Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Zdravím,
zajímalo by mě, jestli se dá postavit Van de Graafův generátor tak, aby vrcholová koule byla nabitá záporným nábojem a pokud je to možné, prosím o info, jakou úpravou se toho dá dosáhnout.
Děkuji!

Záporný náboj majú elektróny. To je bežný prípad.
Opačný náboj, teda kladný, majú napríklad pozitróny. To by musel byť Van de Graaffov generátor vyrobený z antihmoty.

Podle článku Doc. dr. Františka Běhounka z časopisu Vesmír r. 1942 by to nějak jít mělo, alespoň podle té ilustrace, i bez antihmoty.

Na tom obrázku nie je nič, čo by definovalo polaritu, akou sa tie gule budú nabíjať. V princípe sa môže stať len to, že jeden generátor bude produkovať viac a druhý menej náboja, čím vznikne nejaký rozdiel potenciálov.

Použitie cievok naznačuje nepochopenie až pavedu.

Neber tu cívku jako elektrický pojem.

Ta trubice vprostřed není cívka, z článku vyplývá že jde o trubici na urychlování iontů.
Edit: cívkami jsou míněny horní a dolní kladky/válečky.

Mám dva graafovy generátory. Jeden dělá na kouli kladný náboj, druhý záporný. Tak jsem googlil, jak je to možné a vygooglil jsem docela srozumitelné vysvětlení, které teď už nějak nemůžu najít, ale jádro pudla bylo v kombinaci materiálu dolního a horního válečku, přes které se odvaluje pás. Když se válečky prohodí, změní se polarita náboje sbíraného na kouli.

Ahoj. Polarita na kouli nahoře je dána " nástřikem" náboje ve spodní části u VGG z cizím buzením, u samobudících je to určený materiálem pásu a nejspíš spodní kladkou.

samec píše:Záporný náboj majú elektróny. To je bežný prípad.
Opačný náboj, teda kladný, majú napríklad pozitróny. To by musel byť Van de Graaffov generátor vyrobený z antihmoty.

Dobrej nápad, mohli bysme té antihmoty využít místo ruského plynu.

Děkuju za reakce. Zajímalo by mě, proč se často uvádí, i na wikipedii, že VDG vytváří náboj třením. Jde tady přece jasně o triboelektrický jev. (trochu jsem pátral )Ten samý jev má zřejmě na svědomí i výslednou polaritu.
Mám připravený polotovar generátoru s mosazným válcem dole, silonovým nahoře a pás tvoří pryžové škrtidlo z lékárničky.
Silonový válec asi omotám PVC páskou, bo se zdá, že jí triboelektrický jev přisuzuje zápornější polaritu než silonu.
Nevím, jakou roli má na polaritě materiál pásu.

VDG jedné verze má ze spodu hřeben, který posílá na pás náboj dodaný externím VN DC zdrojem. Ten co má fungovat bez něj, tak ten náboj musí vtvořit jinak - buď pomocí třecího elementu, nebo odvalováním na kladce z vhodnýho materiálu. Ten třecí element byl na jednom školním modelu, odvalovací nabíjení bylo použito u jedné hračky, kde jsi držel pomocí "kouzelné hůlky" obrazce z jemné fólie vznášet ve vzduchu.

Presúvanie elektrického náboja (elektrónov) trením z jedného materiálu na druhý je len časť Van de Graaffovho generátora. Podstatnou časťou je guľový kondenzátor. Bez neho to veľmi nejde. Teda hrubou silou čosi ide, ale je to také všelijaké náhodné tam a späť. Základom je fyzikálny princíp alebo fakt, že elektrický náboj sa nachádza na povrchu elektricky vodivého telesa. Teda ak sa nejaký voľný elektrický náboj vyskytne v nútri vodivého telesa, tak je "odsatý" na povrch. Ide o elektrostatickú silu medzi suhlaným nábojom teda o odpudivú silu ktorou sa tento náboj sám seba odtláča do strán, teda na povrch. Ak sa takto náboj presunie na povrch kondenzátora, tak už sa nemôže vrátiť späť na trecí pás. Toto sa však deje len s voľným nábojom, teda so zápornými elektrónmi. Kladné protóny sú viazané v materiáli. Samozrejme, guľový kondenzátor sa dá nabiť aj opačným nábojom, teda odstrániť z neho elektróny, tak, že budú prevyšovať protóny, ale to je proti vyššie uvedenému princípu a vyžaduje nejakú externú silu. Pri vyšších napätiach, kde sa začínajú uplatňovať elektrostatické sily, už bežná elektrika uvažujúca len s elektrickým napätím prestáva platiť.

V pravdě encyklopedické znalosti, moje uznání!

Nedovedu si představit výrobu náboje třením o pryžový pás, to musí brzdit jak sviňa. Odvalování je, myslím, i výkonnější, třeba když se sloupne ochranná fólie z plexiskla, tak to je praskot!

Tady to má autor dost dobře prostudované, vysvětluje obě varianty. S automatickým překladem do češtiny je to docela srozumitelné.
https://www.youtube.com/watch?v=EsZQS2GOMQE