Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

jak se projeví v TV zvuku? mám na mysli wide obvod populární
v 80.letech min.století u kazetových rádiojezevčíků, vhodný návod je
u Bozděcha (Stavba doplňků...) na str 131 neposlouchám vícekanálová
zvěrstva dolby apod. jen "klasické" stereo z VHS a dvd.

Nejspíše jako "prosotorový" zvuk....

Wide je otočení polarity jednoho reproduktoru. Potom nenajdeš střed ve stereo ale zvuk se rozlejzá do stran.

Ve wide mají často zvuk filmy na Paramount Networku. Nemusí to být samozřejmě Bozděchovo wide, tak nějak zní i analogové kódování pro 5.1, které počítá se středovým reproduktorem, někdy i jako by tam pustili jen zadní kanály. Asi to dělá nějaký Networ už před digitálním kódováním, protože je jedno, zda si vyberu zvuk v AAC nebo PCM. Rozdíl neslyšet.
Zvuk je tak zNetwořený, že slovu uprostřed není rozumět, je tiché a utopené v hluku pozadí, případně ve scénické hudbě, zato hudba a efekty vydouvají okna.
Opravdu milé v paneláku někde po desáté večerní. A ze sluchátek rychle začne bolet hlava, protože monofonní signál se tahá o uši...

U externího zesilovače a externích repro umístěných podle známých pouček pro poslech ve stereu je obvod wide zbytečný, i když právě v externím zesilovači by jeho přidání bylo nejsnadnější..

Okolo frekvence 1kHz to posouvá fázi do druhého repro.
V jednom článu v AR se to jmenovalo stereofonní simulátor a byly tam tuším dva MA1458.
Kdysi jsem to zapojil a fungovalo to.

Osová vzdálenost repráků mého CRT TV je asi 40 cm no a to bych musel sedět na podlaze ve vrcholu rovnostranného trojúhelníku jak zní standartní poučka stereo proto úvaha o wide (vlajkový stroj Tesla Diamant měl taky, vypínatelný)
Jo ten Bozděchův je plynule regulovatelný: mono-stereo-wide (potenciometrem)

samponek píše:Okolo frekvence 1kHz to posouvá fázi do druhého repro...

To je ale něco jiného, než wide. Ten jen vzájemně odečítá část amplitudy fázově shodných signálů v obou kanálech navzájem. Buď v celém pásmu, nebo jen části podstatné pro stereofonní lokalizaci, t.j. nepůsobí v hloubkách do asi 200Hz, případně i ve výškách nad 7kHz.
A, Kono, tobě nezbude, než vyvést z televize zvuk na vnější zesilovač (buď ze sluchátkového výstupu, nebo přes D/A převodník, ať už TOS-link nebo SPDIF) a pouštět zvuk přes bedny dál od televize. A bude to pořád lepší zvuk, než z těch repráčků v televizi.

Nevím, mě to WIDE přišlo děsně nepříjemný na poslech. Naštěstí to šlo vypnout. Zvýrazňovalo to šum a různé vady.
Panasonic RX-D55 to má taky, akorát se to jmenuje jinak - nejspíš to "Sound Virtulizer". Když to bylo puštěno během přehrávání MP3, tak to zvýraznilo nedokonalosti

Já jsem nikdy pořádně nepochopil ani smysl prostorového zvuku u některých filmů. Auto přejede z levé strany obrazovky na pravou, ale zvuk začne dva metry vlevo od obrazovky a skončí dva metry vpravo. Jinými slovy ozývá se odjinud než kde ho vidím.

Naopak na muziku mám u televize regulérní repráky a zesilovač. Poslouchat AC-DC na šišláky s rozšířenou bází, to by mi rupla cévka.

Wide - tenhle efekt jsem poprvé potkal u kazeťáků Diamant/Safír.
Původně jsem měl Diamanta, tam to fungovalo docela příjemně, zvuk byl opravdu jaksi prostorový.
Později jsem měl Safíra, tam to už za nic nestálo.

Kdysi jsem pak porovnával zapojení - u Diamantu to propojovalo emitory předzesilovacího stupně.
U Safíru už bylo realizováno zapojení podobé tomu, co sem dal Hill (chyběly zde předzseilovací stupně) - propojily se přes odpory invertující vstupy koncáků.
Jestli ten můj pocit o lepším zvuku u Diamantu souvisel s tím, jak byl tento obvod zapojený, to už asi nezjistím, ale taky v tom mohly mít prsty ty repráky od Tonsilu, které se používaly v Safírech (a za nic nestály). Tesly v Diamantu měly podstatně lepší zvuk, hlavně na nízkých kmitočtech.

Někdy je lepší hezký mono, než ošklivý stereo...

Pravda. Kdyby na to aspoň slyšeli výrobci... Ještě celkem nedávno to uměli.

Do přelomu tisíciletí bylo "nucené mono" u audiotechniky zcela běžným standardem. Stálo to jen jeden přepínač (nebo jednu polohu přepínače) navíc. A to pro všechny zdroje signálu, nejen pro rádio zablokováním stereodekodéru, což bylo běžné u jezevčíků a walkmanů.
Videorekordéry, některé DVD přehrávače i televize dovolovaly volit stereo, jeden ze zvukových doprovodů i mono.

Ty různé "vylepšovací funkce" zvuku v televizích častěji škodí, než slouží, ty různé surroundy, spatiály a podobně nazvané funkce vypadají líp v prospektu, než na poslech. Ale v prospektu je o nějaký ten řádek víc.

Děkuji všem za všechny podněty, ani jsem nečekal takový zájem o více-méně
překonaný způsob / systém reprodukce. Zatím to vypadá na pajc obvodu
wide Tesla K203 diamant a pak se uvidí (tedy: uslyší).

WIDE bylo vylepšení především pro ty přenosné stereo přístroje, které měly reproduktory tak blízko sebe, že pokud člověk neměl hlavu přilepenou přímo u něj, tak to vlastně bylo mono. Tímto invertujícím "kouzlem" se to stereofoní mono alespoň trochu pocitově přiblížilo stereu.

Jardo, pokud ještě dneska spíš omylem dostanu na stůl nějaký vajíčko nebo jezevčíka a jen trochu vysazuje poťák nebo přepínač, okamžitě v zájmu eliminace dropů proklemuju na vstupu koncáku oba kanály. Ještě nikdo nikdy nepřišel s tím, že to není stereo. A jako bonus mají na VKV méně šumu, pokud si náhodou přepnou do stereo.