Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Prosím o stručnou radu, zda transistor 2SC461 v provedení se zkosenou hranou má značení polarity E-B-K jako klasický transistor s půlkulatým průřezem, jestli se polarita také určuje při pohledu na označení zepředu, čili baze je vpravo.Děkuji.

Nejrychlejší je vzít multimetr, přepnout na diodový test, a zkoušet přechody. Pak už jenom hrozí záměna C a E, ale u těch japonských tranzistorů bývá C většinou uprostřed.

Ešte rýchlejší ako multimeter je takýto lacný tester.

"Klasický transistor" neexistuje, vývody treba overovať vždy.
Napr. KC237, 2SC945, 2N3904. Prvý ČSR, druhý Japonec, tretí USA a všetky v rovnakom "polgulatom" TO-92. A idú: CBE, ECB, EBC.

Jediné, kde je dodržané poradie vývodov, sú MOSFETy v TO220 - tie sú vždy G-D-S.

Díky, takže u toho šikmého je při pohledu zepředu báze naopak vlevo, jak vyplývá z nákresu., což v mém případě mnohé vysvětluje...

Jen pro doplnění a upozornění pro bastlíře.
Mám doma hromadu vypájených 2SC945 s bází uprostřed. Úspěšně je používám místo řady BC...
Takže pozor na to, vývody se i u stejného značení liší podle libovůle výrobce.

Vašek

Správna pripomienka.
2SC945 bol originál japonský NEC, akurát na puzdro sa označovali "C945". Lenže nie všetky "C945" sú 2SC: príklad, KSC945 je tiež označený na puzdre "C945" a má ozaj bázu uprostred: EBC.
/Neni to nutne šikmák, vyrába ich Fairchild i ONsemi./

Treba si fakt kúpiť ten tester, je to lacné a na základnú identifikáciu vývodov bežných súčiastok to stačí.
Zvlášť režim na zenerky je dobrý. Síce býva iba do 30V, ale aspoň pre toho kto recykluje staré súčiastky - najmä RVHP, kde to riešili miesto textových popisov všelijakými prúžkami. V ktorých aby sa prasa vyznalo.

//edit: a už keď to má skúšku ESR kondenzátorov, ideálne v nejakej ďalšej revizii keby tomu dorobili aj tester na zvod - lenže to už by si vyžiadalo nastaviteľný menič 0÷300V.
Prípadne k identifikácii tranzistorov (okrem vývodov a hFE) tiež zmeranie šumu, pre staré germaniáky napríklad. Ale nedá sa chcieť všetko.

Ono to rozložení vývodů nikdy nebylo celosvětově jednotné, jen některé generace bastlířů nedostaly příležitost se o tom dovědět.
Ty doby, kdy u nás byl (někdy a někde) dostupný omezený sortiment tranzistorů KC a KF, ať už kováků, nebo v plastu, s jednoznačně definovaným rozložením vývodů, už jsou dávno pryč. Dobře se pro ně navrhovaly plošňáky zpaměti, nebylo potřeba mít ty tranzistory předem nasyslené: stačilo vědět pořadí při pohledu na vývody - CBE u kácéček a velkých káefek, jak se kreslí ve schématu, a CEB(S) u malých káefek. Tranzistory KS(Y) už vyžadovaly katalog. Proto jsme se také učili navrhovat plošňáky při pohledu na spoje, nadělalo se daleko méně chyb (i když drátové vývody dovolovaly v případě potřeby prohození).
Všimněte si, u kolika přístrojů Tesla uváděla osazováky z obou stran, jednou se schématickými značkami, jednou s půdorysy pouzder. Až později jsme si zvykli na osazováky kreslené ze strany součástek.
Dnes nezbývá, než mít na bastlení všechny součástky s nejednotným pinoutem předem připravené, změřené, a teprve pak se pustit do plošňáků nebo do výměny.

Michal22 píše:Nejrychlejší je vzít multimetr, přepnout na diodový test, a zkoušet přechody. Pak už jenom hrozí záměna C a E...

C a E se dá identifikovat dosti přesně. Přechod B-E mívá větší úbytek napětí než přechod B-C.

Ten rozdiel moze byt dost tazko meratelny. Napr. som zobral TIP33C a je to 592 vs 591 mV.

Hill: ja som na to prisiel sam pekne na stole som si pootacal suciastky hore nohami a skusal kreslit plosak. Pripadne som si ich poprepichoval na pauzak, zhora nakreslil priblizne dps a potom som pauzak otocil a pekne nakreslil spoje.

No, pokud bastlím, v poslední době kontroluji VŠECHNY součástky, pokud to jde. Ty staré, zda vyhovují parametry či už jsou mimo (zejména kondenzátory na Umax a ESR), ty nové, zda nemají jiné hodnoty či u tranzistorů parametry a vývody. Značně to urychluje oživení.