Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Ten reproduktor vypadá moc pěkně. Vlastně jsem taky dávno uvažoval kolem ARN312 místo prcků 6614, ale nakonec stejně zvítězila cena.

Bud tomu věřit. Počítačový bedny jsem slyšel zatím tři. Jedny byly uzavřený Logitechy s širokáčem a hrály celkem pěkně. Ale ty další s těma "subwooferama", to byla hrůza a děs. Fakt huhlání, bublání, blééé.

Vzpomínám na jeden staré článek v AR, kde bylo wo basákách TESLA, tuším 20cm a 10cm, extra nízkorezonančních, co byly schopný hrát hodně nízko v extrémně malých bedýnkách. Jem měly blbý zatížitelnosti a taky určitě slabý max. výkony na nejnižších kmitočtech...

A taky nízkou char.citlivost [dB] obrazně řečeno účinnost, potřebovaly krmit zesíkem aspoň TW40 2x20W.

Jen už dneska nedohledám typy (a pokud jo, tak kdo ví, jestli dohledám na netu základní informace). Každopádně, zaujaly mě...

ARO931/941 se používaly původně, později se ve stejných bednách používaly ARO932/942 obdobných vlastností.

Tyhle repráky nejsou špatné, ale zas tak jo hluboko nechodí. Jde spíš o to že těch dejme tomu 45-50Hz zahrají tak jak mají jako nic, kdežto malé repráky se tam už trápí. Zvláště pak pokud nejde o blízký poslech, ale o seriozní ozvučení celé místnosti. Ta plocha je tam prostě znát, fyzika se vochcat nedá. Jen občas malinkato přiohnout. Níž se jim až tak moc nechce, respektive mají tam už solidní pokles. Pokud se to celé nepodladí a nepoužije ekvalizace, ale to má zas jiné mouchy. Mohl bych ukázat simulace ale nejsem teď doma.

Ten reproduktor pro nízké frekvence, který jsem měl na mysli je ARN930. Vypadá podobně jako třeba ARO932, ale má gumový závěs, velmi podajné uložení a upravený magnetický systém, který umožňuje vyšší výchylku, menší provozní hluk. Vcelku tento reproduktor umožňuje reprodukci velmi nízkých frekvencí. V jakém rozsahu se těžko obecně uvádí, jelikož tyto reproduktory mají velké výrobní tolerance a také nelze zanedbat vliv tuhnutí závěsu stářím a prostředím. Ale mám doma třeba i kus s rezonanční frekvencí 13Hz. Oproti tomu moje první kusy, které jsem měl měly rezonanci 32 a 34Hz (jmenovitá dle výrobce je 18Hz). Dá se tomu ale značně pomoci speciálním regeneračním postupem, který jsme s kamarádem vyvinuli. Zrovna tak i ostatní parametry mají rozptyl. Výsledkem je že některé kusy se hodí víc do uzavřenky, jiné víc do bassreflexu, některým stačí menší objemy, jiné potřebují větší. Pro optimální výsledky je tedy vhodné reproduktor předem ošetřit a změřit. Mám tu třeba kusy které (v patřičném objemu) zvládají zahrách 26Hz bez poklesu a 20Hz -3dB. Teoreticky - prakticky s tím zacvičí místnost.
Zrada je však v tom že tyto reproduktory se jen velmi obtížně shání. nejsem si jistý do jaké míry byly tehdy volně v prodeji. Viděl jsem je snad jen v jedné jediné nabídce, jinak se v cenících nevyskytovaly. Šlo totiž o speciál vyvinutý pro jejich nejvyšší typ reprosoustavy s označením ARS850, který neměl pak už nikdy nástupce a rovněž tento reproduktor se přestal vyrábět.

Stejně jako ARN312 se nehodí moc do koncepčně klasických třípásmových reproduktorových soustav. Myšleno se speciálním středotónovým reproduktorem jakým je ARP150, se kterým to klidně páchali v TVM (odtud rozpačité dojmy z jejich posledního top modelu ARS380). Mnohem víc se tyto reproduktry hodí do subwooferů nebo do čtyřpásem. Pokud by někdo jo chtěl s nimi realizovat třípásmo, tak by to chtělo místo klasického střeďáku použít nějaký solidní 6,5"středobas a kalotu, která je schopná snášet dobře hodně nízké dělení. Nebo 5,25" a nějakou normální kalotu. Obojí je však kompromis. Rovněž výhybka by vycházela vzhledem k dělícím frekvencím s velkými hodnotami součástek a tedy drahá. Není pochyb že be to nehrálo lépe než běžné komerční soustabvy, které bys pořídil za stejnou cenu, ale šlo by to i lépe.

