Ano Celerone, ve stejném futrálu, jako jsou zenerky xNZ70, se vyráběly i Ge a Si 0,5A a 1A slitinové/plošné usměrňovačky, přesněji to bylo takto:
Ge 0,3A: 21-25NP71, toto pouzdro měly až poslední série výroby
Ge 0,5A: 31-35NP71, toto pouzdro měly až poslední série výroby
Si 0,5A: 32-36NP75, všechny v tomto pouzdru, nálepka
Si 1A: 42-46NP75, všechny v tomto pouzdru, nálepka
0,5A Si typy se v neoznačených pouzdrech a v sériovém počtu 2-4ks dají najít na bývalých, Oravou dost používaných, jednocestných "pertinaxových" anodových TV usměrňovačích KA220/05. Z dražších 1A typů na vyšší napětí byly sériově s odpory skládané i nějaké další, zásadně průmyslové usměrňovací bloky, jako náhrady za dosluhující rtuťovky.
Jednotlivě či po dvou se občas, ale fakt jen semtam, s malým nárazovým odporem a dvě v sérii objevily i ve spotřebce, v menších televizorech řady Orava tuším.
V elektronkových, hromadně vyráběných stolních přijímačích z Bratislavy se tyhle diody snad ani nevyskytly, snad až do konce éry elektronek tam statečně kralovaly laciné, ploché, odolné, smradlavé 75-100mA selenové potvory PM28RA, B250C75, SORAL 280/80 a pak u větších tranzistorových věcí rovnou řada KY.
V amatérských, i elektronkových aparátech je ale bastlíři používali poměrně hodně, trochu jejich použití ušetřilo na trafech, pracnosti i teplu, protože se daly vypustit vytápějící vakuové AZ-EZ-6Z a už se snadno daly dělat můstky. Nejpopulárnější asi byly 32-34NP75, ty šlo najít prakticky ve všech zdrojích pro tranzistorové věci.
1A typy ale byly vecpané prakticky ve všech průmyslových výrobcích z let 1962-1968 /asi zhruba podle výskytu v přístrojích i kapesních katalozích/, ve spotřebce prakticky ne, protože pro výrobu byly drahé a na anody zbytečně předimenzované. Ale v sériově vyráběných síťových zdrojích pro tranzistorové záležitosti je lze kvůli velkým kapacitám elytů najít, jsou např. v zesilovačích AZS171 "sporáku" podle těch ohavností vpředu a první části výroby AZS175 "dřevníku" podle sypajících se pilin z nových aparátů

.
Jiří Janda používal polovodičové diody téměř zásadně, v žádné jeho věci jsem neviděl vakuovou usměrňovačku či selén - i jeho 10W elektronkový koncový zesilovač bez výstupního trafa, s přímým výstupem 100V má sériově řazené 2x2 0,5A Si diody.
Tento parametrově i konstrukčně poměrně zajímavý zesilovač, postavený i s C-síťákem na DPS je k nalezení v AR11/60 a AR1/61. Naprosto univerzální, parametrově výborný elektronkový předzesilovač, určený víceméně jako další díl stavebnice k němu, rovněž na DPS a pod názvem "Univerzální předzesilovač pro elektroakustiku" je pak někde velmi poblíž - myslím, že v ročníku 1960. Je velmi zajímavé to dnes číst.
Od tohoto ročníku /1960/ Janda Amatérské Radio doslova kobercově bombardoval, jak tranzistorovým předzesilovači, tak i úplně prvním tranzistorovým, 10W koncovým zesilovačem a spoustou dalších doplňků.
Byl velký propagátor polovodičů od samého začátku a dělal s nimi někdy až těžko uvěřitelné věci - na jím stvořený "Všestranný tranzistorový předzesilovač pro věrnou reprodukci" by si troufl v té době málokdo z poměrně dosti konstruktérů, přispívajících do AR. Tři ss vázané bambusáky, odzadu až dopředu zatažené silnou vazbou a přitom dobře stabilní kmitočtově i tepelně - klobouk dolů. Na rozdíl od některých T,JJSN! z nedávné minulosti, tam v jedné stati Jiří Janda
slušně poděkoval jmenovitě ing. Čermákovi za spolupráci ohledně tranzistorů všeobecně.
Bombardování AR vyvrcholilo tuším ročníkem 1965, prvním výsledkem spojení Jandovy obecné propagace HiFi, tranzistorů a propojením se Svazarmem - kompletním stavebním návodem na první amatérský tranzistorový stereozesilovač Transiwatt 3G, včetně podrobných výkresů celé mechaniky. Elektrická část TW3G, poznámky k němu a dost tranzistorových věcí měl Janda i v RK2/65. Kompletní stavební návody včetně mechaniky na jeho stavebnicové předchůdce se dají najít asi od pořadového čísla 22 výše v sešitech "Stavební návod a popis" Domácích potřeb Praha. Kompletní mechanika i s rozpiskou, specifikacemi, náhradami, alternativami - to byla Jandova specialita, to téměř nikdo jiný nedělal. Slepé kopírování 1:1 se mezi československými bastlíři ale myslím moc nechytilo - každý stejně dělal podle svých možností - ale Jandovy komplety byly skvělé vodítko, nic lepšího už pak nikdo nevymyslel. Praktikoval to takto průběžně až do druhé poloviny 80.let.
Když pominu doslova vodíkové pumy v podobě TW40 Junior a TW120 Junior, statisíce stavebnic a prodaných dílů na ně, tak i na modernější tranzistorové 2x15W TW077 Pionýr a 2x25W TW44 Junior přece vyšla vodítka - zjednodušené, ale pořád ještě dost podrobné stavební návody a prodávaly se skoro všecky, hlavně mechanické díly, ale i osazené a oživené celé elektrické moduly - to byla trochu novinka, do té doby to byly jen sypané díly a DPS.
Jednoho, vzorově z nakoupených jednotlivých dílů poskládaného TW44 Junior mám mimo sbírku, na půdě. Jinak hezký a neomlácený čelní panel je "doplněn" vyvrtáním dvou 6,5mm děr a instalací dvou 5mm červených LED v černých kroužcích, poměrně plynule se rozsvěcujích podle výstupního výkonu a větších špiček. Škoda, že tam jsou ty díry, někdo mohl mít celkem prima funkční zesík 2x35W/4R do sbírky, nebo i na běžné používání. Trochu jsem se povrtal v koncích

