Gramofonové desky, gramofony a digitalizace zvuku z nich.
Moderátor: Moderátoři
Gramofonové desky, gramofony a digitalizace zvuku z nich.
Co mi kdo poradí na téma gramofon a jeho modernizace, a eventuální převod záznamu do PC (HW i SW, co je k danému účelu na trhu vhodnější atd.) k dalšímu zpracování, zatím používám NC 430, pre-amp ACTIDAMP Mk.II (Dudek - Sýkora 1993) a rád bych to trochu povýšil. Taky postřehy k přehrávání poškozených desek, fígle a pomůcky, používané dřív diskofily pro vylepšení kvality. Kontakty na firmy dodávající přenoskové vložky mám.
taky se tím zabývám a mám před dokončením článek o potlačení hluku gramofonu, tedy o přehrávání vinylu.Jak koukám, vybavení máš, že na něm není prakticky co vylepšovat, takže už půjde jen o to, dostat z desek co nejvíc.
Digitalizuju přes Nero vaweeditor, ale potlačení hluku dělám v EAC (ten umí digitalizovat taky, ale zoufale přitom zatěžuje procesor, zatímco Nero ho jen jemně šimrá pod bradičkou). I praskoty odstraňuju v EAC, ale ručně - ještě jsem nenašel hardware ani software, co by to zvládl bez pozorovatelného zkreslení automaticky.
Je fakt, že čím méně rušivých signálů z toho gramofonu poleze, tím méně je nutné do nahrávky zasahovat - a samozřejmě jí tak méně ublížím.
Digitalizuju přes Nero vaweeditor, ale potlačení hluku dělám v EAC (ten umí digitalizovat taky, ale zoufale přitom zatěžuje procesor, zatímco Nero ho jen jemně šimrá pod bradičkou). I praskoty odstraňuju v EAC, ale ručně - ještě jsem nenašel hardware ani software, co by to zvládl bez pozorovatelného zkreslení automaticky.
Je fakt, že čím méně rušivých signálů z toho gramofonu poleze, tím méně je nutné do nahrávky zasahovat - a samozřejmě jí tak méně ublížím.
Gramofony...
To je fajn, já vyčenichal v jednom modrým AR 2000 nebo 2001 odkaz na US časák a článek v něm z roku 1986, nechal jsem si ho ve Státní vědecký knihovně PHA okopírovat a jen podle toho článku už jsem zbastlil DPS, jenže teď visím na součástkách - jsou tam OZ typ RC 4136, což je sice 4xOZ, ale má jinak vývody , než třeba TL 084 nebo LM 324, a spousta 1% PET svitkových kondů, a to leze do peněz. Ve finále by to mělo samo vyklíčovávat lupance a praskance z přenášenýho nf signálu.
Titul i s názvem bych možná ještě někde našel, určitě bude v literatuře toho AR, byla to jakási "kuchařka", ale BACHA, text k tomu je nesmysl, ten editor to snad ani nečet anebo neumí anglicky, píše tam spoustu bludů. Zjistil jsem to, když jsem si ten okopírovanej originál překládal sám, protože se mi nezdály některý editorovy tvrzení o tom zapojení.
A kdo z nás ví něco o deskách z pravěku - o STANDARTKÁCH čili ŠELAKOVKÁCH a jejich 78otáčkách?
Titul i s názvem bych možná ještě někde našel, určitě bude v literatuře toho AR, byla to jakási "kuchařka", ale BACHA, text k tomu je nesmysl, ten editor to snad ani nečet anebo neumí anglicky, píše tam spoustu bludů. Zjistil jsem to, když jsem si ten okopírovanej originál překládal sám, protože se mi nezdály některý editorovy tvrzení o tom zapojení.
A kdo z nás ví něco o deskách z pravěku - o STANDARTKÁCH čili ŠELAKOVKÁCH a jejich 78otáčkách?
