Stránka 7 z 9
Napsal: 03 zář 2018, 15:07
od FERYACT
tek_fan:bravo, ještě jsem nestačil tvůj příspěvek strávit. Feryact
Napsal: 03 zář 2018, 20:15
od Crifodo
tekfan: to je fajn že se přidal další.
bohužel, na tlustý feritky už není dneska tak dobrá doba, jako když byli všichni oslnění videem a digitalizací a novými pozlátky, to bylo všude ve výprodejích feritu haldy. Dneska je v tom už zase majetek. Navíc dvojka feritový tyče byly skoro zadarmo, pokud se nevešly tolerancí do průhybu. Je fakt, že dost jich upekli jak tureckou šavli.
Na tu velkou feritku, máš nějaký objektivnější porovnání? zachytíš s ní třeba v nočních hodinách Country radio ze Zbraslavi, když vysílá s 1 kW? to už je docela DX.
Napsal: 04 zář 2018, 07:35
od tek_fan
Crifodo píše:Dneska je v tom už zase majetek. Navíc dvojka feritový tyče byly skoro zadarmo, pokud se nevešly tolerancí do průhybu. Je fakt, že dost jich upekli jak tureckou šavli.
Na tu velkou feritku, máš nějaký objektivnější porovnání? zachytíš s ní třeba v nočních hodinách Country radio ze Zbraslavi, když vysílá s 1 kW? to už je docela DX.
Ty feritové tyčky, co jsem použil u té "tlusté" antény, jsem koupil v posledních dvou - třech letech v Holicích, jeden prodejce je tam měl po 15 Kč za kus. Není to úplně levné, ale ještě se to dá, navíc jsem si mohl dle libosti vybrat z krabice ty nejrovnější. Úplně rovná tam byla tak jedna z třiceti.
Co se týká příjmu Country Radia, nejsem si úplně jistý, jestli jsem ho slyšel, ale zkusím to dneska večer a pak dám vědět.
V prvotních fázích zkoušení po dokončení antény jsem byl nadšený hlavně z příjmu Absolut Radia z Velké Británie na 1215 kHz, které jsem do té doby na té frekvenci jen tušil (občas se vyhoupla na pár sekund a pak zase třeba půl hodiny nic).
Teď mám po 22. hodině poměrně stabilní příjem, poměr kvality příjmu se otočil - půl hodiny slušné, pak třeba 5 sekund únik, a zase dobrý sgnál.
Poměrně hodně ale pomáhá synchrodetektor v Tecsunu. Není sice tak dobrý jako se píše o tom v ICF2001D, ale pomáhá dost.
Sangean ATS909 nemá sice synchrodetektor, ale má čistší audio než ten Tecsun.
Napsal: 04 zář 2018, 10:29
od samec
Aké vlastnosti majú ferity z vychyľovacích cievok tv? Rozmerovo by mohli byť zaujímavé.
Napsal: 04 zář 2018, 10:31
od Crifodo
Bude to asi H21, oblast desítek kHz, tvar to má divný, prostorový neskládatelný k sobě.
Napsal: 04 zář 2018, 11:08
od tek_fan
Tak tak, ta jádra z TV vychylovacích cívek jsou navržená na poměrně nízké kmitočty - odhaduji max. do 50 kHz, někteří kutilové z Ruska to samozřejmě zkoušeli, jestli to najdu, tak sem dám odkaz. Nejspíš budou použitelné jen na velmi dlouhé vlny - VLF, třeba právě na ty ruské námořní komunikační a zaměřovací systémy pro ponorky.
Tvar těch jader je pro účely antén nevhodný - vycházejí z toho vzhledově naprosté příšernosti.
Dodatek - tak už jsem to našel:
http://www.radioscanner.ru/forum/topic22993-87.html
- je to asi tak v půlce stránky, zmenšený a správně otočený obrázek přikládám.
Napsal: 20 říj 2018, 16:37
od jade
Jelikož jsem tu zahlédl zmínku o feritových anténách tvaru toroidu, rád bych na toto navázal jistou (pro mě) záhadou, která před pár lety proběhla médii (četl jsem o tom v Rovnosti, později dohledal i na netu). Už nevím, která univerzita to testovala, ale šlo o působení na zhoubné nádory pomocí jakéhosi vektorového pole, vytvářeného pomocí toroidních cívek, dokonce tam uváděli i proud a frekvenci pulsů. Popisovali působení na nějakou kulturu fluoreskujících bakterií, které při vystavení normálním magnetickým impulsům zesilují fluorescenci, kdežto při vystavení onomu záhadnému vektorovému poli ztrácejí vitalitu a tím i fluorescenci.
Nevíte někdo, o co tu vlastně šlo? Co může být myšleno "vektorovým polem"?
Napsal: 20 říj 2018, 16:53
od jade
Našel jsem ten článek!
