Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Což zkoušet to nebudu. To bych jen ověřil, že to funguje, o čemž ale nepochybuju. Mně spíš jde o to, jak to funguje. No, to je jedno. Nebude to ani první, ani poslední věc, které nerozumím.

piitr píše:Podle mě takový efekt musí být řádově slabší než ta změna amplitudy.

FYI, u těch mých hodin, když dělají 2 minuty za týden, tak za jeden kyv dělá ten potřebný posun polohy kyvadla v okolí nulového bodu necelých 18 µm. Na to není třeba velký šťouch, co?

jova1 píše:Hmm, tak to je informace která by to měla vše podstatně zjednodušit. Vzhledem k tomu že kyvadla mívají většinou kyv 1s stačí sehnat ten obvod DCF s výstupem 1s prohnat to přes 555 a je vystaráno.

Například [url=http://www.conrad.com/DCF-receiver-board.htm?websale7=conrad-int&pi=641138&Ctx={ver/7/ver}{st/3ec/st}{cmd/0/cmd}{m/websale/m}{s/conrad-int/s}{l/int/l}{sf/%3Cs1%3EDCF%20receiver%20board%3C/s1%3E/sf}{p1/9ed206c80a6d6294835e8b19b1bbda3e/p1}{md5/4463b861394edf16ba964f01c6c04f8c/md5}]Conrad[/url]

Mimochodem, asi bych stejně uvažoval spíš o použití dvoustupňového časového normálu. Vmontovat se do hodinového strojku řízeného DCF77 a brát tam 1s pulsy z motoru. V době výpadku příjmu DCF to pořád ještě bude přesnější, než samotné věžní hodiny.
Vysypaná hromada pulsů při změně zimní/letní čas to rozhodí max. o 1 kyv, což se jednou za půl roku snese (nemluvě o tom, že tam musí stejně někdo vylézt a šoupnout rafiky).

Tomasjedno: To raději vybrakuju z Lídláckých hodin, než to kupovat.. Navíc je to jen přijímač

Vidíš, to já nemusím cpát peníze do chřtánu Lidlovi, můžu to vybrakovat z 30 let starého dederonského budíka zn. Ruhla

Artaban001 píše:Navíc je to jen přijímač

No a? To va, když chci jen přijímač?

Ide tu asi o to, ze cele hodiny s DCF z Lidlu su lacnejsie ako samotny prijimac u Conrada... Mozno na eBay by mohli byt nejake prijimace.

Jako použitelný se mi zdá obvod od f. Flajzar. Ještě to zkonzultuji, ale podle použitého IO by to mělo mít výstup 1s. http://www.flajzar.cz/elektronicke-stav ... ijimac.htm

Budete muset vyhodnocovat sestupné hrany na TCO. Vzestupné hrany se posouvají o 100 ms podle toho, jestli je nebo není zakódovaná příslušná váha čísla.

jova1 píše:Jako použitelný se mi zdá obvod od f. Flajzar.

Je ovšem o chlup dražší než ten Conrad - asi o tu krabičku (a navíc je to jen pytlík součástek).
Anténu mají oba pořádnou (což se o těch střevech z lidláckých hodin asi říci nedá). Na výstupu budou mít nejspíš to samé.

tomasjedno píše:FYI, u těch mých hodin, když dělají 2 minuty za týden, tak za jeden kyv dělá ten potřebný posun polohy kyvadla v okolí nulového bodu necelé 4 mikrometry. Na to není třeba velký šťouch, co?

Vychází mi tak odhadem dodat 0,15% kinetické energie kyvadla. To není moc. Realizovatelné to asi je dobře. Jde ale o to, jak moc se zvýší amplituda a jak se to podepíše na frekvenci. A teď jde o to, co bude větší. Nedovedu to odhadnout a počítat se mi to zatím nechce. Třeba někdy.

Když budu konkrétní, u těch mých hodin znamená zvětšení kinetické energie o 0,15% zvětšení krajní výchylky z 1,4325° na 1,4347°, zvětšení odchylky od linearity v krajní úvrati z 0,03125% na 0,03135% a z toho odhaduji změnu odchylky doby kyvu (oproti nulovému rozkmitu) na 0,00781% -> 0,00784% tj změna o 0,00003%.
Vzhledem k tomu, že účelem té korekce tím šťouchem byla korekce délky kyvu o 0,02%, tj. 700x víc, považoval bych změnu frekvence v důsledku změny rozkmitu za víc než zanedbatelnou.

P.S. vycházel jsem z tvého odhadu šťouchu 0,15% kinetické energie. Mně se to zdá na první pohled až moc v porovnání s velikostí potřebného výsledku, šacoval bych to na potřebu 0,04% tj. 4x míň.

Nevadí při měření výchylky kyvadla s přesností na desetitisíciny stupně přítomnost větších hmotných předmětů mimo osu kyvadla? Gravitační pole by nemuselo být homogenní.

Vadí, ale co naděláš, když chceš ukázat nepatrnost změny?
Ono už se to kyvadlo s lokálními nehomogenitami g nějak popasuje

P.S. měřil jsem dost hrubě - výchylka 1,5 cm při délce kyvadla 60 cm. Zaokrouhluje se až na závěr

To má to kyvadlo rozkmit jen 2,865°?