Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

zdravim, jen dotaz ciste teoreticky je lepsi pouzit zapojeni s npn nebo pnp tranzistorem? diky za pripadne reakce

Osobně bych použil druhý obrázek, tj. dva NPN tranzistory. Tam je zátěž v obvodu zapojena na "emitorový" sledovač , který má napěťové zesílení cca 1, kdežto u horního obrázku ( NPN+PNP) je zátěž v kolektoru zesilovače a napěťové zesílení bude velké . To by nevadilo, pokud bude zátěž reálná . Pokud ne , obával bych se problémů se stabilitou - kmitání, překmity .
Ne že by se emitorový sledovač s komplexní zátěží nedokázal rozkmitat , na vf je to docela běžný problém, ale lze jej vyřešit vhodným odporem v bázi
budiče či zde nějakými "zatloukacími" kondy. Ale je to jen názor, možná má někdo po ruce jinou úvahu .... .

V tomto případě je to vcelku jedno, ale všeobecně je vhodnější používat NPN tranzistory.
Křemíkové NPN tranzistory jsou technologicky jednodušší na výrobu, proto se jich vyrábí nesrovnatelně více typů a mají i lepší parametry.

Asi výhodnější bude použít jednu součástku např. TSR 1-24120. Ty kondíky C1 a C2 tam můžeš nechat.

Výkonový PNP jsem kdysi používal jen když jsem potřeboval posílit proudově lineární stabilizátory řady 78xx. U obvodů se zenerkou nebo podobně tak nějaké KD... NPN.

Ten stabilizátor s PNP tranzistorem bude mít jednu drobnou výhodu - více se bude blížit "Low-drop", tedy že bude fungovat i když se vstupní napětí bude blížit výstupnímu.

Ale v konkrétním případě podle zadání to není třeba zohledňovat, takže spíše to s NPN tranzistory.

I když bych možná přemýšlel o chlazení, účinnosti a přemýšlel bych o nějakém spínaném stabilizátoru

Tohle zapojení jde skutečně užitečně rozkmitat prakticky se stejnýma součátkama + tlumivkou a diodou.

Vzal jsem to narychlo foťákem, lítám tady s ním celý odpoledne, odkaz na zdroj/AR je v popisu, jen to není 2022, ale 2002. Takže 01/2002. Tohle AR je jedno z posledních, co jsem ještě nevyhodil.

Ja si s obema zapojenimi tak zkusmo hral a ruzne promeroval a je pravda ze zapojeni s pnp tranzistorem vykazalo v par pripadeech nestabilitu az doslo k prorazeni PNP BD140 jako buzeni tam bylo KFY34 na tom se roztavil ten cinovy povlak napozdru ale prezilo to... i TL 431 odesla. situace nastala kdyz to bylo napajeno na hranici napajeciho napeti toho tl tedy 34 voltu myslim ze katalog udava 36 ale bylo to se zdroje takze napeti bylo konstantni.
NPN zapojeni nic takoveho nevykazovalo takze diky za podmetne reakce jen potvrdilo moji ze je to mnojem stabilnejsi.

ZdenekHQ píše:Tohle zapojení jde skutečně užitečně rozkmitat prakticky se stejnýma součátkama + tlumivkou a diodou.

Vzal jsem to narychlo foťákem, lítám tady s ním celý odpoledne, odkaz na zdroj/AR je v popisu, jen to není 2022, ale 2002. Takže 01/2002. Tohle AR je jedno z posledních, co jsem ještě nevyhodil.

Jezisi to je slozite jako prase... proc tak moc?

Protože to autor moc prožíval.

oscilos píše:
Jezisi to je slozite jako prase... proc tak moc?

Pretože to je spínaný a nie lineár, ako ten tvoj. Niečo podobné sa dá urobiť aj s 7805 (12...)

Jaky ma vlastne vyznam v dnesni dobe lepit stabilizatory z diskretnich soucastek kdyz se vyrabi tisice typu obvodu s mnohem lepsimi parametry, velikosti, tepelnymi, nadproudovymi ochranami apod.?

Protože v zadání je jen čistě teoretický dotaz.

A proc si trochu nepohrat kdyz venku prsi... 😉 treba se clovek leccemu priuci. To nikdy neni na skodu

No já byl venku 5 minut, boty mokrý, nohavice mokrý, ale hlavně co krok, to šnek či dva... Sorry za OT.