná napěťová, odvozená z napětí na motorku. Ta jednak určuje počet otáček motorku, a zároveň měří skutečný počet otáček, resp. rozdíl mezi nastavenými a skutečnými otáčkami. Podle toho mění proud motorkem. Obě ZV, tedy kladná i záporná, se navzájem významně ovlivňují. Poměrně malý vliv má i velikost napájecího napětí a změna el. vlastností motorku. Tyto vlivy jsou menší při velkém zesílení použitých tranzistorů nebo IO, pokud je použit. Někdy se používá i teplotní kompenzace, např pomocí křemíkových diod.
Doufám, že nyní je jasné, že navrhnout regulátor tak, aby spolehlivě a kvalitně fungoval v rozsahu počtu otáček 1:2 není až tak jednoduché, a rozhodně není možné jen změnou napětí trimrem, resp. dvěma přepínanými trimry. Rozhodně je nutné něco také dělat m.j s kladnou zpětnou vazbou, tedy přepínat i odpory v měření proudu. Ale při tak malých hodnotách odporu se již významně uplatňuje i vlastní odpor přepínače. Dnes sice existují třeba MOSFET tranzistory, ale tehdy?
Já jsem tenkrát okopnul regulátor z nějakého, asi polského, kazeťáku, a přivedl ho téměř k dokonalosti. A teď se na mne asi sběratelé budou mračit. Postupně jsem překopal téměř celou elektroniku. Připojoval jsem i vnější bedýnku. No, chtěl jsem lepší a lepší zvuk.

[konosuke]

Schémátko a stručný popis nastavení Pluta je v Bozděchovi I
mám kopii ve formátu png enemže rozlišení pod psa a lépe zde nevkládám
viz také:
http://antikvariat-fryc.cz/kniha/bozdec ... 11970-1973
http://www.radiomuseum.org/r/tesla_plut ... np_40.html