Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

ze zvědavosti:
kdysi jsem měl ručkový watmetr s termistorem, značený symbolem V na rovné čáře. Mám dojem že to byl výrobek Metra ale nejsem si jist. Díval jsem se na současný sortiment Metry ale ni takového neuvádí.
Ne že bych po něm toužil ale vpoměl jsem si na něj když jsem četl něco o
TRUE RMS a zajímalo by mě jestli ještě existují.
[/u]

To bude termočlánek, ne termistor. Já se domnívám, že wattmetr asi ne. Nebyl to spíš SWRmetr?
Wattmetr kombinuje vektory, což u tepelného účinku moc nejde.

A přesto se Wattmetr s termočlánky fakt používal.

Termočlánek. Ale v týhle tabulce samostatnej není, jen ve spojitosti s magnetoelektrickou podkovou.

Šak termočlánek generuje a depréz zobrazuje. "Měřicí přístroj" je přece něco se stupnicí, "samostatný temočlánek" stupnici nemá a tudíž se na něm nic neuvidí (leda až vzplane), takže samostatná značka termočlánku pro měřicí přístroj nemá smysl.

xsc píše:A přesto se Wattmetr s termočlánky fakt používal.

Ukaž

Mohl to být ampérmetr, pro daný účel cejchovaný přímo ve wattech.

Podle starší literatury znamená výše uvedená značka přístroj s termoelektrickým článkem obecně. Je uvedená i v kombinaci se symbolem otočné cívky. Samostatná značka je i pro přístroje s izolovaným termočlánkem.

ransom píše:Ukaž

Blbě. Musel bych do staré laborky měření na ČVUT

Termokříž se používal hlavně k měření efektivních hodnot proudů od technických frekvencí až do megahertzové oblasti.
Dodával se přímo s měřidlem MP40, 80 nebo 120.
Pro MP40 s citlivostí 10 mV a vnitřním odporem 5 Ω existovaly články MtP40 pro proudy 150 mA (odpor žhaviče 9 Ω), 250 mA (2,5 Ω), 400 mA (1 Ω), 600 mA (0,5 Ω) a 1 A (0,25 Ω).
Termokříže MtP80 a MtP120 měly větší rozsah proudů: od 10 mA do 10 A (odpor žhaviče 125 Ω až 15 mΩ), citlivost systémů MP80 i MP120 byla rovněž 10 mA, ale vnitřní odpor 10 Ω.
Podstatné je, že stupnice byla kvadratická s potlačeným začátkem a každý kus se kalibroval jednotlivě, termokříže nebyly záměnné.
Nějak po roce 1990 se v katalogu Metry přestal termokříž objevovat.

Wattmetr s termokřížem by měl problém se zobrazením činného výkonu, vždycky by ukazoval jen efektivní VA, bez ohledu, zda jde o činný výkon ve W, nebo o čistou jalovinu ve VAr, protože termokříž produkuje na výstupu stejnosměrné napětí závislé na efektivní hodnotě proudu žhavičem. Z toho plyne, že nějaký fázový posuv mezi měřeným proudem a napětím nehraje vůbec roli.

Napsal jsi to za mě, dík.
Wattmetr na principu termočlánku by fungoval správně jen pro DC napětí. Při AC napětí by měřil výhradně zdánlivý výkon ve VA, nikoli činný výkon ve W.

jen pro DC
díky, já myslel že to bude spíš pro AC.
Zapátral jsem a mám dojem že to bylo něco takového. Paměť mi už moc neslouží.
Lepší foto jsem nenašel, na tomto nejsou moc rozeznatelné symboly ale pro představu..

To je sice hezký, ale tento wattmetr nemá žádný tepelný usměrňovač.

ransom píše:Wattmetr na principu termočlánku by fungoval správně jen pro DC napětí...

Asi proto je Metra vyráběla jen jako ampérmetry, u nichž je jedno, zda jde o stejnosměrný proud, nebo efektivní hodnotu proudu střídavého: například na měření vf proudu vysílače do antény, k indukční peci, či na podobné účely.

měl jsem dojem že to má tento symbol, možno se pletu. Myslel jsem že termočlánek tokem střdavého proudu vytváří U ss pro ten měřák. Jak je to s napětím nevím..

Hlavní výhodou termoelektrickýho měření je, že je v hodně širokým pásmu frekvenčně nezávislý, takže samotnýmu měřáku je ganz putýnka, jestli přes něj jde proud o kmitočtu 50Hz nebo půl mega - proud/výkon ukazuje furt stejně v efektivní hodnotě a nepotřebuje mít kalibrační tabulku s vynesenou závislostí podle rychlosti vnitřního usměrňovače. A taky mu je naprosto u zádele tvar průběhu - harmonika neharmonika, efektivní hodnotu zas dává furt ...

bohužel je fotka měřáku dost nekvalitní a má nečitelné symboly ale z vašich informací jsem došel k závěru že jsem sklerotik a zobrazený W metr má spíš systém poměrový. Třetí symbol mám dojem má vlnovku.
Děkuji a přeji hodně úspěchů v nastávajícím roce a prima silvestra.