Já jsem snahu o automatické vyklíčování lupanců vzdal - každý je charakteristický trochu něčím jiným, v různém signálovém spektru je ho třeba maskovat jinak (a jinak dlouho), některý vyžaduje interpolaci místo sample and hold, takže to chce inteligentně vyhodnocovat, signál si zatím musí někde ve zpožďovacím vedení počkat...fakt je radši čistím ručně.
Taky u nás v jednom amáru vyšlo tohle zapojení, upravené na naše součástky, ale to už principem funkce slibovalo jen jednotné zeslabení lupanců. Úplně je odstranit taky neumí. Asi je to věc názoru, ale myslím, že jakékoli zařízení, které má víc, než 2 pouzdra IO, je zbytečně složité na tak hubený výsledek, jaký od něj můžu očekávat při vylepšování nf signálu.
Ten potlačovač hluku je tady na uploadu v Konstrukcích k zveřejnění jako hfiltr_SRR.zip
Šelakové desky jsem kupoval, když je vyprodávali po koruně a postavil jsem si na ně svůj první gramofon. Kde je tomu všemu konec. Ale zabýval se jimi jeden hifiklub v Praze. Ještě si tak vzpomenout na nějaký kontakt...
Taky u nás v jednom amáru vyšlo tohle zapojení, upravené na naše součástky, ale to už principem funkce slibovalo jen jednotné zeslabení lupanců. Úplně je odstranit taky neumí. Asi je to věc názoru, ale myslím, že jakékoli zařízení, které má víc, než 2 pouzdra IO, je zbytečně složité na tak hubený výsledek, jaký od něj můžu očekávat při vylepšování nf signálu.
Ten potlačovač hluku je tady na uploadu v Konstrukcích k zveřejnění jako hfiltr_SRR.zip
Šelakové desky jsem kupoval, když je vyprodávali po koruně a postavil jsem si na ně svůj první gramofon. Kde je tomu všemu konec. Ale zabýval se jimi jeden hifiklub v Praze. Ještě si tak vzpomenout na nějaký kontakt...
-
forbidden
- Příspěvky: 9442
- Registrován: 14 úno 2005, 00:00
- Bydliště: Brno (JN89GF)
- Kontaktovat uživatele:
Jen mala poznamecka. Ja nahravam do PC z analogoveho zdroje pres SW Adobe Audition (drive CoolEdit nez to Adobe koupila) a tam je filtr specialne urceny pro nahravky z gramofonu prave na to odstraneni lupancu. Sice jsem ho nezkousel, ale pouzivam bezne filtr k odstraneni sumu a ten predcil moje ocekavani. Treba to stoji za zkousku.
forbidden píše:Jen mala poznamecka. Ja nahravam do PC z analogoveho zdroje pres SW Adobe Audition (drive CoolEdit nez to Adobe koupila) a tam je filtr specialne urceny pro nahravky z gramofonu prave na to odstraneni lupancu. Sice jsem ho nezkousel, ale pouzivam bezne filtr k odstraneni sumu a ten predcil moje ocekavani. Treba to stoji za zkousku.
Muzu jen potvrdit, jedna se o kvalitni nastroj, kde staci oznacit misto se sumem a nasledne to odstrani z cele nahravky (vyklicuje to) . Jine deNoise filtry pracujou pouze tak, ze snizi sum pouze na uroven uzitecneho signalu, coz neni zcela dostatecne.
copak šum
šum lze odstraňovat i v Nero Waveeditoru, můžu si nastavit spektrum signálu, které projde, zatímco šum ne, můžu si nastavit třeba charakteristiku jako DNL nebo Dolby B a po troše laborování to chodí perfektně a na užitečném signálu se to rušivě nepodepíše. Můžu si od bílého šumu odpomoci oříznutím kmitočtů nad 15kHz a pak teprve použít potlačení šumu (je pak daleko účinnější) a výšky s citem obnovit synteticky (rebirth)...
