Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Tohle je jedna z možností a má výhodu v tom,že činitel vazby je po celém přelaďovaném pásmu skoro stejný.

Děkuji mockrát za rady a schéma. A ještě dotaz jaké by měli být hodnoty kondenzátorů cv1 a cv2? A jaké jsou počty závitů cívek? Děkuji...

Ještě počkej na Hilla,možná se Ti bude jiná varianta líbit více.

Sice pro potřeby krystalky jeden laděný obvod zpravidla úplně stačí, zvlášť, když se vychytá jeho maximální činitel jakosti a připojené obvody, tedy anténa a detektor, tento činitel jakosti sníží co nejméně, proto bych doporučoval hrát si s "dvouobvodovým vstupem" až později, tedy, až se ukáže, že skutečně už jeden obvod nestačí.

pajosek2 píše:Tohle je jedna z možností a má výhodu v tom,že činitel vazby je po celém přelaďovaném pásmu skoro stejný.

To je poněkud nepřesné: činitel vyzby svou změnou kompenzuje do značné míry změny Q laděných obvodů s kmitočtem tak, že směrem k vyšším kmitočtům se relativní šířka pásma zužuje, aby absolutní kolísala co nejméně. Jenže to nejen navrhnout, ale i zkusmo postavit, může začátečníkovi pěkně zatopit.

Tak jsem to trochu překreslil, co jsem tu našel, že jsem kdysi postupně zkoušel. Tím myslím v době, kdy bylo pásmo středních vln plné frekvencí různé intenzity a omezit jejich vzájemné rušení za tu práci a čas stálo, zvlášť, když nebyl problém sehnat vyřazená rádia a z nich potřebný materiál a třeba i mechanicky robustní šasi, na kterém se dobře pokusničilo, když se vše nepotřebné a překážející vypájelo a vyšroubovalo ven. Že se z toho někdy některé díly zase později montovaly zpět (on takový audion se zpětnou vazbou, to byl pořádný pokrok v citlivosti i selektivitě proti krystalce!), to už je jiná věc a není předmětem krystalkového blbnutí.

Cívky pro potřebnou indukčnost, aby bylo možné přeladit celý rozsah středních vln, mají kolem 190µH každá. To znamená asi 60-120 závitů podle toho, jestli jde o cívku vzduchovou válcovou, křížovou na železovém nebo šroubovacím feritovém jádru, případně je v feritovém hrníčkovém jádru se vzduchovou mezerou či bez ní a z jakého feritu ten hrníček je.
Jenže spočítat, kolik závitů na jaké kostře či jádru je třeba, se dá jen přibližně, protože jen zřídka víme, jaké má jádro vlastnosti.
Tak jsme na to vymysleli fintu sice trochu přes ucho, ale účinnou:
bez měření (nebo s ručkovým voltmetrem zapojeným paralelně ke sluchátku) lze optimální počet závitů stanovit tak, že se ladicí kondenzátor nastaví na maximální kapacitu a pak se rotorem otočí asi o 35-40° ven. Přivíjením a odvíjením závitů cívky se pak najde maximum příjmu Dvojky Českého rozhlasu z Liblic nebo Ostravy - Svinova (639kHz). Když se kapacita musí zmenšit, znamená to, že závitů je moc, když se kapacita musí přidat, závitů je málo.
Podobně na Jižní Moravě lze využít vysílače Domamil (1332kHz), ale s ladicím kondenzátorem vytočeným deskami ven, asi 20°-25° před doraz. Vysílače Dobrochov u Prostějova, České Budějovice a Karlovy Vary (954kHz) by měly v tom případě být naladěné kolem 100°-120° vytočení desek ven.
Po správném stanovení počtu závitů cívky by měly s dobrou anténou ve večerních hodinách jít naladit během protáčení ladicího kondenzátoru tyto tři frekvence bez potíží.
Uvádím úhly jen přibližně, ladicí kondenzátory totiž mívaly různý průběh kapacity podle potřeb stupnice: u nás byla nejčastější linearizace průběhu kmitočtů, ale byly i přijímače, jejichž stupnice byla popsaná v metrech vlnové délky a tvar desek tedy zohledňoval lineární průběh podle vlnové délky. Takže u konců té půlotáčky desek k velké chybě nedošlo, jen vysílače v rozsahu 700kHz až 1MHz byly na jednom kondíku víc vlevo, na druhém víc vpravo.

