Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Ahoj,

jaký smysl má takový elyt - v čem je lepší-výhodnější, než ekvivalent v keramice či fólii?

Narazil jsem na něj na desce z jakési Aiwa "hi-fi" věže.

Dík, T.

Je lacnejsi.

To asi ne, ale možná se jim hodila vnitřní indukčnost.

Spíš, že nemá závislou kapacitu na teplotě a napětí tolik, jako tehdejší keramiky a byl v té době podstatně levnější než svitek.

HF_Tech - to je nejspíš ten důvod. Ono by se hodilo, když už to tak pitváme a člověk je tvor zvědavý, buď kouknout nač je zmíněný kondík použit nebo napsat v čem to bylo, možná je k sehnání servisní manuál.

Už jsem potkal i IC, u kterých výrobce vyloženě psal, že ESR kondenzátoru na vstupu/výstupu má mít hodnotu třeba 0,3 až 0,8 Ω. S keramikami to člověk nedá, ESR bude o řád nižší.

jardafiala píše:...Ono by se hodilo, když už to tak pitváme a člověk je tvor zvědavý, buď kouknout nač je zmíněný kondík použit...

Ja by som hádal, že niekde v NF ceste.

Jo tam jsem to vídával, bývaly i 0,47µF.

Vadí tam mikrofoničnost keramiky?

Ne jen mikrofoničnost ale změna kapacity při vyšším rozkmitu napětí. Ideální je tam svitek.

Před časem jsem se bavil s jedním hifistou a ten mi tvrdil že při renovaci magnetofonu Tesla B115 do desky s korekcemi (ale i jinde do cesty audia) dal svitky místo elektrolitů. Prý to potom lépe hraje. Jsou tam především 2uF. jaký na to máte názor?

Jj, to se dělávalo, žluté svitky ES (původně Tesla) jedny z nejkvalitnějších.

Většinou to hraje o něco lépe, ale pořád žádný zázrak.
Jen se tam nesmí dát svitek s polyesterovou fólií. OK je polystyren, polyetylen nebo polypropylen.

Problém u zpětnovazebních korekcí jsou svodové proudy vazebních elektrolytů (na příkladu z B115 uvedeném výše jde zejména o C3, C5 a C17, resp. C4, C6 a C18, tedy vlastně všechny o kapacitě 2µ), protože ty proudy se uzavírají přes běžce potenciometrů hloubek a hlasitosti. A na zem to jde od řízení hloubek přes hodně velké odpory R33 (R34), do nichž přispívají svými svodovými proudy také C23 a C24. To ustálení po zapnutí trvá proto zbytečně dlouho, následkem je, že jakkoli jsou tyto proudy nepatrné, ty potenciometry začnou poměrně brzy chrastit a vynechávat. S polyesterovými svitky vydrží podstatně déle.
Sice jsem neměl možnost bezprostředního srovnání, ale nevěřím, že by ten rozdíl byl zrovna v tomto zapojení nějak slyšet.
To také vysvětluje, proč potenciometry výšek ještě po 50 letech na chrastění netrpí, především tedy u Baxandallů a Williamsonů.