Na tohle se rád vyptám. Když je řeč, že se nějaký basák nehodí do třípásma, že chce nižší dělicí kmitočet, čím to? Jediná věc, co já jako zákazník můžu vidět, je zase jen ten přenos na ose. Třeba u těch ARN312 je peak jak sviňa kousek nad 2kHz, asi tam membrána pěkně blbne, zřejmě taky bude zlobit fáza, harm. zkreslení a pod., ale to asi nebude jediným důvodem k nevhodnosti v kombinaci s běžnýma střeďákama, že ne???

Tebe by měl zajímat přenos hlavně mimo osu a tam je směrovost dána jednoduše fyzikálně velikostí a tvarem membrány, takže přemýšlet co ten basák dělá na 2KHz je poněkud zbytečné.

Také si vem jak se reproduktor s tak velkou kmitající hmotností, jednoduchým pohonem (který není zrovna moc lineární) bude chovat při přenosu nesinusových signálů, zejména při vyšším vybuzení. Papírovina, ze které je vyrobena membrána také není zrovna žádný zázrak. Tím nechci říci že je špatná, jen dneska už jsou zase lepší.

No a pak tu máme subjektivní dojem. Ten reproduktor je prostě "líný". Když se bude pouštět moc vysoko tak ten projev prostě tak nějak zapatlá, což se projeví nejvíce u nástrojů citlivých na odezvu. Pokud na tom někdo poslouchá elektroniku nebo hiphop je to asi jedno. Ostatně stačí si poslechnoutz třeba ARS380 nebo známější pedchůdce ARS1054/1058 (a to ty starší basáky ARN860x byly o fous lepší co se zvuku týče).

Pokud bych chtěl tento reproduktor použít tak bych j němu musel vybrat nějaký fakt hodně dobrý 5,25" s vysokou výchylkou, perfektní linearitou a solidní zatížitelností a nebo nějaký slušný 6,5" abych mohl dělící frekvenci stlačit co nejníž (ideálně tak od oka 250-300Hz). Takové repráky je ale třeba také dělit nízko i s výškou (1,6-1,8KHz max) aby zůstala zachována rozumná směrovka, takže je třeba vybrat takovou, která to umí. To nebude zrovna nejlevnější. Pak se to ještě řádně prodraží na výhybce, kde budou vycházet obludné a tedy drahé hodnoty součástek. Fungovat to ale bude, ne že ne.
Možná to i někdy udělám protože basáky (mám ARN8604 ale z hlediska funkčnosti je to prakticky totéž co ARN312), výškáče (Seas 27TBFC/G ze zásob) i bedny na to mám skladem, chybí jen ty středy (vyhlédl jsem si Monacor SPH-165KEP). Není to ale priorita a nejsou na to teď prachy.

Přijde mi ale zajímavější cesta vyrobit bedny s nějakým 8" nebo dvěma 6,5" aby dosáhly rovně a bez poklesu alespoň na 70Hz aniž by se trápily, k tomu nějaký 4" střeďák a výšku dle vlastního výběru (není tam požadavek ma extra nízké dělení). Já mám malé střeďáky a výškáče rád pro jejich jemnější a detailnější přednes, krom toho vyjde levnější a mnohdy i jednodušší výhybka. To celé pak podpořit subwooferem s tou ARN312. V subu tenhle reprák dá ze sebe to nejlepší a nemá šanci nic pokazit.

Ahoj po nějaké době.

No, teď mě to ale asi ne úplně dochází. Vždyť se běžně dělají dvoupásmovky s dělením na hodně kHz se středobasákama 160mm, co ale kvůli velikosti membránky pořádně směrují už při 1kHz, ne?

Ten druhý odstavec mně nedochází vůbec. Všechny reproduktory mají nenulovou váhu membrány, takže se výchylka zpožďuje (nad rez. kmit.) wo 90° oproti budicí síle, ať je pohon/magnet sebesilnější- a podle toho taky vypadá impulsní odezva, aspoň v případě pístovýho kmitání membrány, ne? A odpovídajícím způsobem taky impulsní odezva při nesinusových signálech... Pokud membrána nekmitá pístově, pak to podle mě není v její váze, ale v poměru modulu pružnosti ku hustotě, celkové konstrukci, tlumení, a pod., a její velikosti... Pohon, pokud je nelineární, tak ale má bét teoreticky větší membrána výhodná, stačí menší výchylka, a nelinearita se tím projevuje míň, je to tak?

Co je to "líný"? Má horší impulsní odezvu na středních kmitočtech? A co to způsobuje? Vlastní kmity membrány?

Bylo by možný nějaký fyzikálnější/techničtější, případně blbuvzdornější zdůvodnění, prosím?

PS: Tím ale rozhodně netvrdím, že nesouhlasím. Třeba (nejen) kvůli směrování reproduktorů se mně líbí čtyřpásmový koncepce s velkýma basákama. Spíš mě zajímají důvody a snažím se věci pochopit, nějak v tom vidím ve všem rozpory/nejasnosti.