Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Máte nějaké zkušenosti s povrchovou úpravou viz nadpis? Měď jsem viděl cínovanou, možná niklovanou, ale zinkovanou teda ne. Jedná se o výrobky určené pro venkovní prostředí, které mají mít životnost minimálně dvacet let, a po roce už je povrch zčernalý. Přitom je u něj kritická elektrická vodivost. Dodavatel prý zkusí zlepšit technologii, ale nevím, jestli je tahle kombinace materiálů vůbec vhodná a nevím o tom, že by se někde jinde používala. Díky.

No, při styku zinku a mědi dochází k intenzivní elektrolytické korozi, takže tudy fakt ne...

Co je myšleno pod pojmem "vodivost povrchu"? Pokud kontaktní a na povětrnosti, pak asi jedině zlato, a to ještě kdoví jestli.

Jinak většina kovů (včetně mědi) je chráněna právě vznikem nějakých korozních zplodin (oxidy nebo jiné sloučeniny) na povrchu, které vytvoří vlastně něco jako bariérovou ochranu a koroze nepokračuje do hloubky.

https://www.ib.cvut.cz/doku.php?id=koroze:kdegradace

Med jsem viděl niklovanou, zlacenou, cinovanou, stribrenou, chromovanou. Zlato má jako mezivrstvu nikl, nebo nikl s paladiem. O zinkování mědi jsem neslyšel.

Oxidy niektorých kovov sú elektricky vodivé, napríklad titán, mangán, molybdén...

Meď so zinkom predsa tvorí zliatinu nazývanú mosadz.
https://sk.wikipedia.org/wiki/Mosadz

Životnost mědi a dvacet let ?? Pokud nejsou zvláštní podmínky , tak tě holá měď přežije .

samec píše:...
Meď so zinkom predsa tvorí zliatinu nazývanú mosadz.
...

Ano, jenže to je slitina, kde nemůže docházet k elektrolytické korozi jako u vrstev.

Lukas-Peca píše:Měď jsem viděl cínovanou, možná niklovanou, ale zinkovanou teda ne. ...

Lukáši - ne "možná", ale naopak dost často!
Ve fabrice se niklovaly všechny kartáčové držáky (mosazné), určené do tropů.
Taky se používá měď jako mezivrstva (na železo) např. pod chrom, či nikl.

Měď pozinkovat lze, viz obrázek. V suchém interiéru pak nejsou viditelné změny ani po deseti letech. Z hlediska rozdílů redoxních potenciálů se dvojice měď/zinek bude asi chovat podobně jako dvojice železo/zinek. Zinek je z té dvojice kovů vždy ten více vlevo v Beketovově řadě. Takže se bude přednostně oxidovat a druhý kov tím bude udržován v redukovaném stavu (podobně jako hořčíková anoda v bojleru). Pozinkování železa dává smysl, u mědi je její odolnost taková, že k tomu není důvod. Pokud má mít nejmenovaný předmět z původního dotazu zachovaný povrch bez oxidačních produktů, tak zinkování situaci zhorší.

Potvrdili jste to, co se mi povedlo dohledat. Vodivost není potřeba zajistit po nahodilém dotyku, ale je nutné, aby to po letmém odrbání ocelovým kartáčem a přišroubování k jiné kovové ploše dobře vodilo.

To je něco podobnýho, jako poželeznění měděného hrotu - opodstatnění to má snad jen v případě pájecích hrotů, protože železo se tolik nerozpouští v cínu

Lukas-Peca píše:... ale je nutné, aby to po letmém odrbání ocelovým kartáčem a přišroubování k jiné kovové ploše dobře vodilo.

No to ale zase bude vyžadovat, aby ten druhý (stykový) kov neměl elektrodový potenciál příliš daleko, jinak to zase vytvoří článek a bude to korodovat (pořád se držím toho umístění venku).

V hromosvodařině, klempířině atd. to dobře znají. Obecně se dá říct, že pro styk s mědí je nejlepší nerez (i třeba jako mezikus).

A celé to pak stejně ještě nasytit něčím ochranným, možná velmi řídký antikorozní vosk (Resistin či něco modernějšího). Zateče do příp. skulin a znemožní přístup jak vodě, tak plynům.

Holá měď venku za chvíli zčerná a pak zezelená. To už pár tahů ocelovým kartáčem nespraví.

Nerezový spojovací materiál je u daných prvků použit a kolem něj ten zinek sleze nejrychleji.

Hm, možná kdybychom věděli, o co přesněji jde, tak by mohly být rady lepší.

Řekněme, že to nelze šířit. Mně stačí informace, že tahle kombinace není vhodná.

Na DPS se používá pasivace mědi, je na to nějakej roztok, výsledek je lehce nahnědlá barva, ale žádný zelenání či černání. Ovšem nevím, jak se to chová elektricky a ve styku s vodou, samozřejmě při pájení se ta vrstvička naruší.