Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Nemá někdo schéma této stavebnice tranzistoráku? Odkaz mi to dává akorát na Radiohistorii, kde všechno zablokovali.

Odkaz https://limewire.com/d/tSNov#C14go2Mqy6

Dík.
Sice se ta moje vnitřním uspořádáním dost liší, ale zapojení i použité cívky odpovídají.

xsc píše:Nemá někdo schéma této stavebnice tranzistoráku? Odkaz mi to dává akorát na Radiohistorii, kde všechno zablokovali.

Pro registrovaný je to normálně přístupný.

To rádio opravdu s uvedenými tranzistory fungovalo? Ptám se proto, že si ze svých pionýrských začátků pamatuju, že tranzistory 152 až 155NU70 a 102NU70 měly tak mizerné parametry, že mi s nimi nechodilo vůbec nic. Má někdo podobné vzpomínky?

Ale fungovalo.
Přece podobné osazení měly i naše první tovární tranzistoráky T58 a pozdější T58-Mír
Taky to byl můj první tranzistor (ten 102NU70), který jsem koupil za 26,-Kčs (a to byl v té době majlant), v r. 1959. A jak jsem ho pak obrečel, když jsem ho později ztratil z kapsičky košile. A to jsem si pro něj tehdy jel (jako třináctiletý) do vedlejších Val. Klobouk (vzdálených 6 km) na bicyklu

Já začínal se 103NU70 - někdy kolem roku 1980, podle Šraita ....
Ale fakt je, že 156NU70, 102NU70 a 103NU70 chodily docela vysoko až do KV pásem - a pro 66-73MHz VKV byly lepší OC170. Do CCIR pásma se muselo sáhnout po západní produkci, to naše trandy skoro nedávaly, ani když se přešlo z bambusária na šutr - než TESLA zvládla technologii MOS-tetrod KF907 a 910, s typama KF124-125/524-525 nebyl příjem nad 100MHz žádná veselka. A KF167 resp. KF173 byly určený pro úplně jinej druh příjmu.

No určitě, tranzistory s mezním kmitočtem 500 kHz, to muselo být na KV úplné labůžo.

A když se vrátím k tomu plánku na Jiskru, jestli tazatel chce, mám z Radiohistórie vše postahovaný, takže mailovku do SZ a já mu to můžu poslat.

V mém prvním reflexu hrál 156NU70 překvapivě dobře, i když i pro vf i nf pracoval v zapojení SE. Ale v té době už šlo o lepší typ z řady pár let do přijímačů osazovaných tranzistorů.
Naproti tomu koncové zesilovače s BT31 a VT31 osazené OC72 mě tehdy vůbec nenadchly...

Tazatel se ptal na 152-155NU70 a vy mu tu píšete o 156NU70, který byl výrazně lepší. A Ekkecal ještě dělá z nf tranzistorů vf.

V Míru jsou taky osazený 152-154NU70 a hraje to s nima. Většina těhle rádií naběhne bez výměny čehokoliv i po letech, byť elyty mají slušný svod.
Ta má 360T zapojením odpovídá, ale stavěl si ji někdo po svém. Je to postavené na desce pertinaxu použité svérázně jako plošný spoj - součástky jsou dírami prostrčeny skr a nožičky na druhé straně spájeny. Někde jsou osazeny nýty jako pájecí body, rozložení je ale jiné než v návodu. Chodí po doladění upadlé feritky dobře, večer v Praze jedou Maďaři i spousta dalších stanic. Tranzistory jsou osazeny 156NU70 našroubované v "soklech" vyrobených z čokolády. V NF části jsou tranzistory normálně pájené a prostrčené pouzdrem skrz pertinax jako v Míru.

Hill: Své první reflexy jsem zkoušel stavět se 156NU70 podle Škody a Šraita celkem bez úspěchu. Pak mi jeden známý přinesl zapojení z AR s neladěným vf transformátorem na hrníčku a konal se téměř zázrak. Začalo to hrát "bez antény" a když se pečlivě nastavila zpětná vazba tak i se slušnou citlivostí a selektivitou. S OC170 to bylo o poznání lepší a další zlepšení byl dvoutranzistorový "reflex bez železa" z RK podle pana Sinclaira. Tehdy jsem vúbec netušil, jaká slavná firma to bude v budoucnosti.
Až docela nedávno jsem si přečetl povídání o tom, jak to s výrobou tranzistorů vypadalo a pochopil jsem, proč mi spousta zapojení "přesně podle návodu" nechodila (zvláště když jsem je neměl čím měřit). Celá produkce se totiž třídila podle požadavků výrobců a do maloobchodní sítě šel vlastně jen výmět. Zkoušel jsem samozřejmě i dvojčinné konce s BT38/39 a VT38/39 a ty mi chodily poměrně slušně i s OC72. Později jsem objevil i bulharské SFT125 a další germania z vyřazených počítačových desek - no ty byly úplně super!

lesana 1987: 103NU70 na krátkých vlnách - no tomu jsem se jen srdečně zasmál.

Kde jsi vzal to 1987? Tak vysoké IQ nemám.

Mně samokmity nikdy moc nefungovaly. Ale překvapilo mně, když se ke mně dostala krabička vyráběná družstvem Mechanika Teplice někdy ve druhé polovině 60. let. A v ní reflexní ale nezpětnovazební konstrukce se 4 tranzistory. Docela by mě zajímalo, kde se to prodávalo a kolik kusů vyrobili. Má to velikost čtvercové krabičky od mýdla. V Praze to hraje docela slušně i nahlas, 60km od vysílače (10kW Impulz) už je na hraně.