Jen to odstranění lupanců v Neru dělá víc škody, než užitku. Navíc podle oscilogramu na některé z nich reaguje pozdě - lupanec tam nechá a udělá schod na průběhu za ním. Ale vím, jak vypadají, tak si wav přetáhnu do EAC, nechám je automaticky vyhledat a krokuji po nalezených úsecích. Dnes už podle průběhu rozeznám, jestli má smysl lupanec nahradit přímkovou spojnicí, nechat program vyhledat podobný průběh v nahrávce a jím to nahradit, nebo v tom úseku spustit jen vyhlazení.
Takže zatím jsem necítil potřebu platit za další software, ale asi by slušelo použít tutéž nahrávku, příslušně podrápanou, a pak porovnat, co se z ní povedlo v jakém software dostat.
Jen to odstranění lupanců v Neru dělá víc škody, než užitku. Navíc podle oscilogramu na některé z nich reaguje pozdě - lupanec tam nechá a udělá schod na průběhu za ním. Ale vím, jak vypadají, tak si wav přetáhnu do EAC, nechám je automaticky vyhledat a krokuji po nalezených úsecích. Dnes už podle průběhu rozeznám, jestli má smysl lupanec nahradit přímkovou spojnicí, nechat program vyhledat podobný průběh v nahrávce a jím to nahradit, nebo v tom úseku spustit jen vyhlazení.
Takže zatím jsem necítil potřebu platit za další software, ale asi by slušelo použít tutéž nahrávku, příslušně podrápanou, a pak porovnat, co se z ní povedlo v jakém software dostat.
Čau, kluci,
zase jednou jsem se utrh´ a jsem ON-LINE, koukám, že se nám to tady hezky zvrhlo na pokec o softwaru - no nic, já měl na mysli právě ten kousek řetězce, než audio začne chroupat A/D převodník, neboli co kdo děláme pro to, aby se na ten převodník dostával co nejkvalitnější signál i přes nejrůznější klády pod nohama, vrhané nám tam stářím desek a předchozím přehráváním. Někde jsem slyšel, že starou notně ohranou desku lze poměrně kvalitně přehrát, pokud ji polejeme destilkou s pár kapkama nějakýho myče nádobí, Jaru, Puru nebo podobně. Dokonce se už o tom tady na fóru někdo zmiňoval, jen tam kapal aviváž na prádlo. Co si o tom kdo myslíte? Používáte něco podobnýho?
A čím čistíte desky před přehrátím, nebo když je dostanete do ruky po pár pětiletkách, strávených někde na půdě nebo v garáži? Já čistím nejdřív pod hladinou v jarové vodě starším SOFT kartáčkem na zuby, okapat, opláchnout destilkou, usušit volně bez průvanu, ve svislé poloze, aby voda stekla a nanechala fleky kamene v drážkách. A před přehrátím se mi na vinyl osvědčil isopropanol nebo 🤐 - nastříkat nebo nakapat, ve směru drážek rozmatlat jemným vlasovým štětcem a ve stejným směru utřít starým hodně sepraným kapesníkem - nepouští chlupy. Absolutně jsem zavrhnul Antistatik ve spreji - na deskách mi to uělalo takovou divnou vrstvu a nabalovalo se to na hrot, takže už po 1 skladbě začal vyskakovat z drážky. Ale starý šelaky neriskuju vzít lihem, tam musím vystačit jen s vodou. Co si myslíte o možnosti čistit desky ultrazvukem - a jak by se taková čistička mohla uspořádat? Potápět celou desku a risknout odlepení etikety, nebo ji ponořit jako pilu - jen drážky, etiketu na suchu a nechat protáčet pod hladinu vždycky jen část? Inspirace - čištění brejlí ultrazvukem v optikách.
