Astabil 7555 s velkou nesymetrií střídy

[Celeron]

Potřebuju do oblbování vypínání displeje v digitálním odměřování generovat pulzy dlouhý pár desítek milisekund ale jen jednou za 30-60 sekund. Musá to tak být, jinak nefunguje matice tlačítek.
Je tam málo místa, pouze 3V napájení a je potřeba co nejnižší příkon, napájení CR2032.
Ideální by byl astabil 7555, chodí už od 2V a skoro nic nežere. Jenže mě moc nenapadá, jak u něj udělat tu střídu 1:100 nebo podobně.
Zkoušel jsem zapojení na generování PWM signálu s antiparalelníma diodama a trimrem mezi nohou vybíjení a prahem a u něj se na takovej poměr střídy nedostanu, navíc i se shottky diodama je 3V napájení málo.
Matně si pamatuju, že nějaká finta na tohle byla popsaná v knížce Konstrukce s 555, (nebo tak nějak) co kdysi vyšla v BEN. Měl jsem ji, asi si jí někdo půjčil bez navrátila. Nemáte ji prosím náhodou někdo při ruce a nekoukl by jste se?
Díky!

[Cowley]

Toto?

[JirkaZ]

To v příloze (v CMOS verzi) a invertor na výstupu (pokud potřebuješ aktivní H) nevyhovuje?

[JirkaZ]

Nebo tam dej malinký MCU, budeš potřebovat jen ten a jeden blokovací kondík (např. PIC10F200 nebo nějaký ATtiny)

Jo, je ironie, že zrovna já doporučuju MCU (když se jim vyhýbám jako čert kříži), ale fór je v tom, že na takhle jednoduché věci si to lze dobře "osahat", přičemž lze použít nějaký vyšší programovací jazyk.

Třeba free Great Cow Basic (pro oba typy) nebo Arduino IDE (pro ATtiny).

[petrfilipi]

Malé MCU můžeš i uspávat (a probouzet na přerušení od doběhnutí časovače) a pak nebude "žrát" fakt skoro nic.
A ty časy můžeš mít opravdu prakticky jakékoli.

PF

[PotPalo]

Notebook je plný malých IO so skoro nulovou spotrebou. Napriek tomu vypnutý notebook vycucne batériu do niekoľkých týždňov. Vypínanie by som rozhodne riešil odpojením napájania.

Pri riešení s 555 by som ako C1 použil zvitkový alebo keramický kondenzátor (alebo niekoľko paralelne) a podľa neho dopasoval odpory. Elektrolyt by časom zmenil hodnotu a celé sa to mohlo posunúť kamsi mimo. Tá stránka pre výpočet hodnôt je tu: https://ohmslawcalculator.com/555-astable-calculator

[Standa33]

Zapojení NE555 pro velký rozsah střídy:

[PotPalo]

Keď sa do tohoto https://ohmslawcalculator.com/555-astable-calculator zadajú tieto hodnoty:
C = 9400 nF (2x 4,7 uF paralelne, alebo rovno 10 uF)
R1 = 4700 k
R2 = 3300

tak perióda bude cca 31 sekúnd a Time Low (T0) cca 21 ms.

[breta1]

Jde to i s jedním 74HC132 a pouze se dvěma R a dvěma C.
Jedno hradlo (R1 C1) jako astabil (T=30-60s), dvě hradla (R2 C2) jako monostabil (T=10ms) a zbylé hradlo je možné ještě použít případně na inverzi výstupu.

[termit256]

Na tohle se 555 naprosto nehodi ani v te cmos verzi, je to proste obvod poplatny dobe sveho vzniku (nechci psat primo vykopavka at se milovnici obsolete zas necerti) . Pokud to napajis z baterie, musis primarne hledat reseni s co nejnizsi spotrebou. 7555 bere kolem 80uA coz je nekolikanasobek spotreby celeho bazmeku.

Pokud se ti nechce programovat nejaky mcu s ultra nizkou spotrebou treba jako PIC24F04KA201 ktery v rezimu se zapnutym WDT zere jen 0,4uA, mrknul bych se po modernich casovacich s nizkou spotrebou. Namatkou napriklad TPL5111 je casovac 100ms az 7200s se spotrebu jen kolem 30nA. Ten kratky pulz bych zkusil resit pomoci maleho kondiku v serii, pripadne propojit vystup pres kondik na vstup DONE ktery ukonci pulz apod. Mozna bude stacit jen takhle "brnknout" na nekterou z plosek toho tlacitka na sestupne nebo vzestupne hrane a nebudes je ani muset spojovat navzajem spinacim prvkem. Chce to vyzkouset. Prinejhorsim tam ty obvody das dva a bude to 100% fungovat tak jak pozadujes. Jestli to bude brat 30 nebo 60nA je uz vzhledem k vlastni spotrebe toho odmerovani jedno.

