Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Aká je teoretická preskoková vzdialenosť pri združenom napätí 400V. Bežné suché prostredie.

Si to vyzkoušej, osobně si myslím, že je to nula nula prd.

Uvádí se, že pro napětí 230V je nutný dotek. Vzduchem se to nepřenese. Ale nezkoušel jsem to, i když by to nebyl problém.
Někde píšou, že do 1kV spíš nastane dřív dotyk než přeskok.

Čiže ani trebars cez tiscinu mm nepreskoč?

Přeskočí. Ale izolační pevnost suchého vzduchu se uvádí až 30kV/cm, takže je to desetina milimetru. Proto mezi dotekem a přeskokem těžko někdo zaznamená rozdíl, ale otestovat by to šlo.

Sry, chybnej post z mobilu, opravenej skočil jako new post.

Za běžnejch podmínek se považuje za empiricky určenou vzdálenost 1cm/kV, protože u menších napětí je to jakuž tady padlo, dotyk dřív než přeskok, u vyšších naopak hrozí vyšší riziko přeskoku poblíž hran a hrotů vlivem hrotový ionizace prostředí. Každopádně jakýkoliv zvednutí vlhkosti nebo přítomnost aerosolu ve vzduchu přeskokovou vzdálenost prudce prodlužuje, protože se tím zmenšuje vzdálenost mezi jednotlivýma bodama přeskoku.

U nás, v nedalekém učilišti vylezl kluk na transformátor 22kV a nic se nedělo, dokud si frajer nechtěl zapálit cigáro piezo zapalovačem. Škrtnul a natáh na sebe elektrický oblouk. Přežil, ale je ošklivě popálenej. Jak byl daleko od drátů VN netuším, ale asi dost blízko.

EKKAR píše:...Každopádně jakýkoliv zvednutí vlhkosti nebo přítomnost aerosolu ve vzduchu přeskokovou vzdálenost prudce prodlužuje, protože se tím zmenšuje vzdálenost mezi jednotlivýma bodama přeskoku.

EKKAR píše:...Každopádně jakýkoliv zvednutí vlhkosti nebo přítomnost aerosolu ve vzduchu přeskokovou vzdálenost prudce zkracuje.

A kterou odpověď má vlastně moderátor smazat jako nadbytečnou ve stejném čase? Ty nám z toho děláš hlavolam.

Kdysi jsem se nudil, tak jsem zkoušel izolační pevnost vzduchového ladičáku. Když pak ale došlo na paralelní připojování elytů, už to nebyla zkouška, ale spíše demolice. Při jakém napětí to práskalo už si nepamatuju, ale dost záleželo na úhlu natočení. Kondy jsem ale sériově řadit nemusel, tak to hádám bylo někde do 350V.

EKKAR píše:Za běžnejch podmínek se považuje za empiricky určenou vzdálenost 1cm/kV, protože u menších napětí je to jakuž tady padlo, dotyk dřív než přeskok

Chtěls asi říct 1 mm/kV, ne?
Padat si může co chce, ale provedl jsem orientační měření pomocí mikrometru s plochými elektrodami a naměřil jsem 50 µm/235 V~. Vzhledem k tomu, že jedna elektroda byla hliníková a tedy pokrytá vrstvičkou Al₂O₃, s čistou elektrodou by to bylo ještě o něco víc než těch 50µm. Tedy žádný dotyk.
S hrotovou elektrodou bude ta přeskoková vzdálenost taky o něco větší.

EKKAR píše:Každopádně jakýkoliv zvednutí vlhkosti nebo přítomnost aerosolu ve vzduchu přeskokovou vzdálenost prudce…

Nekondenzující vlhkost by na to neměla mít prakticky vliv, ionizační práce vodíku je prakticky shodná s ionizační prací kyslíku a dusíku. U aerosolu záleží na tom, co je to za sajrajt.

Ono by bylo zajímavý, kdyby to bylo 1cm/1kV, ale v praxi je potřeba počítat spíš s 1mm/1kV.

Mám tady pulsní generátor 40kV (s energií řádově mJ), a skáče to kolem 4cm, víc to ve vzduchu nedá.

ZdenekHQ píše:
[i]A kterou odpověď má vlastně moderátor smazat jako nadbytečnou ve stejném čase

Alternativní hypotéza. na tohle téma byla dobrá scéna ve filmu Vážení přátelé ano.

Jj, ať tak nebo tak, vždycky může tvrdit: já vám to říkal

První post po kliku na "Upravit" skočil jako novej. Nevšim jsem si toho, až teď. Takže jsem smáznul ten míň relevantní.