Odbočka na cívce je s ohledem na účinnost a omezení vlivu připojené antény a detektoru na činitel jakosti laděného obvodu zvolená ve čtvrtině počtu závitů od zemního konce. Samozřejmě u krystalek nebylo na škodu mít vyvedených těch odboček víc, pak se vždy našla ta, s níž to hrálo nejsilněji, ale rušení signály jiných stanic bylo nejmenší. Jiná odbočka posloužila přes den, jiná večer a v noci.

Činitel jakosti laděných obvodů určuje šířku pásma každého jednotlivého obvodu. Ve vázané dvojici laděných obvodů určuje celkový činitel jakosti geometrický průměr činitelů obou obvodů, tedy druhá odmocnina ze součinu obou činitelů Q a stupeň vazby mezi obvody.
Podkritická vazba má selektivitu stejnou nebo jen o málo lepší, než jednoduchý obvod, signál je zeslabený.
Kritická vazba znamená nejostřejší ladění (nejmenší šířku propouštěného pásma) a maximum přenosu na rezonančním kmitočtu, na němž musí rezonovat oba laděné obvody, což ale může už znamenat další omezení vyšších středních kmitočtů v detekované modulaci. A těch výšek je ve vysílání AM už beztak dost málo, takže neškodí trochu přidat vazbu, čímž tato přechází v nadkritickou: vrchol křivky propustnosti se začne propadat a po jeho stranách se vytvářejí dva nové vrcholy. Pokud se to nepřežene, a střed propouštěného pásma se propadne o méně, než 3dB, vznikne charakteristika se strmými boky, což pro slušnou selektivitu je za daných podmínek to nejlepší, co může krystalku potkat.

Nějaké to povídání o jednoduchých laděných obvodech je třeba na stránkách OK1IKE, na týchž stránkách je i něco o ladění varikapem, což je pro ladění krystalky věc poněkud nezajímavá, zato hned ve třetí kapitole je o cívkách, v kapitole 4 je o odlaďovačích rušivých kmitočtů a návrhu válcové cívky, což může být také užitečné.
Dále se dají vygůglit různá pojednání o vázaných laděných obvodech, tedy například.

Samozřejmě, nejde zapomenout ani na souběh ladění obou obvodů, oba musí být v každé poloze ladicího kondenzátoru naladěné na stejný rezonanční kmitočet, jinak celá práce s nimi ztratí smysl.
Proto jsou ve schématech zakreslené kapacitní trimry C3 a C4. Ty se pro začátek nastaví přibližně do střední polohy.
Pak se naladí stanice na dolním konci pásma, tedy ty Liblice nebo Svinov (Dvojka ČRo na 639kHz) a jadérky cívek, případně přivíjením a odvíjením závitů na vzduchových cívkách se naladí maximálně silný příjem.
Přeladí se na druhý konec pásma a opět se ladí na maximálně silný příjem, tentokrát pomocí trimrů C3 a C4. Vysílač Domamil na 1333kHz je k tomu docela dobře vhodný. Výše jsou totiž jen zahraniční vysílače a jejich příjem je zatížený únikem, úroveň signálu kolísá, což ztěžuje nastavení.
Tím se poněkud rozladí oba obvody, takže znovu naladit 639kHz, došlechtit cívky, znovu 1333kHz, došlechtit C3 a C4 a nejpozději na třetí opakování by to mělo být ono.
A nastane hraní s vzájemnou vazbou obvodů.

Pozor! Mimo případ, kdy se stupeň vazby mezi obvody nastavuje vzájemnou polohou cívek, je naopak žádoucí, aby jejich vzájemná magnetické vazba byla co nejmenší! Stačí, aby cívky byly navzájem odstíněné třeba hmotou těla ladicího kondenzátoru, případně mezi nimi kousek stínicího plechu (ale ne moc blízko k žádné, aby nezhoršoval její vlastnosti), nebo obě byly v prostornějším stínicím krytu, nebo každá ve vlastním hrníčkovém jádru atd...

Doufám,že nám sdělíš výsledek.

Určitě se ozvu jak vše dopadlo Včera se mi bohužel stalo že provaz který držel anténu se přetrhl a tak jsem se rozhodl že anténu zavěsím jinak než původně. Původně totiž anténa byla vedena přes vetvoví tří stromů a její konec byl přibližně pouhých 2.5 m od kovové střehy garáže. Toto vedení.bylo podél zahrady nyní jsem se rozhodl že anténu povedu napříč zahradou a její konec upevním na sloup... Nevíte z čeho by bylo nejvhodnější takový sloup vyrobit? A má na anténu velký vliv když je vedena skrz větvoví stromů?

