Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Zdravím,
má řešení na obrázku nějakou výhodu oproti klasickému "učebnicovému" zapojení? Např. v nižším rušení ze špiček při otevírání a zavírání diod - tím, že výstupy diod jsou vlastně na zemním potenciálu napájeného zařízení. Nic jiného, proč to tak udělali, mě asi nenapadá... Podotýkám, že se jedná o stabilizovaný zdroj KLADNÉHO napětí, tedy výstupy z diod jdou na zem a "+" pól pro stabilizátor se odebírá ze středu vinutí.
Díky.

Dříve se takto šetřilo polovodiči. Výsledek byl stejný jako jedno vinuti +4 diody.

Na diodách je poloviční úbytek napětí?

Ohledně rušení je to zcela jedno. Rozhoduje napěťový skok na samotné diodě, ne na jakou ss úroveň je to posunuto.

petrfilipi píše:Dříve se takto šetřilo polovodiči. Výsledek byl stejný jako jedno vinuti +4 diody.

To si myslím, že ne, je to zapojení z 80. / 90. let a to už asi trafo s dvojitým vinutím muselo stát víc, než dvě diody. Takto se šetřilo v době elektronkových rádií a v éře AZ11 a spol.
Ale ještě tedy upřesním otázku, neporovnávám to s můstkovým usměrňovačem, ale s klasickým dvoucestným usměrňovačem ze dvou diod.. Např. takovým, jaký byl použit v televizích Merkur / Pluto.
V klasickém "učebnicovém" zapojení + např. v tom Merkuru jde střed vinutí na zem a z krajů se přes diody odebírají kladné půlvlny.
Tady je to zapojené obráceně, tak přemýšlím proč.

Yarda1 píše:Na diodách je poloviční úbytek napětí?

Upřesňuji, že to neporovnávám s můstkem, ale s dvoucestný usměrňovačem složeným ze dvou diod v klasickém zapojení - tedy ze středu vinutí zem a z krajů přes diody kladné napětí. Zde je to zapojené obráceně.

Protože takhle můžeš mít obě diody zašroubované do společného chladiče.
KY708 má totiž na pouzdře se závitem anodu.

To zas bude vlákno...

Habesan píše:Protože takhle můžeš mít obě diody zašroubované do společného chladiče.
KY708 má totiž na pouzdře se závitem anodu.

To zas bude vlákno...

Právě, že chladič má každá dioda svůj... to bych sem jinak nepsal:-)
Jinak, omlouvám se, pokud jsem Vás svou otázkou urazil / popudil...

Pak je možné, že ten kdo kreslil schéma počítal s tím, že ty diody budou zašroubovány do společného chladiče, ale ten kdo vytvářel mechanické provedení už věděl, že tak velký chladič nebude potřeba a tak tam dal jen ty dva ohlé plíšky.

Ony ty diody jsou na až 10 Ampér, to by bylo při úbytku až 1,1 Voltu docela dost tepla.

stredni-vlny píše:V klasickém "učebnicovém" zapojení + např. v tom Merkuru jde střed vinutí na zem a z krajů se přes diody odebírají kladné půlvlny.
Tady je to zapojené obráceně, tak přemýšlím proč.

Prostě to tak konstruktér namaloval, elektricky je to jedno a to samé.

Ahoj,
zajímavé je, že ve schématu mají obě KY708 označení V18, ale na desce jsou pozice označeny V18 a V19.

Habesan:
Možné je všechno... je to zdroj původně určený pro PMD85. Tam už při návrhu zapojení museli vědět, že v té větvi +5 V se budou odebírat max cca 2 A. Naopak se v něm docela řeší odrušení - síťový filtr i na primáru, důsledné pospojení všech plechů a stínění na jeden zemní potenciál. Tak mě napadlo, že možná vítr vane odsud a rušení z diod se při tomto zapojení v napájeném zařízení projevuje méně (neříkám, že vůbec)....
Možné ale je vlastně i to, že se konstruktér, který ten zdroj navrhoval prostě vyspal a řekl, si: "hihi, udělám to takhle... on nějaký blbec za třicet let bude možná řešit proč.." a udělal to obráceně, než jsou zapojeny všechny ostatní zdroje se dvěma diodami předtím i potom... a i ten blbec, který to řeší, se našel...
Pokud tady to vlákno vadí, tak ho prosím smažte....

To jsou zbytečné fantazie. Napsal to už Habesan - důvodem řešení je možnost společného chladiče, bez ohledu na to, zda bude využita v konstrukci či nikoliv. Rušení vzniklé usměrňovací činností těchto dvou diod není důvodem použití odrušovacích prvků, protože je, oproti rušení způsobenému činností číslicových obvodů počítače, marginální.

OK.. jen upřesním, že použití různých odrušovacích prvků ve zdroji jsem samozřejmě nepovažoval za odrušování diod, ale jako součást komplexního odrušení, tak aby napájený počítač měl co nejčistší napájení.

Jedna příhoda ještě ze střední a laborek z číslicové techniky: stále mi nefungoval obvod napájený z centrálního rozvodu napětí 5 V... i učitel si na tom vylámal zuby, protože bylo všechno v pořádku. Potom jsme to zkusili napájet z baterie a činnost toho obvodu byla bezchybná. Přitom stejný typ CMOS integráče na jiných stanovištích v té laboratoři napájený z toho stejného rozvodu fungoval.. jenom ten konkrétní, co jsem si vylosoval, byl buď nějak citlivější, nebo jsem si i vylosoval špatné keramické 100 nF kondíky s nedostatečnou kapacitou.
To je jeden z mnoha zážitků, díky kterým vím, že na napájení opravdu záleží

To zapojení má výhodu v tom, že je menší úbytek na napětí a tím i ztráty na diodách jenže nectnost tohoto zapojení je ta že dochází k stejnosměrnému sycení jádra transformátoru. Transformátor na to musí být navržen, na druhou stranu je střední proud vinutím poloviční, takže stačí slabší drát. Pokud je ten zdroj EA1605(HC) osazen polským transformátorem tak z +5V větve jde tahat až 4A ale to už vyžaduje aktivní chlazení a to jak chladiče, tak vnitřku zdroje. Další výhoda toho zdroje je ta, že je plovoucí, aneb není spojen se zemí, ale mám poct, že podle tehdejších norem měl zaručenou pevnost jen 2KV.