Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Kdepak. Zdroj může dávat při 3V třeba 1000GA a ledka neshoří. Vůbec nezáleží na prahovém napětí a nelinearitách. Proud se nastaví podle VA křivky ledky v daném bodě. Ledka má taky odpor, který se dá z křivky vyčíst. Rozhodně není nulový.

Je to tak.
Takhle se blesku či ohňostroje nikdy nedočkáš.

Ale taky není ani teplotně stálý, ani lineární ve větším rozsahu charakteristiky...

Presne tak - a v aute moze byt -20 alebo aj 50 stupnov.

Zdravím Tomáši.
Asi máš málo starostí. Buď rád, že v autě funguje vše jak má. Z mého pohledu je odpověď v posledních čtyřech slovech Tvého příspěvku.
Luboš

PavelFF píše:Kdepak. Zdroj může dávat při 3V třeba 1000GA a ledka neshoří. Vůbec nezáleží na prahovém napětí a nelinearitách. Proud se nastaví podle VA křivky ledky v daném bodě. Ledka má taky odpor, který se dá z křivky vyčíst. Rozhodně není nulový.

To jsem nikde netvrdil. LEDka má odpor dynamickej, nelineární, kterej s rostoucím přiloženým napětím nejdřív mírně, po překonání kolena křivky strmě klesá = stejně strmě proud narůstá. Na stabilizaci pracovního bodu se ale ve všech vašich zapojeních "LEDka přímo na baterky" daleko víc podílí vnitřní odpor zdroje než dynamickej odpor diody - a tady se vám snažím celou dobu valit do hlav, že když tam dáte zdroj napájení se skutečně minimálním nebo dokonce nulovým (teoreticky, ideální stav) vnitřním odporem, tak ta LEDka vám shoří, i když na zdroji nastavíte PŘESNĚ její momentální prahový napětí - PROČ? Protože PN přechod má kladnej koeficient závislosti průchozího proudu na teplotě a ta LEDka se i při nominálním proudu ohřeje natolik, že její prahový napětí KLESNE - a pak stačí milivoltovej rozdíl mezi prahovým napětím LEDky a výstupním napětím zdroje, proud začne narůstat, teplota se začne taky zvyšovat a všecko to skončí jedním velkým zábleskem a čmoudem. PROTO se LEDky krmí ze zdroje proudu, respektive ze zdroje napětí doplněnýho vnějším odporem tak, aby zapojení fungovalo jako zdroj stálýho proudu = aby mělo v tom obvodu definovanej NENULOVEJ vnitřní odpor, kterej potom z největší části určuje proud obvodem. A protože prvotní dotaz zněl na co nejjednodušší zapojení a někdo se tady začal ptát, proč jsou v zapojení "navíc" odpory, když by podle rady poddavače v prvotním dotazu stačilo jenom přesně stabilizovat napájecí napětí pro ty LEDky, tak se rozjela celá diskuze na téma "odpory ano nebo ne a proč tam někdy nejsou?" - ony tam ty odpory jsou, jenomže jako součást reálnejch vlastností součástek, u kterejch jsme si navykli zrovna tenhle parametr zanedbávat. Kdo si pamatuje kulatý plechový baterky "na buřty", ten si určitě vzpomene, jaký se do nich kupovaly žárovky - že na "dvoubuřtovku" se kupovala žárovička 2,5V 0,3A, na "tříbuřtovku" pak žárovička 3,5V 0,3A - která "pasovala" i do plochý baterky na plochou baterii "Bateria Slaný typ 314". Jak jinak si vysvětlíte, že ta 2,5V žárovečka neshořela při napájení 3V ze dvou relativně výkonnejch článků "D", stejně tak proč se nevyčudila ta 3,5V při napájení z placatý baterky nebo tří článků "D", než poklesem napětí na vnitřním odporu těch článků? Zkusil si někdo z vás rozsvítit takovou žárovečku na stabilizovaným labákovým/dílenským zdroji, schopným dát 5A při proudovým omezení na maximu, při nastaveným napětí rovným nominálnímu napětí dvou nebo tří salmiakovejch monočlánků? Já jo ...

EKKAR napsal:
Když vezmeš stabilizovanej zdroj s Ri v řádu miliohmů = opravdu TVRDEJ zdroj, schopnej dodat při jakýmkoliv napětí proud například 10A nebo i vyšší a nastavíš mu 3V, který má ta 1W LEDka jako Uf v katalogu a připojíš ji na něj bez sériovýho odporu, uděláš z ní akorát fotoblesk

když tam dáte zdroj napájení se skutečně minimálním nebo dokonce nulovým (teoreticky, ideální stav) vnitřním odporem, tak ta LEDka vám shoří, i když na zdroji nastavíte PŘESNĚ její momentální prahový napětí

Ekkare, fakt nemáš pravdu....

To by už chcelo iba laboratórny zdroj, 1W LEDku a testovať. Vlastne už som to kedysi robil, keď som si značil VA charakteristiku neznámej 1W LEDky z číny (mal som 100 ks takže žiadny strach). Napojená natvrdo na laboratórny zdroj bez obmedzenia prúdu, a zvyšoval som napätie, značil si napätie a prúd. Len som zabudol pri tom hneď aj počítať Watty, a zarazil som sa až keď z LEDky stúpal dym (bola na chladiči, stále svietila). Rýchlo som to stiahol, a vypočítal som že už som ju trápil s asi 2W. Niektoré LEDky skrátka pre efekt fotoblesk niesu vhodné.

