Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

pánové, dovedete někdo přepočítat / nebo alespoň dát odkaz na nějaký relevantně srozumitelný zdroj výpočtu /3f motor z 50Hz na 400Hz. Zajímalo by mě jak se změní výkom motoru a počet závitů na statoru při změně freknece. Vím že například asynchronní generátory v letadlech měli výkom 3kW a byly to nesrovnatelně menčí kočičky než genrátory stejného výkonu na 50Hz. Takže podle mého názoru na tom musí být stejně i motory.

Tak určitě už jenom z toho důvodu, že synchronní otáčky leteckýho kmitočtu jsou ne 3000RPM, ale rovnou 24 000RPM ... To je jako když bys srovnával litrovej trojhrnek od koncernu s výkonem 55kW (maximální otáčky 6000-6500RPM elektronicky omezený) - a vedle něj postavil litrovou japonskou motorku VZZZZZ VZZZZ s maximálníma točkama na 13 000 - 15 000RPM ....
Ale myslím si střeleno jen tak baj voko od boku, že tam bude určitej problém s magnetickým obvodem, přeci jen plechy do 50Hz motoru mají nejspíš jinou hysterezní křivku a magnetizační práci jinou, než 400Hz verze ...

Barbucha54 píše:...3f motor z 50Hz na 400Hz...

Nerozumím tomu, tak se jen zeptám:
Čím ten motor chceš napájet a co s ním chceš pohánět?

Ahoj. Viděl jsem nějaký stolařský nástroj - snad to byla ohraňovačka, nebo co, která měla taky asynchronní motor s pracovní frekvencí 200HZ.
ovšem 400Hz je už dost vysoká frekvence na asynchronní motor. Jestli by už nebylo lepší použití nějakýho BLDC motoru. Běžný motor na takovou frekvenci nemá ani optimalizovaný plechy. A to jak na rotoru, tak na statoru.

Menší asynchronní motor má smysl používat ve spojení s frekvenčním měničem do cca 200Hz. Přepojuje se pak na nižší napětí. To jest pokud frekvenčák dává 3x400V, vinutí se zapojí na 3x230 a frekvence by neměla spadnout pod cca 100Hz. A nemělo by se to dělat bez provedených zkoušek a měření (proudy, oteplení, nastavení závislosti U/f atd) Motor tak ovšem sice dá i vyšší výkon, ale za cenu rychlejšího opotřebení, občas se roztrhne chladící vrtule, pokud není dokonale vyvážený rotor, dělá to psí kusy atd.
Asynchronní motory od několika kW výš už se tak používat nedají. 22kW ještě občas točíme při standardním zapojení až do 75Hz, při dobrém chlazení pak dají kolem 30kW. Musí to ale snést převodovka (výkonově, otáčkami, chlazením). A ještě větší pak už jen do 60Hz. Víc ne.
A platí to pro čtyř- a vícepólové motory. U dvoupólového bych si to moc nelajsnul (dostal by ses na nesmyslné a nebezpečné otáčky).
Summa sumárum se na vyšší frekvence nad cca 80Hz mají používat motory synchronní. Většina frekvenčáků je dovede řídit taky, a většinou právě do těch 400Hz. Ty motory pak mají velikost a váhu ve zlomcích stejně výkonného asynchronního motoru, ale musejí být chlazené kapalinovým okruhem.

Jo dříve byly takové průmyslové ruční brusky . Honilo je soustrojí elmotorgenerátor právě těch 400Hz . Asi to vzali z toho letectva . V roce 90 se to ještě točilo . Však používáš plechy na zesy do 20kHz , tak co .

BOBOBO píše:... Však používáš plechy na zesy do 20kHz , tak co .

Bobši, nesnaž se nám tady sugerovat takovou pýčovinu, že plechy na asynchronní (a synchronní) elektromotory konstruovaný pro 50Hz napájení jsou materiálově totožný s plechama, používanýma na výstupní trafáky elkovejch zesilovačů...

Pako jako ty to nechápe . Toť vsjo .

Samozřejmě, v truhlářských frézkách (hlavně kopírovacích a gravírovacích) se používají špindlové motory přímo konstruované na 300 Hz, t.j. sklíčidlo na frézu je přímo na hřídeli motoru, ty motory byly asynchronní, měly měděnou kotvu, příkon do 750 W až 4 kW, kolem 17 tis.ot./min, rozměrově i hmotností byly sotva poloviční ve srovnání s motory na 50 Hz stejného výkonu. Tehdy byly napájené po jednom až čtyřech (podle příkonu) z rotačního měniče 50/300 Hz, 4,5 kVA.
Dnes se dají napájet z příslušného polovodičového měniče a dělají se stále, koukni například na Vevor.

EKKAR píše: že plechy na asynchronní (a synchronní) elektromotory konstruovaný pro 50Hz napájení jsou materiálově totožný s plechama, používanýma na výstupní trafáky elkovejch zesilovačů...

Karle, není to tak. Modelářský stříďáky oběžky od fy PJP Josefov byly motaný na plechách komutátorovejch 50 Hz motorů z MEZu Náchod. A modelářský regulátory do nich perou trojfáz modulovanej 8 kHz. Motor velikosti tenisáku měl přes 2 kW.

Je doufám všem jasný, že asynchronní motor "velkého výkonu v malém těle" na 300Hz nevznikne převinutím standardního motoru...?
Tak nějak totiž zněl dotaz.

pánové, dovedete někdo přepočítat / nebo alespoň dát odkaz na nějaký relevantně srozumitelný zdroj výpočtu /3f motor z 50Hz na 400Hz.

str. 60 https://user.unob.cz/biolek/vyukaVA/skr ... 3637II.pdf
podle toho pro 400 Hz je třeba 0,354x menší jádro než pro 50 Hz, při předpokladu stejných ostatních konstant. Nebo obráceně, stejné jádro přenese 2,83x vyšší výkon.

Celeron - Jenomže rotorovýma cívkama komutátorovýho motorku jde o hodně víc, než 50Hz, takže ty plechy jsou na to optimalizovaný - ovšem u asynchronního motoru se počítá max se síťovým kmitočtem a jinak skluzová frekvence je nižší. U té ohraňovačky asynchronní motor poháněl přímo frézu, která obrušovala nalepenou hranu. Motorek byl malý, ale hodně dlouhý a někde tam v ovládací skříni byl pro něj nejspíš nějaký frekvenční měnič. Novější ohraňovačka měla normální frézku s komutátorovým motorkem zašroubovanou v držáku - skoro šla vymontovat a použít samostatně.
- Do Bymek a starých B-ček dáváme na místo uhlíkových motorů pro ventilátor topení asynchronní motory s měničem (dělala to Brama, nebo Di-Elcom) a ty mají frekvenci kolem 105Hz (nevím proč tak divná frekvence, když točky jsou kolem 1500)

Dotaz zněl , jak změnit vzorec . No místo 50 tam dáš 400 . A musíš začít používat poučky pro šíření magpole v kmitočtu 400Hz vůči 50Hz . Toť vsjo .