Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

např: 60C znamená nabíjení proudem 60 x kapacita baterky

Myslím, že se pleteš a to velmi
Sorry, ale to vidím velmi dobře z reakcí zůčastněných, nakolik používají rozum a nakolik "odemílají" svoje nasbírané "zkušenosti"

Ten graf je pro jiný typ akumulátorů, ale protože jsem pro olovo nenašel, tak jsem ho použil.

Tak to se rád nechám poučit, co ten graf vyjadřuje?

microlan píše:např: 60C znamená nabíjení proudem 60 x kapacita baterky

Aha, tak to já jsem blbec, ale taky to úplně nesedí, i zvýšeným proudem nabiješ akumulátor na plnou chemii. Ty grafy tak úplně nesedí.
Ale 10C by se dalo vzít jako saturace nabíjecího proudu, prostě nějaký limit tam je a pak se to jako kondenzátor nechová.

Ty procenta nejsou stav nabití, ale účinnost nabíjení

Aha.
Čtu tam Stav nabití, ale taky nemusím všemu rozumět

Jinak tyristorové rychlonabíječky jsem navrhoval pro Elektrodružstvo Praha (sídlili někde na Žižkově) někdy v r. 1973 a hodně tomu pomohlo, když jsme je udělali na trafu přepínací na 12 a 24V, aby regulace jela jen v malém rozshu střídy.

Původně to jelo v jednom rozsahu, což se mi jim podařilo rozmluvit. Rozumní hoši. Já jsem měl před maturitou a oni byli v předdůchodovém věku Ale společně jsme si odměřili, co je špatně a poté byly mé argumenty mnohem pochopitelnější.

Zkus si tu "integraci" změřit pro 1-10C na normální autobaterii
Prostě ten obrázek je daleko vzdálen mým reálným zkušenostem.

A na výstupu byl elektromagnetický měřák efektivního proudu

je to blbě opsaný nějakým opisovačem, čas by měl být taky v procentech pro vypočítanou dobu nabíjení při daném proudu a ne v minutách. Ale to je jedno.

//U té simulace jsem záměrně sejmul proud na tom odporu a ne na baterce, aby bylo snažší si uvědomit, kolik se u toho protopí, pak je tam ještě nápověda na tom obrázku, kde je to vynásobeno úbytkem na 4,6 kW ztráty


///ten graf je pro modelářský baterky, který jsou na rychlonabíjení stavěný 60C u olověné 50 Ah x 60 = 3000A ta by snad vybuchla

microlan píše:např: 60C znamená nabíjení proudem 60 x kapacita baterky

U mý 80Ah baterky v Octavii to znamená nabíjecí proud 4800A, o tom normální člověk neuvažuje, možná sinclair, EKKAR, nebo Bernard, svatá trojice

Skutečně se tu nemíním dohadovat s 🤐, jako je EKKAR.
Udělejte si tu pořádek.

Dispozice k bonzům mistra EKKARa
http://www.ti.com/lit/ds/symlink/ua723.pdf
Figure 9, spínaný regulátor s hysterezí, z kterého se jmenovaný "odborník" může posrat a dává to sem, jako napadení jeho veličenstva.

Co vim,tak olovo se má nabíjet proudem 0.1-0.5C .U běžný stovky to je 0.1C v garáži (průměrná 10A nabíječka CV/CC) a v autě i těch 0.5C z altíku(s buzením na plnej korek dává běžnej altík 50A,nějaký novější speciály i víc).Tim vysokym proudem to ale jede krátkodobě,pak regulátor proud postupně snižuje.Nedovedu si představit nabíjet baterku proudem 1-10C nebo těch 60C.To by snad mohla i řáchnout.

weed_smoker píše:Co vim,tak olovo se má nabíjet proudem 0.1-0.5C .U běžný stovky to je 0.1C v garáži (průměrná 10A nabíječka CV/CC) a v autě i těch 0.5C z altíku(s buzením na plnej korek dává běžnej altík 50A,nějaký novější speciály i víc).Tim vysokym proudem to ale jede krátkodobě,pak regulátor proud postupně snižuje.

Motáš dohromady pojem a průjem. V autě baterku nenabíjíš - v autě máš baterku jenom dobíjet, neboli máš urychleně doplnit tu energii, kterou odebereš třeba startem. Tam krátkodobej vyšší proud ničemu nevadí. To za prvé. A za druhý - altík s proudem 50A se naposledy montoval ještě do šádyn - všecky pozdější výrobky z Boleslavi a ve světě už mnohem dřív mají alternátory s výstupním proudem 70A NEBO VYŠŠÍM. Z principu funkce je alternátor ZDROJEM NAPĚTÍ - tudíž pokud dostává buzení a na hřídel mechanickej příkon od klikovky, prostě dává proud dokud může až do svý maximální kapacity. A žádný omezování proudu "pak" se nekoná - pokud klesá odběr z aletrnátoru po určitý době od startu, je to právě proto, že v baterce se vyrovnaly poměry a startem odebranej náboj se zase doplnil, stouplo jeho napětí na úroveň nastavenou regulátorem na aletrnátoru a tím se i zmenšil proud do něj tekoucí. Ale způsobil to právě sám akumulátor, ne nějakej regulátor.

weed_smoker dál píše:Nedovedu si představit nabíjet baterku proudem 1-10C nebo těch 60C.To by snad mohla i řáchnout.

Nemusíš si to představovat, proud v řádu hodinový kapacity (1C) je u olova v autě v krátký době po startu naprosto běžnej, proud AŽ 10C se používá pro rychlonabíjení trakčních akumulátorů speciální konstrukce umožňující aktivní chlazení elektrolytu a aktivních hmot. Proudy vyšší pak používají akumulátory jinejch technologií a v dnešní době už jsou i běžnější tzv. "superkondenzátory" (supercapacitors), u kterejch se zdá, že by to mohla bejt jedna z technologií schopná v budoucnosti právě akumulátory na bázi olova z velký části oblastí používání úplně vytlačit.

weed_smoker: ten graf je pro lipolky, jen jsem chtěl demonstrovat, že nabíjení vysokým proudem je vždy méně efektivní, než nabíjení nižším proudem a to i u akumulátorů, které jsou stavěny na vysoké proudy.

Co já se ještě nedozvím
On je nějaký rozdíl mezi NABÍJENÍM a DOBÍJENÍM baterie???
EKKAR by mohl rovnou do Bruselu