Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Dnes jsem projížděl okolo vojenské základny se známým vojenským radarem kterému říkáme kopací míč. Jenže cca půl kilometru skoro v ose proti radaru mi VW hlásí "Front asistent nedostupný". Neboli nefunkční čelní radar v autě. Hláška po cca 2 sec zmizela. To se mi stalo pouze dvakrát ale vždy jen za hustého sněžení. Mám podezření, že radar v autě byl zaslepený něčím silnějším. Je to možné?

Možný to je a nic s tím nezmůžeš, protože vojáci a jejich priorita před tebou jako civilem. Ani nemusejí vysílat na shodným kmitočtu, jen ti výkonem v nějakým parazitním bočním laloku vyzařovacího diagramu oslepí tvůj radarovej senzor = není to trvalý, není to furt na stejným místě, jediný co můžeš učunit je upozornit je na únikovej vf lalok popsáním přesnýho místa a času, kdy a kde se ti to stalo.

Míro, chceš do SZ kontakt na civila co tam slouží? Tedy pokud je to ten kopačák 8 km daleko od N.B.

Kde je ten radar, vy tajnůstkáři? Dneska už se to může říkat.

Zdroj: Aktuálně.cz (2007), Velký fotbalový míč

Radar u obce Nepolisy stojí v těsné blízkosti silnice číslo 327 mezi Chlumcem nad Cidlinou a Novým Bydžovem.

Je tam tento radar.

V autě radar nemám (je ještě z normálních dob), takže interakce se konat nebude, ani kdybych tam zajel.

Možná budou s frekvencí toho folkswágňáckýho dělat větší fóry, než vojáci... Edit: našel jsem (samozřejmě neoficiálně), že v autě by to mělo být 24 a/nebo 77 GHz.

Čili frekvenčně úplně jinde, ale viz výše, co píše Ekkar a k tomu TTD toho z Nepolis (zejména výkon).

mi-ro píše:...To se mi stalo pouze dvakrát ale vždy jen za hustého sněžení. Mám podezření, že radar v autě byl zaslepený něčím silnějším. Je to možné?

Možné to určitě je. Na dešti nebo sněžení se směrový paprsek radaru rozptýlí. Asi jako když svítí směrový reflektor do mlhy. I ta maličká část výkonu může zahltit a zblbnout radar v autě. Silnice je blízko. Kmitočty mohou být různé, ale k zahlcení to stačí.

Můj přední radar(nebo co to tam je) v autě blbne sám od sebe i bez radaru. Indikuje neexistující překážku asi v 8 případech z deseti varování. Je to jen zdroj stresu a ne pomoc. Jestli ti nefunguje 2 vteřiny, budeš muset 2 vteřiny odřídit bez asistenta. To není nic proti tobě, to je výpad proti většině zbytečných asistentů, které člověka akorát vyděsí a nebo se ozvou až potom, co řidič už dávno musel reagovat sám.

Brácha tohodle taliánskýho kopačáku je taky u Sokolnice u Brna.
Slyšel jsem, že při jízdě kolem toho nepoliskýho kopačáku některý ranný škůdky nabitý elektronikou dělaly psí kusy.
Jinak 200m na východ od kopačáku stála za bolševika ruská radarová kráva, typ jsem už zapoměl. Ten když se vrtěl, tak u nás 8 km daleko běhaly linky po obrazovce na VHF kanálech přesně v rytmu otáček.
Na takových rampách tam stála ještě P37 a jestě jedna mrcha co kejvala anténou nahoru a dolů.

Celeron: pravděpodobě P14, krycím názvem Hačava, cca polovina 80. let.

Jo, to je asi on. Akorát nevím jestli to nebyla "zubatá" varianta O14.

Celeron píše:...
Jinak 200m na východ od kopačáku stála za bolševika ruská radarová kráva, typ jsem už zapoměl. Ten když se vrtěl, tak u nás 8 km daleko běhaly linky po obrazovce na VHF kanálech přesně v rytmu otáček.
Na takových rampách tam stála ještě P37 a jestě jedna mrcha co kejvala anténou nahoru a dolů.

Vejškoměr, já ho znal jako ASP-15(M). Je azimutálně synchronizovanej s přehledovým radarem a vysílá impulsy s přibližně 10x-100x vyšším opakovacím kmitočtem tak, aby během toho jednoho kyvu nahoru-dolů vyslal minimálně 10 periodickejch "burstů". Vyhodnocuje se samozřejmě síla odraženýho pulsu a fázová poloha maxima vůči náklonu antény = směrovej úhel maximálního odrazu od horizontály = v podstatě úhlová vejška zaměřenýho cíle nad horizontem. Připojenej počítač pak z dálky cíle detekovaný přehledovým radarem a tohohle zjištěnýho vejškovýho úhlu v podstatě tou nejjednodušší triangulační metodou spočítá přesnou vejšku cíle nad průmětem jeho polohy na zemskej povrch. Aby anténa vejškoměru měla co nejlepší rozlišení právě v tom vertikálním směru, je "postavená na vejšku". K synchronizaci s přehledovým radarem se používala speciální synchrolinka, která udávala vzájemný časový zpoždění vyslanýho a přijatýho impulsu u každýho jednotlivýho cíle v závislosti na azimutu přehledový antény - a nepřejte si zažít ten hokej, jakej nastal v momentě chybnýho zadání azimutu spojovací osy obou antén do aparatury ...!!!! A tu "krávu" s vobrovskou anténou my jsme znali jako "Komára" ...

Tak jsem lustroval TTD, kmitočet kousek nad 1GHz (pásmo D) pulzní výkon 84kW. Přesto že je paprsek velni úzký a určitě směrovaný nad úroveň terénu tak se určitě dostane něco bokem. Možná točili zrovna ve směru co jsem se nacházel. Žádná anténa není ideální a boční laloky tam jsou. I když je to kmitočtově daleko od radaru ve VW, takový výkon přijímač zahltí. PS jinak mi výpadek front asistenta nevadí, spíše mě to vzalo jako zajímavost. A VW používá pro front asistenta radar v pásmu 76-77GHz. Pokud má auto zadní, tak ten je 24GHz.

Dnes cesta okolo radaru a opět ve skoro stejném místě asistent nedostupný. Takže viník je jasný!!

Celeron píše:...ruská radarová kráva, typ jsem už zapoměl. Ten když se vrtěl, tak u nás 8 km daleko běhaly linky po obrazovce na VHF kanálech přesně v rytmu otáček...

Jojo, v Nepolisech a okolí neměla úspěch ani "zázračná polská síta s vestavěným zesilovačem". Bez ohledu na to, o kolik řádů vyšší byl kmitočet radaru, než kolik měl zvládnout zesilovač v anténní krabici, smysl tam tehdy měla jen poctivá pasivní yagina (a i ta jen s klikou). O tom by mohl něco povyprávět i Decmen nebo kluci anténáři z Bydžova.

Pamatuju, co 13 sec proběhly na obraze analogu "schody". Po přechodu na DVB-T zase, co 13 sec výpadek. Paradoxně bylo fakt jediný řešení nepoužívat jakýkoliv zesilovač. Ale dneska jsem si všiml, že v zadní části areálu Nepolisy až za mičudou točil ještě jeden radar. Tak kdo ví který mě ruší asistenta.