Kód: Vybrat vše
Účinky polí toroidních cívek na biologické vzorky Výzkumný tým firmy ENJOY se v minulosti zabýval účinky magnetických a světelných polí na biologické materiály. V roce 2006 náhodně odhalil, že toroidní cívky mají na biologické vzorky inhibiční účinek, tj. zpomalují jejich růst. Takový výsledek byl překvapivý hned ze dvou důvodů: Za prvé, pole klasických (solenoidních) cívek mají na biologické materiály povzbuzující účinek, proto byl zjištěný inhibiční účinek toroidních cívek neočekávaný. A za druhé, toroidní cívky (na rozdíl od solenoidních) negenerují ve svém okolí téměř žádné magnetické pole B většina jeho siločar je totiž uzavřena uvnitř jádra. V okolí toroidní cívky se však nachází magnetický vektorový potenciál A, jak bude ukázáno v následující kapitole. V případě, že je cívka buzena proměnným proudem, vyskytuje se navíc v jejím okolí i elektrické pole E, protože to je odvozeno od změny magnetického vektorového potenciálu. Výzkumný tým ENJOY se proto rozhodnul inhibiční účinek toroidních cívek blíže prozkoumat.
Tady je to celé:
http://docplayer.cz/21744368-Vysoke-uceni-technicke-v-brne.html
Napsal: 20 říj 2018, 18:30
od sinclair
Jak tohle souvisí s příjmem rádia?
Napsal: 20 říj 2018, 18:41
od ok1hga
. . . nijak.
a s léčení to taky nesouvisí.
Slyšel jste někdo o výzkumném týmu ENJOY ???
Napsal: 20 říj 2018, 19:10
od Artaban001
Ahoj ve spolek. když jsem viděl obrázet té "antény",složené že 4-feritovek do čtverce, tak to může mít při zapojení všech cívek do série, velice zajímavé vlastnosti, pokud se ten ráměček udělá rozkládací a vnitřkem se nechá prostupovat třeba vodovodní,či topné potrubí nekde ve vysokém činžáku, hromosvodný svod (na vlastní nebezpečí), nebo nějaká část velké železné konstrukce - sloup, stožár, nosník haly...
Napsal: 20 říj 2018, 19:16
od jade
sinclair píše:Jak tohle souvisí s příjmem rádia?
S příjmem rádia možná nijak (i když kdo ví), ale jako názorná ukázka, že i nepochopitelná konfigurace cívek může mít neočekávané účinky, posloužit může.
Nepochcípaly autorovi té feritové rámovky náhodou poblíž umístěné rostliny nebo nebo nelekly rybičky?
Ani tak mi nejde o použití té rámovky, nebo toroidu, ale co mě zajímá, je původ a vlastnosti onoho podivuhodného vektorového pole.
Napsal: 20 říj 2018, 19:32
od lesana87
Pokud si dobře vzpomínám na přednášky ve škole, tak vektorový potenciál A je jen matematický konstrukt, něco jako imaginární čísla.
Napsal: 20 říj 2018, 20:21
od jade
O tom se v článku taky mluví, v 22 kapitole.
Tedy ne, že bych z toho byl moudrý...
Kód: Vybrat vše
Převládal názor, že vektorový potenciál A není reálným polem právě proto, že se neprojevuje žádnými (makroskopicky měřitelnými) silovými účinky. To nebylo v souladu s Newtonovou dynamikou, která v té době fyzice dominovala a která byla na silových interakcích těles postavena. Druhým argumentem proti existenci vektorového potenciálu byl fakt, že je nejednoznačný pro dvě různá pole A a A' je možné získat stejné magnetické pole B v případě, že A a A' se navzájem liší jen gradientem libovolné skalární funkce. Je to dáno tím, že ale zároveň platí, že rotace gradientu je nulová, tedy B rot A, (2.12) rot (grad ) 0. (2.13) Tento pohled na vektorový potenciál se začal měnit ve 20. letech 20. století spolu s vývojem v oblasti kvantové fyziky. Pravděpodobně největší průlom představovala Schrödingerova vlnová rovnice pro nabité částice, kterou v roce 1927 odvodil Wolfgang Pauli. Ta popisuje vlnovou funkci nabitých částic se spinem ½ (tzv. fermiony, mezi které patří mimo jiné elektron a proton), pohybující se nerelativistickými rychlostmi. V monografii [15] je uvedena ve tvaru 1 2 σ p q A q i m, (2.14) 2 t kde ħ je redukovaná Planckova konstanta, m a q jsou hmotnost a náboj částice, p je vektor hybnosti částice, jsou tzv. Pauliho matice, A je vektor magnetického potenciálu, je skalární (elektrický) potenciál a je (komplexní) vlnová funkce částice. Jak je z rovnice (2.14) patrné, na vlnovou funkci částice má přímý vliv skalární elektrický potenciál a magnetický vektorový potenciál A, nikoliv silové účinky v podobě elektrického pole E a magnetické indukce B jako v případě klasického pojetí elektromagnetizmu.
Napsal: 20 říj 2018, 22:33
od danhard
Jak vidět, hejlové se toho chytnou