EKKAR píše:LEDka má odpor dynamickej, nelineární, kterej s rostoucím přiloženým napětím nejdřív mírně, po překonání kolena křivky strmě stoupá.

Hele, tak to asi fakt né...

Edit: Aha, tentokrát exceluje Palo, zajímavé...
Palo, když k sobě stáhneš dvě provrtaná skla jen tak sprostě matkou a šroubem, natvrdo, bez podložek, první den se to může zdát ok, druhý den mohou třeba i trochu vaklat, ale třetí den už taky můžeš zametat střepy. S tou LEDkou je to totéž.

Ekkar se určitě upsal - místo stoupá chtěl napsat klesá, popřípadě připsat soupá proud.
Zajímavé, co z takového prkotinového dotazu může vzniknout.
VA charakteristika diody je věc neoddiskutovatelná. Zbytek záleží na konkrétních podmínkách. Zjednodušeně řečeno - pokud je proud LED pod hranicí, pak LED nezničíte. Pokud je vyšší, pak LED zkrátíte životnost, a pokud je o hodně vyšší, pak LED zničíte okamžitě.
Račte si všimnout - opět rozhoduje proud.
A to vysvětluje i nezničení diod potpala - prostě proud není natolik dostatečný, aby tu LED zničil.
A jen tak z vlastní zkušenosti - kdosi chtěl po mě odpor pro LED napájenou přímo z 230V. Spolu s odporem jsem doporučil antiparalelně diodu - jako ochranu proti průrazu v závěrném směru. Byl jsem poučen, že to funguje i bez ní, a pokud se nic nestalo, tak to funguje doteď. Až do té doby jsem byl přesvědčen, že něco takového musí tu LED zničit. Takže asi tak...

EKKAR píše:.... LEDka vám shoří, i když na zdroji nastavíte PŘESNĚ její momentální prahový napětí - PROČ? Protože PN přechod má kladnej koeficient závislosti průchozího proudu na teplotě a ta LEDka se i při nominálním proudu ohřeje natolik, že její prahový napětí KLESNE - a pak stačí milivoltovej rozdíl mezi prahovým napětím LEDky a výstupním napětím zdroje, proud začne narůstat, teplota se začne taky zvyšovat a všecko to skončí jedním velkým zábleskem a čmoudem. ...

Ano, ledka má teplotně závislý odpor. Ale pokud uměle nezruším její chlazení, nevede to k žádným jednorázovým bleskům. Prostě se jen zvýší proud až do doby, než se nastaví nová teplotní rovnováha.

Moje ledky, neznajíce EKKARův zákon, byly podrobeny testu s konstantním napětím bez omezení proudu. Neshořela ani jedna. Prostě proud začne po připojení napětí narůstat, zhruba o 10% a pak se růst teploty a proudu zastaví.

Dělají to jak miniaturní klasické barevné ledky na proud cca 20mA, tak ledka z lampičky, výkon asi 3W, zasazená v tenoučké hliníkové parabolce sloužící za chladič. Ani ta se nerozjela do sebezničení a proud se sám "zastavil" kolem 0,94A (nastaveno napětí 3,50V).

EKKARe, zkus si takový pokus udělat doma taky a uvidíš, co se stane. Nestane se nic, ale nemusíš to nikde říkat.

DukeNuke píše:Ekkar se určitě upsal - místo stoupá chtěl napsat klesá, popřípadě připsat soupá proud.
...

Jo, je to překlep, psal jsem to v rychlosti, patří tam "klesá dynamickej odpor, proud recipročně podle toho narůstá".

DukeNuke dál píše:...
A jen tak z vlastní zkušenosti - kdosi chtěl po mě odpor pro LED napájenou přímo z 230V. Spolu s odporem jsem doporučil antiparalelně diodu - jako ochranu proti púrůrazu v závěrném směru. Byl jsem poučen, že to funguje i bez ní, a pokud se nic nestalo, tak to funguje doteď. Až do té doby jsem byl přesvědčen, že něco takového musí tu LED zničit. Takže asi tak...

Platí to jen pro obecnou střídavinu, ale nezničí se hned, ale během pár dní až tejdnů - záleží na tom, jak velkým závěrným proudem je přechod namáhanej. Samotný LEDky totiž mají závěrný napětí poměrně malý, jeden přechod obvykle kolem 5-6V a pak záleží na závěrným proudu (zase PROUDU, podívejme se!), určeným obecným součtem imprdelancí v obvodu , jak rychle se LEDka zničí. Místo antiparalelně polarizovaný druhý LED (při stejným proudu se získá dvojnásobek světla, protože světýlko nebliká 50x za vteřinu, ale 100x) nebo obecně další diody se dá použít i dioda s vyšším závěrným napětím polarizovaná souhlasně s LEDkou, která svým omezovacím účinkem pro proud ve zpětným = závěrným směru účinně ochrání LEDku

Je to len o tom, že tie moderné výkonové LEDky pracujú do tak vysokých prúdov a s tak malou účinnosťou, že v určitých úzko-špecifických podmienkach pri tak veľkých prúdoch stačia na stabilizáciu aj tie malé odpory v LEDke, v zdroji, či prechodové odpory kontaktov spínača. Stále to však nemení nič na fakte že tu niekto neovláda základy elektrotechniky.

@PavelFF - chlubit se tím, že se mi nerozjela LED do sebezničení, když jí teče 20mA - pravděpodobně její nominální proud... nevím, co bych na tohle řek. při tomhle proudu se ani nezahřeje => nedojde k posunu VA charakteristiky => k "samozničujícímu" ději nemůže dojít.