Taky bys mohl zkusit dat tam jen mosfet ktery by v pripade vypnuti odmerovani sepnul to zapinaci tlacitko. Pokud uvnitr najdes pristupne napeti ktere se meni pri vypnuti. Takze by ti to jen jednou za par minut bliklo. Ale nevim jestli mas provedeni ktere je schone merit i ve vyplem stavu. Nektere to umi, jine ne.

[JirkaZ]

Jo jo, hlavně si Celerone vyber něco, co samozřejmě nemáš ani v šuplíku, ani to nemají v normální drogerii a je to co možná nejnovější a nejexotičtější.

Ideální bude, když to pak výrobce za pár týdnů či měsíců přestane dělat a o něco později se bude tvářit, že to vůbec nezná.

Realizovaný obvod pak později snadno kdykoliv opravíš, když bude potřeba.

Teď vážně: osobně bych asi použil to řešení se Schmittovými obvody. Když budeš volit dostatečně velké odpory (pozor pak na svodové proudy DPS, kondenzátorů atd., ideální bude to celé zalít), tak by ses měl se spotřebou dostat opravdu nízko.

74HC132 má klidový proud při 6 V (!) a teplotě mezi -55 až +25 stupni C max. 2 uA na celé pouzdro, čili reálně to bude méně (ale zase něco přibyde ztrátou na těch funkčních odporech).

CR2032 má typickou kapacitu 210 mAh, což prezentuje dobu provozu víc než 100.000 hod., neboli přes 11 let.

[termit256]

Jasne, schmittovy obvody s odberem v radech nA ma v supliku kazdej a koupis je i ve vesnicke drogerii
Zminovany TPL5111 neni zadna exotika (pro nektere mozna jo), ale je to siroce pouzivany obvod v moderni technice. Pouziva se v bateriove napajenych aplikacich kde z nejakeho duvodu nemuzes pouzit mcu s nizkou spotrebou, nebo je spotreba ve sleepu v radech stovek nA prilis velka. Ma ho kazdy normalni distributor skladem. Obvod proste jednou za cas probudi MCU ktery udela co potrebuje a spacha sebevrazdu vypnutim napajeni.
https://cz.farnell.com/c/polovodice-io/ ... sults=true
https://cz.mouser.com/c/?q=TPL5111
dokunce i Cinani ho vedou
https://www.lcsc.com/product-detail/Tim ... 70554.html

[Celeron]

Cowley: Ten první nevyhovuje, malej rozsah, druhej by šel ale až na 5 a více voltíků. Já mám jen 3V. Problém dělá dioda.
Standa: to je přesně ono zapojení s BF245. Ale naráží to na problém, že je nemám a v SMD se asi nikdy nedělal. SMD ekvivalent byl BF545 ale ten už taky je problém sehnat. A potřebuju jich minimálně 8 ks.
Termit: hned na začátku padla volba na SMD 7555 protože jich tady mám celou štangli 20 ks. Takže za den můžu mít těch 8 ks odměřování ubastlenejch a nebudu čekat měsíc než to někdo dodá.
Spotřeba 80uA není žádnej problém, v těch Unimax odměřováních mám totalní vypínání odpojením batérky v době kdy se na mašinkách nedělá. Měnit každých půl roku 10 - 16 ks CR2032 je malinko neekonomický.
Dík všem, co jste sem dali odkaz na kalkulátor. Já jsem čuměl na nomogramy astabilu 555 ve stejným zapojení R-R-C, co byly v AR-B 5/94 a tam to vycházelo se střídou pro mě nepoužitelně.
Dávat tam MCU je asi pěst na voko. Na PIC nejsem zařízenej a i když se mi do Arduino IDE povedlo dostat podporu ATtiny85 a spol tak nevím, jak do něj natlačit zavaděč či ho napíct napřímo. Když natáhnu Arduino ISP z Příkladů z IDE tak mi to při kompilaci hází mraky chyb.
A ani tohle mi moc nepomáhá.

[termit256]

No, vzhledem k tomu ze to odmerovani zere cca 15uA (aspon to co mam doma ja) mi prijde 80uA na zminene zapojeni docela dost. Jinymi slovy pouzitim 7555 zkratis zivotnost baterie na 20% stavajici doby.

[JirkaZ]

... i když se mi do Arduino IDE povedlo dostat podporu ATtiny85 a spol tak nevím, jak do něj natlačit zavaděč či ho napíct napřímo.

Jednoduše. Prostě v Arduino IDE vygeneruješ *.hex a ten do MCU vypálíš vhodným programátorem. Zavaděč vůbec nepotřebuješ.

Já osobně mám Asix Presto a TL866 II Plus, takže je to triviální, ale umějí to i poměrně jednoúčelové věci typu USBasp (viz).

No a USBasp stojí něco přes kilo (v tuzemsku)...

Edit: teď koukám, že dokonce v tom odkázaném dokumentu USBasp obsluhují přímo z Arduino IDE, takže je to ještě jednodušší (pokud jsem to při letmém prohlížení dobře pochopil)...