, standardně jdoucích zcela bez Iq, prakticky ve třídě B. Opravil klidové proudy na asi 35mA i ss složku ve výstupu pod 10mV a vůbec..prostě je tak drobně vylepšený a nemá původní trafo, to tam bohužel chybělo. Proto to zesilovač za trest odskákal těmi 10W na kanál navíc
Ještě maličkosti:
1A typy 4xNP75 mají v praxi stejné vlastnosti, jako řada KY721-726 /F,R/ až na jednu drobnůstku.
Mají při plném Iak poněkud jiné úbytky Uak, než difúzní řada KY72x.
Katalog to sice nikde nepíše, ale já to při restaurování AZS171 měřil mimo. Chtěl jsem totiž původními typy diod /44-45NP75/ nahradit ohavně nasoplené KY132/300. Ty tam nemají samozřejmě co dělat, tak jsem vybíral z letitých zásob NP/KY a měřil.
Je to rozdíl jen něco okolo 0,12 až 0,15V ve prospěch 44NP75, který jsem při srovnávání s KY723F naměřil a je možné, že šlo jen o jednorázově nepovedenou sérii KY723F, srovnávanou se 45NP75. V praxi to nehraje žádnou roli - snad jen tam, kde pracují bez chlazení. Dovolené opakovatelné nárazové proudy má 1A řada 4xNP75 o cosi málo větší, než řada KY72x, přesné rozdíly lze najít v jednotlivých konstrukčních katalozích. On asi není jeden společný -nebo o něm nevím- kde by se vyskytovaly společně řady NP a KY. Takže tam nakonec šly čtyři 44NP75, jichž se mi povedlo najít i víc vzhledově stejných.
Ještě jednu:
Ve stejných pouzdrech, jako xNZ70 a NP byly i "symetrické omezovače" KZ799. Byly to dvě antisériově spojené 7NZ70, vybírané na cca 15V, ale spolu stály méně, než dvě 7NZ70 samostatně. Jen nebyly nijak označené, prodávaly se v sáčku se žlutým záručákem a označením KZ799, jen smotané drátové vývody k sobě.
Pokud vím, tak v těchto pouzdrech byly i přeznačené "průmyslové" KZY51-KZY58, ani neměly užší tolerancemi Uz, než měly xNZ70. Podle mě je chtěli udržet v sortimentu a výrobě co nejdýl, tak jen přeznačili, aby nevypadaly tak staře

a už definitivně jako pětiwattové.
Je to v podstatě dost univerzální 1,25-5W Zenerka, co hodně vydrží.
Ty velké 10W typy KZ703-715 už byly téměř všude moc a bylo na ně i dost stížností /mohu potvrdit mnoha causami/ ohledně nestandardního chování, ještě když se dělaly v ČSSR.
Jedna KZ714 v AZS217 dokonce i hodně silně vysílala šum, ale jakej!

, i přes zabouchnutí 500uF kýblem silně generovala kus souvislého spektra někde za 5MHz a dál

, přechody kácéček a káefek v AZS217 to vyhodnotily jako silný šum, asi až o hodinu později jsem zjistil, že přes napájení, nenapadlo by mě to ani omylem-snad proto, že to bylo úplně prvé setkání s něčím takovým.
Byla to už jedna z těch lesklých a jiných, jejichž výrobu předali myslím do Rumunska? Kdo to ví, kde ty krásné, nablýskané KZ703-715 a další s okamžitě setřeným potiskem vlastně dělali?
Používám KZ713-715 dodnes, v ochranách háklivých výškáčů a driverů v bednách, hned za žárovku. Myslím, že dvěma KZ703 mám chráněné i ART481 v KE150, ještě před trafem.
Vím, jsem prase. Skoro celou stránku pro sebe a svoje bláboly.
Není mi moc dobře a tak sedím u PC tady s Váma a tolik to nebolí.