A další téma hovoru - 78 otáček a novější gramec, co s tím, když Vaše šasi neumí zrovna potřebné otáčky? Co předzesilovače - kupovaný nebo stavěný, součástky - volba mezi diskrétní tranzistorovou technikou a operákem, korekce pasivní nebo zpětnovazební - jakou jste kdo s čím udělal zkušenost?
zase jednou jsem se utrh´ a jsem ON-LINE, koukám, že se nám to tady hezky zvrhlo na pokec o softwaru - no nic, já měl na mysli právě ten kousek řetězce, než audio začne chroupat A/D převodník, neboli co kdo děláme pro to, aby se na ten převodník dostával co nejkvalitnější signál i přes nejrůznější klády pod nohama, vrhané nám tam stářím desek a předchozím přehráváním. Někde jsem slyšel, že starou notně ohranou desku lze poměrně kvalitně přehrát, pokud ji polejeme destilkou s pár kapkama nějakýho myče nádobí, Jaru, Puru nebo podobně. Dokonce se už o tom tady na fóru někdo zmiňoval, jen tam kapal aviváž na prádlo. Co si o tom kdo myslíte? Používáte něco podobnýho?
A čím čistíte desky před přehrátím, nebo když je dostanete do ruky po pár pětiletkách, strávených někde na půdě nebo v garáži? Já čistím nejdřív pod hladinou v jarové vodě starším SOFT kartáčkem na zuby, okapat, opláchnout destilkou, usušit volně bez průvanu, ve svislé poloze, aby voda stekla a nanechala fleky kamene v drážkách. A před přehrátím se mi na vinyl osvědčil isopropanol nebo 🤐 - nastříkat nebo nakapat, ve směru drážek rozmatlat jemným vlasovým štětcem a ve stejným směru utřít starým hodně sepraným kapesníkem - nepouští chlupy. Absolutně jsem zavrhnul Antistatik ve spreji - na deskách mi to uělalo takovou divnou vrstvu a nabalovalo se to na hrot, takže už po 1 skladbě začal vyskakovat z drážky. Ale starý šelaky neriskuju vzít lihem, tam musím vystačit jen s vodou. Co si myslíte o možnosti čistit desky ultrazvukem - a jak by se taková čistička mohla uspořádat? Potápět celou desku a risknout odlepení etikety, nebo ji ponořit jako pilu - jen drážky, etiketu na suchu a nechat protáčet pod hladinu vždycky jen část? Inspirace - čištění brejlí ultrazvukem v optikách.
A další téma hovoru - 78 otáček a novější gramec, co s tím, když Vaše šasi neumí zrovna potřebné otáčky? Co předzesilovače - kupovaný nebo stavěný, součástky - volba mezi diskrétní tranzistorovou technikou a operákem, korekce pasivní nebo zpětnovazební - jakou jste kdo s čím udělal zkušenost?
Jediná čistá metoda odstranění lupanců je dvojhmat Ctrl+X, když jsme předtím ten lupanec vyhledali, patřičně zvětšili a označili např. v Adobe Audition. Udělal jsem takhle desítky desek s Vysockým i Werichem, ale dnes už na to není čas...
Někde jsem četl odborný článek o tom, že největší chybou diskofila je, když vinyl namočí vodou. Dojde totiž k porušení molekulární struktury materiálu, takže deska zkřehne a rychleji se zničí třením hrotu v drážce. To jsem se ovšem dověděl až poté, co jsem jich hezkých pár umyl pod sprchou...
Takže ať si praskají, od toho jsou to LP! To kouzlo zvuku není v digitální čistotě signálu.
Někde jsem četl odborný článek o tom, že největší chybou diskofila je, když vinyl namočí vodou. Dojde totiž k porušení molekulární struktury materiálu, takže deska zkřehne a rychleji se zničí třením hrotu v drážce. To jsem se ovšem dověděl až poté, co jsem jich hezkých pár umyl pod sprchou...
Takže ať si praskají, od toho jsou to LP! To kouzlo zvuku není v digitální čistotě signálu.