Stromy maj obvykle svod,hlavně živý větve. Jako sloup by na čas vyhověl kmen ze smrkový souše(průměr 10-15cm spodek,6-10cm vršek) opálenej v ohni tou stranou,co jde do země(okolo půl metru tlustym do země).Kotvit asi ze dvou třetin vejšky a 1-1.5m do stran od paty. Anténu pokud možno kolmo na vedení,izolátory nevim,jak daleko od sloupu a kolik,to budou znát kolegové.

hodně důležitý jsou izolatory . . .
http://www.eshop-zemedelske-potreby.cz/ ... s/d-79276/
http://obchod.blazek-jbl.cz/produkt-494 ... r_vajicko/
http://www.almvizovice.cz/izolatory/izo ... vy-vajicko
http://www.hamshop.cz/anteny-prislusens ... jicko-i66/
http://www.radio-shop.cz/?p=productsList&iCategory=71

pro snížení kapacity a svodů se dávají obvykle i tři za sebou.

Tak aby stavba antény s takovými prostředky je pro mě naprosto nerealizovatelná... Jestli se nemýlím tak anténa by měla být alespoň 5m nad zemí... Kde mám vzít smrkovou souši která by měřila 15m když má zakopaná ze dvou třetin délky? Vždyť je to nemožné ještě s mými prostředky. Izolátory mám jen dva každý je vyrobený ze dřeva které jsem namořil. v jednom je uvázán konec antény z druhého je veden svod do okna. Navíc kupovat pár izolátorů po 12kč+130kč poštovné a balné je pro mě jako pro studenta dosti velká částka takže bohužel to je pro mě takě nedostupné... Nějaký jednoduší a dostupnější návod pro instalaci antény by nebyl? Předem děkuji

HonzaPB píše:Izolátory mám jen dva každý je vyrobený ze dřeva které jsem namořil. v jednom je uvázán konec antény z druhého je veden svod do okna. Navíc kupovat pár izolátorů po 12kč+130kč poštovné a balné je pro mě jako pro studenta dosti velká částka takže bohužel to je pro mě takě nedostupné...

musíš se taky sám snažit, použít taky svůj mozek . . . nic tě nenapadá ?
navíc, izolátory musejí být z nenavlhavého materiálu . . .

Rozumím. Vyrobím nějaké jiné izolátory třeba právě z plexiskla. Ale mám ještě takový asi hloupý dotaz. Kde se takovéto plexisklo dá sehnat/koupit? Na internetu jsem koukal na různé firmy které se přímo zabývají prodejem a dodáváním plexiskla. Ale nedalo by se koupit plexisklo v nějakém lépe dostupném obchodě? Např. v Obi? Nebo v jiném obchodě zaměřeném na stavební materiály?

Napadá mě pár věcí ze kterých by bylo možné je vyrovit. Mám doma např plastové desky o síle 5mm nebo jsem taky četl v knížce OD KRYSTALKY K MODELŮM S TRANZISTORY že lze izolátory vyriobit z bambusových tyček. Při výrobě bylo dřevo nejdostupnější materiál a spolužák který chodil několik let do Q-klubu v Příbrami kde fungoval kroužek radioamaterství mi říkal že dřevo můžu klidně použít tak proto...

HonzaPB píše:a spolužák který chodil několik let do Q-klubu v Příbrami kde fungoval kroužek radioamaterství mi říkal že dřevo můžu klidně použít tak proto...

. . . lidi toho nakecají . . .
izolátorky musí být z nepórézního, nenavlhavého materiálu.
nejlepsí je sklo, pak glazovaný porcelán a další třeba i umělé hmoty, teflon, silon, plexisklo, novodur . . .
záleží ovšem taky, co tyto hmoty obsahují jako plnivo . . . některé mohou obsahovat i uhlík(saze) a ty vhodné rozhodně nejsou!

Myslím, že některý instalatér by ti klidně nechal pár odřezků silnostěnné novodurové odpadní trubky zadarmo.
Takový 2-3 cm dlouhý kousek dvoucoulky ani nemusíš vrtat, prostě na něj uvážeš proti sobě oba dráty, unese i poměrně značný tah.

HonzaPB píše:Kde mám vzít smrkovou souši která by měřila 15m když má zakopaná ze dvou třetin délky?

Jen půl metru opálená a zakopaná,ve dvou třetinách jen kotvená čtveřicí provazů(umělinový,hadrový jen z nouze-na dešti hnijou) s kolíkama třeba metr od paty.Potřebuješ kulány dlouhý jen asi 6m.