No, jak se říká, všeho s mírou, ale kde má jeden ty Mirky furt brát, to už nikdo neporadí, že jo? No, a právě proto i toho praskotu je dost od samotnýho mechanickýho principu snímání. Jinak jsem trošičku hledal ve svém téměř metráček vážícím archívečku a našel jsem ten pramen, ze kterého jsem čerpal po odfláknuté "Kuchařce" v AR - B 2000. Kdo má chuť možnost, ať to zkusí najít a eventuálně posoudit. Ten časák je z Velký Západní Demokracie (rozuměj USA), jenuje se RADIO - ELECTRONICS, vycházel v Kalifornii, a tenhle konkrétní článek se jmenoval "CLICK and POP FILTER for Your STEREO", zplodil ho nějakej Joe Gorin a vyšel na pokračování v číslech 5 a 6 (květen - červen) v roce 1986. Já si to nechal ofotit ve Státní vědecké knihovně, www.stk.cz nebo foto@stk.cz, a pracoval jsem jen s tou kopií.
Já bych si dovolil samotný mechanický princip snímání jako příčinu praskání zcela vyloučit. Jelikož jsem to slyšel na vlastní uši, že kvalitní deska na kvalitní aparatuře nepraská a nešumí i při volume hóóódně doprava. No ale kdo má ty americký a japonský elpíčka kupovat, že, a stavět ty třicetikilový (v kg i Kč) šasi. Takže asi ten Adobe, dokud někdo nepostaví to chytrý udělátko, jak se o něm píše výše. To schema mám taky někde doma už pár roků, jenže jen schema s krátkým popisem činnosti, a podle toho bych to já dohromady nikdy nedal.
To je přesně ono, vyšlo to jako návod v jakési pofidérní "Elektronické kuchařce" a ten editor to ano nečet, protože jinak by tam nemoh naplivat tolik nesmyslů o RIAA korekci. Mně to nedalo a ten originál jsem si zběžně přečet i podrobně přeložil.
Co mě ale zarazilo, je ta Tvoje zmínka o křehnutí vinylu po namočení, vinyl už ze základního pohledu chemie je organická nepolární struktura, jeho řetězec je elektricky neutrální, jak by ho mohlo nějak napadat silně polární činidlo, jako je voda - tedy stará dobrá H2O??? Není to mejlka a nemělo se v tomto případě jednat o nějakou organickou sloučeninu, třeba zrovna o ten už výše několikrát zmiňovaný líh nebo izopropanol, neřkuli metyl??? Anebo nějaké jiné ODMAŠŤOVADLO, prostě něco, co má v molekule uhlík??? Tam bych to i byl ochotnej připustit, ale VODA???
Co vy na to, ostatní????????????????????????????????????????????
A mimochodem, v Japonsku někdo SKUTEČNĚ udělal snímací technologii na vinyl pomocí 3paprskovýho laseru - 1 hledá drážku a středí ty 2 další, který čtou P a L signály z boků drážky. Nevýhody to má 2, malou - je to citlivý na otřesy, takže v Japonsku si toho moc neužijou (www.earthquake.gov a další) a velkou - stojí to bratru 100 kilo, ale v doláčích, HIHIHI....
Co mě ale zarazilo, je ta Tvoje zmínka o křehnutí vinylu po namočení, vinyl už ze základního pohledu chemie je organická nepolární struktura, jeho řetězec je elektricky neutrální, jak by ho mohlo nějak napadat silně polární činidlo, jako je voda - tedy stará dobrá H2O??? Není to mejlka a nemělo se v tomto případě jednat o nějakou organickou sloučeninu, třeba zrovna o ten už výše několikrát zmiňovaný líh nebo izopropanol, neřkuli metyl??? Anebo nějaké jiné ODMAŠŤOVADLO, prostě něco, co má v molekule uhlík??? Tam bych to i byl ochotnej připustit, ale VODA???
Co vy na to, ostatní????????????????????????????????????????????
A mimochodem, v Japonsku někdo SKUTEČNĚ udělal snímací technologii na vinyl pomocí 3paprskovýho laseru - 1 hledá drážku a středí ty 2 další, který čtou P a L signály z boků drážky. Nevýhody to má 2, malou - je to citlivý na otřesy, takže v Japonsku si toho moc neužijou (www.earthquake.gov a další) a velkou - stojí to bratru 100 kilo, ale v doláčích, HIHIHI....
Až budu mít náladu, tak prohrabu šuplíky a ten článek o té vodě najdu.
Když jsem mluvil o přehrávání LP bez šumu a praskání, mluvil jsem o klasickém přehrávání hrotem, pokud to SKUTEČNĚ platilo této zmínce. Ovšem japonská technologie výroby LP je o něčem jiném, než evropská, což se odráží i v jejich ceně. Evropský výlisek za dejme tomu 400,- Kč, týž japonský za 1500-2000,- Kč, a to ne jen kvůli tomu, že je ze zámoří.
Když jsem mluvil o přehrávání LP bez šumu a praskání, mluvil jsem o klasickém přehrávání hrotem, pokud to SKUTEČNĚ platilo této zmínce. Ovšem japonská technologie výroby LP je o něčem jiném, než evropská, což se odráží i v jejich ceně. Evropský výlisek za dejme tomu 400,- Kč, týž japonský za 1500-2000,- Kč, a to ne jen kvůli tomu, že je ze zámoří.
Gramofony a digitalizace zvuku z nich.
Jen krátce, proto téma gramofony a desky vynechám. Budeš potřebovat kvalitní propojení gramo-PC a pokud možno co nejkratší. Kvalitní zvukovou kartu.
A nezapomeň vypnout lednici a podobný přístroje.
A nezapomeň vypnout lednici a podobný přístroje.
Co je podle Tebe krátký a kvalitní propojení? 1m dlouhá celooplétaná stereo šňůra s CINCH konektory tyhle kritéria doufám splňuje?
Dál - co je kvalitní zvuková karta? Na muziku mám absolutní HLUCH, takže jsem nemuzikant, ale doufám, že deska, která mi nasampluje aspoň 92k za sekundu, by to měla být. Ale o kvalitě A/D převodníků jaksi mnoho povědomostí nemám. Je mi jasný, na co narážíš - není chipset jako chipset. Kdo ví víc, podělte se o své zkušenosti - i co se týká kompatibility dané zvukovky nebo jejího osazení se základní deskou, s různým SW a podobně, nejen já, ale určitě dost lidí si z toho nějaké ponaučení vezme. A s tou lednicí máš 100% recht, kdo má doma plynokotel s automatikou nebo jen pitomý pokojový termostat ví, o čem je řeč, jenže v paneláku můžeš mít vyřazenou veškerou elektriku v bytě - a u souseda Ti někdo zazvoní. A můžeš začít natahovat znovu. Spíš věřím v DOBRÝ stínění, DOBRÝ zemnění a DOBRÝ síťový filtry - a užitečný signál tahat na co nejnižší možný impedanci.
Dál - co je kvalitní zvuková karta? Na muziku mám absolutní HLUCH, takže jsem nemuzikant, ale doufám, že deska, která mi nasampluje aspoň 92k za sekundu, by to měla být. Ale o kvalitě A/D převodníků jaksi mnoho povědomostí nemám. Je mi jasný, na co narážíš - není chipset jako chipset. Kdo ví víc, podělte se o své zkušenosti - i co se týká kompatibility dané zvukovky nebo jejího osazení se základní deskou, s různým SW a podobně, nejen já, ale určitě dost lidí si z toho nějaké ponaučení vezme. A s tou lednicí máš 100% recht, kdo má doma plynokotel s automatikou nebo jen pitomý pokojový termostat ví, o čem je řeč, jenže v paneláku můžeš mít vyřazenou veškerou elektriku v bytě - a u souseda Ti někdo zazvoní. A můžeš začít natahovat znovu. Spíš věřím v DOBRÝ stínění, DOBRÝ zemnění a DOBRÝ síťový filtry - a užitečný signál tahat na co nejnižší možný impedanci.